Peking/Moskva – Před měsícem vyděsil čínskou pohraniční oblast ussurijský tygr Kuzja, kterého v květnu vypustil do volné přírody v rámci programu na záchranu ohrožených zvířat sám ruský prezident Vladimir Putin. Teď se na čínském území pohybuje i druhý tygr, známý pod jménem Ustin.
V roce 2012 bylo zachráněno pět mláďat, jejichž matku zřejmě zabili pytláci. O dva roky později byli tři mladí tygři vypuštěni do přírody v Amurské oblasti. Tam ale nezůstali dlouho. Dravé šelmy putovaly za potravou přes Židovskou autonomní oblast a jako první přeplaval řeku Amur dělící Rusko od Číny tygr Kuzja.
Přítomnosti tygra v hustě obydlené pohraniční provincii Chej-lung-ťiang si úřady všimly záhy, zvláště když Kuzja zakousl místním zemědělcům pět kuřat. Podobného řádění se bojí i ze strany Ustina, který podle Číňanů překonal řeku Amur ve středu a pohybuje se šest až sedm kilometrů za hranicemi.
Hrozí zemím diplomatická válka?
"Tygr se kdykoli může vrátit zase zpět, jak už to několikrát udělal, naposledy v sobotu," řekl ruské informační agentuře Tass ruský úředník Viktor Serdyuk, který má na starosti sledování tygrů. Všechna vypuštěná mláďata mají na obojku GPS lokátor, který ale po roce automaticky odpadne, a ochránci zvířat z programu nazvaném Amurský tygr o zvířatech ztratí přehled.
Devatenáctiměsíční mláďata je tak možné monitorovat ještě půl roku a chránit tak obyvatele i zemědělská zvířata před útoky. Ruská strana se ale bojí také možného lovu pytláků. Podle agentury Reuters se cena mrtvého tygra pohybuje na černém trhu kolem deseti tisíc dolarů, což je v přepočtu více jak 200 tisíc korun.
Prezident Vladimir Putin se díky výletu tygrů za hranice Ruska stává terčem úsměvných titulků světových periodik, které s nadsázkou varují před diplomatickou válkou mezi oběma zeměmi. "Kauza s tygrem" se tak stává vděčným námětem parodií, podobně jako Putinovy heroické výkony na rogalu, kdy směroval stěhovavé ptáky do teplých krajin, nebo čirou náhodou vylovil při potápění poklad.
