Muž nasbíral 10 039 čtyřlístků. Je novým českým rekordmanem

ČTK ČTK
16. 7. 2014 11:38
Jaroslav Kosina z Mikulčic bude za svou sbírku zapsán v České knize rekordů společně s Janou Vackovou z Prahy, rekordmankou ve sběru šestilísktů a sedmilístků.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Pelhřimov - Čtyřlístky přinášejí štěstí, jen když jsou darované, věří Jaroslav Kosina z Mikulčic. Rozdal jich už mnoho a ještě víc jich vylisoval.

Pelhřimovskému Muzeu rekordů a kuriozit v úterý zapůjčil celou svoji sbírku obsahující 10 039 čtyřlístků. Do České knihy rekordů bude zapsán spolu s další sběratelkou Janou Vackovou z Prahy, která našla nejvíc jetelových šestilístků a sedmilístků.

Dobře se hledají ve stínu, ne na slunci. Tam to ty oči víc zaostří.

Jaroslav Kosina

Oba mají na svém kontě i jeden exemplář devítilístku, řekl novinářům Miroslav Marek z agentury Dobrý den spravující české rekordy.

Kosina je absolutním českým rekordmanem ve sbírání jetelových čtyř- a vícelístků. "Teď se objevila Jana Vacková, která ho překonala v šesti- a sedmilítcích," upřesnil Marek. V zahraničí už ale byly zaznamenány i větší sbírky.

Čech zatím na světovou elitu nemá

"Existuje sběratel, který má přes 20 tisíc čtyřlístků. To se dá v případě pana Kosiny dohnat za deset let, ale to by toho ten Angličan musel nechat," podotkl Marek s nadsázkou.

Oba čeští sběratelé mají svá místa, kde čtyřlístek najdou vždycky. "Dobře se hledají ve stínu, ne na slunci. Tam to ty oči víc zaostří," prozradil Kosina.

Se skloněnou hlavou chodí po venku od roku 1996, když náhodou na jednom místě v Mikulčicích našel kolem 800 čtyřlístků. "Jsou roky, kdy není možné najít. Letošní sezona byla dobrá," řekl. K překonání hranice 10 tisíc čtyřlístků ho motivoval nález prvního devítilístku na konci letošního dubna. Od té doby sebral a vylisoval na 1300 čtyřlístků a vícelístků.

S jejich doplňováním do sbírky pak strávil řadu nocí. Teď už svého koníčka omezí. "Je to obrovský nápor na oči. Ne sbírat, ale dávat to do stavu, aby to vydrželo," vysvětlil.

Jana Vacková sbírá čtyřlístky při procházkách v Praze. "Člověk je najde spíš u toho chodníčku než v parku," řekla. Za deset let si uložila šest tisíc čtyřlístků a asi tisíc pětilístků. 

 

Právě se děje

před 11 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy