Výzkum ruských paleontologů poupravil fakta o nosorožci jednorohém, kterému se přezdívá i jednorožec sibiřský. Donedávna se myslelo, že poslední zvíře vyhynulo před 350 tisíci lety. Teď vědci přišli s tím, že se tomuto druhu podařilo přežít mnohem déle, a to do doby před 29 tisíci lety. Informoval o tom server Science Alert.
Nově nalezená fosílie z oblasti Pavlodar v Kazachstánu vrhla na celý osud bájných jednorožců trochu jiné světlo. Objevená lebka druhu Elasmotherium sibiricum patřila podle výzkumníků staršímu samci a díky jejímu dobrému stavu bylo možno zjistit, z jaké doby pochází tehdejší jednorožci. Jakým způsobem zvíře uhynulo, se neví.
Místo koně se zářivou hřívou a spirálovitým rohem měli skuteční jednorožci spíše vzezření mamuta. Nalezený jedinec měřil 183 centimetrů na výšku a byl dlouhý 4,5 metru. Vážil kolem čtyř tun. Mezi očima mu vyrůstal dlouhý a mohutný roh, zvíře bylo pokryté kvůli životu na Sibiři huňatou srstí.
"S největší pravděpodobností byl pro ně útočištěm jihozápad Sibiře, kde nosorožci vytrvali nejdéle ve srovnání se zbytkem svého druhu. Existuje ještě další možnost, mohli migrovat a na chvíli přebývat v jižnějších oblastech," řekla paleontoložka Andreja Shpanski z univerzity v Tomsku.
Vědci doufají, že díky výzkumu jednorožce sibiřského zabrání vyhynutí některých zvířat. "Pochopení minulosti nám umožňuje přesnější předpovědi přirozených procesů v blízké budoucnosti," vysvětlila Shpanski, která se podílí na výzkumu nedávno objevené lebky sibiřského býložravce.
