Paříž - Evropané příliš neholdují pohybu. Navzdory varování zdravotníků je tento trend zvláště znepokojivý u mladých lidí, kteří vysedávají u počítačů. Píše o tom francouzský deník Le Monde.
"Sedavého způsobu života přibývá v Evropě," uvádí profesor Jean-François Toussaint, ředitel Institutu pro biomedicínský výzkum a epidemiologii sportu (IRMES). Podle průzkumu Eurobarometru se počet Evropanů, kteří uvedli, že se nevěnují žádné fyzické aktivitě ani sportu, zvýšil od roku 2009 do roku 2013 ze 39 na 42 procent.
Aby se člověk těšil dobrému zdraví, měl by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) udělat denně nejméně 10 tisíc kroků. To lze změřit pomocí krokoměru. Například ve Francii tento požadavek nesplňuje až 75 procent lidí.
Aktivní rodina, zdravé děti
Velmi znepokojivé je podle Toussainta to, že lidé ve věku 18 až 24 let chodí pěšky mnohem méně, než je průměr: ujdou kolem dvou tisíc kroků denně. V této věkové kategorii se nejvíce projevuje tendence k sedavému způsobu života. Na vině tu prý je záliba ve videohrách a komunikace prostřednictvím internetu, chytrých telefonů či tabletů. Mladí ve věku od 18 do 24 let jsou "přilepení k obrazovce", a jsou dokonce méně aktivní než lidé ve věku od 55 do 64 let.
Výzkum IRMES však také ukázal vliv příkladu rodičů: čím jsou rodiče aktivnější, tím jsou aktivnější i jejich děti a naopak. Konečně u těch nejstarších je fyzická aktivita, jako je chůze, důležitým prostředkem k oddálení závislosti na okolí. Profesor François Carré dokonce uvádí, že čím více času lidé stráví vsedě, tím kratší je jejich délka života.
List The Washington Post nedávno zveřejnil článek, v němž vyjmenovává negativní účinky sezení na tělo. Tato pozice podle listu vyvolává nemoci "od hlavy až k patě". Sedavý způsob života je spojen se špatným využíváním pokroku a je s ním spojen i nárůst obezity.
Je prokázáno, že sedavý životní styl zabíjí více než tabák. Sezení přispívá k rozvoji rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku, cukrovky, vysokého cholesterolu. Sezení však především činí náš organismus "lenivým", a všechny naše orgány tak fungují hůře. To činí tělo náchylným k rozvoji různých chorob včetně rakoviny.
