Krkavci jsou chytřejší, než se předpokládalo. Dokážou i plánovat budoucnost, tvrdí vědci

Magazín Magazín
23. 7. 2017 10:00
Opeřenci krkavcovité čeledi umí řešit rébusy pomocí nástrojů i vyměňovat žetony za jídlo, zjistila studie výzkumníků z Lundské univerzity ve Švédsku. Pro svůj experiment si vybrali celkem pět krkavců. Vědci z jiných univerzit jsou však v konstatování toho, že tito opeřenci vykazují stejnou inteligenci jako například šimpanzi, opatrní. Testovaní jedinci mohou podle nich být Alberty Einsteiny svého druhu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Rčení být chytrý jako opice už neplatí. Nejnovější studie o vránách a krkavcích totiž naznačuje, že tato skupina krkavcovitých pěvců by svými kognitivními schopnostmi mohla s lidoopy soutěžit.

Krkavci si dokážou uvědomit, že je někdo sleduje, a vrány zase umí řešit rébusy na stejné úrovni, jako to dělají opice či děti. Výzkum vědců z Lundské univerzity ve Švédsku, jenž byl zveřejněn v časopise Science, ukázal, že havrani dokážou také plánovat budoucnost.

Dokážou používat nástroje i "obchodovat"

Kognitivní zoolog Mathias Osvath a student Can Kabadayi testovali schopnosti celkem pěti krkavců na sérii rébusů. Prvním úkolem bylo naučit ptáky dostat z rébusové krabičky pamlsek s pomocí speciálního nástroje.

Krkavci měli možnost dostat se do krabičky i bez jakékoliv pomoci. Poté vědci krabičku na patnáct minut ze cvičení odstranili a předložili jim řadu využitelných funkčních nástrojů i spoustu nepoužitelných, rušivých objektů.

Při navrácení krabičky zpět do hry si ve většině případů krkavci vybrali takový nástroj, se kterým bylo možno rébus vyluštit a dostat se k pamlsku. Pouze jediná, vynalézavá samička otevřela krabičku sama bez jakýchkoliv nástrojů.

Jiný experiment zkoušel krkavce ve vyměňování žetonů za jídlo. Opeřenec měl dát člověku žeton, za nějž dostal pamlsek. I při tomto pokusu dokázali vybrat z řady objektů právě žeton.

Odměnu raději hned

Vybraní opeřenci také prokázali schopnosti sebekontroly - dokázali se vzdát okamžité odměny výměnou za mnohem lepší, kterou se naučili dostávat o patnáct minut později. Výzkumníci ukázali ptákům řadu objektů, která obsahovala také rušivé předměty, použitelné nástroje nebo žetony a pamlsky.

První odměna pro ně byla podle pozorování méně cenná než ta, kterou dostali později při využití nástroje či žetonu. Při kontrolním měření se ukázalo, že pokud nebyl k dispozici žádný nástroj nebo žeton, vzali si všichni havrani odměnu hned.

Kabadayi americkému serveru NPR řekl, že ptáci, stejně jako lidé, byli méně ochotní odložit své uspokojení, když zjistili, že získat větší odměnu bude trvat déle. "Přišli jsme jednoduše na to, že čím déle trvá budoucí odměna pro krkavce, tím menší je její cena," uvedl výzkumník.

Schopnosti srovnatelné s opicemi

Vědci ve své studii poznamenali, že výkon krkavců ve stejných úkolech vykazoval podobnost se schopnostmi velkých opic.

Na výsledcích švédské studie je zajímavé to, že kromě potvrzení vysoké míry inteligence čeledi krkavcovitých se ukázalo, že jejich kognitivní funkce se vyvíjely nezávisle na savcích. A to proto, že opice a krkavci nesdílejí stejné předky již více než 320 milionů let, uvádí server NPR.

Výzkumníci v závěru své výsledky shrnují tak, že jim umožnily "otevřít další cesty pro výzkum evolučních principů poznání a ukázaly, čeho jsou schopny mozky některých ptáků".

Markus Boeckle, profesor psychologie na Cambridgeské univerzitě, který se studie neúčastnil, vyjádřil v rozhovoru pro časopis Scientific American nadšení, ale také výhrady, citoval Huffington Post

Poznamenal například, že malá velikost vzorku - pouhých pět krkavců žijících mezi lidmi, nemusí vhodně reprezentovat chování celého druhu. Z toho, co se zatím ví, mohou být vybraní jedinci označeni za jakési Alberty Einsteiny světa krkavců. 

 

Právě se děje

Další zprávy