Pikachu v Hongkongu dostane nové jméno, místní se bouří. Je to "počínšťování", protestují

pej
2. 6. 2016 7:00
Lidé v Hongkongu nesouhlasí s rozhodnutím japonské společnosti Nintendo, která legendárního pokémona Pikachu v nových hrách pojmenovala mandarínskou čínštinou. Podle iniciátorů petice jde o snahu zlikvidovat výjimečnost tamní kultury a rovněž o násilné "počínšťování".
Pokémoni
Pokémoni | Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé Hongkongu se bouří kvůli změně jména komiksové postavy Pikachu. V nových hrách firmy Nintendo se totiž desítky let používané kantonské označení Bei-Ka změní na mandarínské Pi-Ka-Qui.

Podle zpravodajského serveru BBC protestující hovoří o snaze zlikvidovat hongkongské tradice a výjimečnost. Sepsali i petici, kterou podepsalo více než šest tisíc lidi.

Řada z nich rovněž přišla vyjádřit svůj postoj před japonský konzulát. Podle iniciátorů protestů změna nerespektuje kulturu a tradice Hongkongu.

"Je nám jasné, proč Nintendo k těmto změnám dospělo. Spoléhá zřejmě na vyšší publicitu. Na druhou stranu tak ale ignoruje existenci velké skupiny potenciálních hráčů pocházejících právě odsud," uvedl jeden z hlavních iniciátorů petice.

Podle zpravodajky BBC Juliany Liu jsou protesty odrazem neustále narůstajících obav tamního obyvatelstva z toho, že původní kantonská kultura bude nahrazena mandarínskou. Její domněnky potvrzuje i lingvista z univerzity humanitních studií Stephen Matthews.

"Čím dál tím víc lidí má pocit, že to, co dělá Hongkong výjimečným, v posledních letech kousek po kousku mizí. Pokémoni jsou možná jen okrajovou záležitostí mnohem většího problému," dodal. 

Zhruba před rokem vyvolal podobný nesouhlas i návrh úřadu pro vzdělávání, podle něhož kantonština není úřední jazykem, ale pouze jením z mnoha dialektů. V únoru si obyvatelé Hongkongu stěžovali na postup tamních televizních stanic, které začaly používat v titulcích znaky používané v pevninské Číně. 

"Myslím si, že jazyk je tím nejdůležitějším, co odděluje Hongkong od Číny," uzavřel Matthews. 

Postupu Číny proti volbám v Hongkongu nerozumím, přiznává sinoložka Olga Lomová. Není to tak, že by 90% lidí ve městě volilo kandidáta, který by nebyl komfortní s tím, co Peking žádá. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 8 minutami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 1 hodinou

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy