Pforzheim (Německo) - Šest nožiček, tykadla a složené oči - mnozí znají odpor vůči hmyzu. Zvlášť pokud se mají do zvířátek zakousnout. Zároveň je však lákavé dobré svědomí: Odborníci důrazně volají po tom, abychom v zájmu záchrany klimatu a životního prostředí všichni jedli více hmyzu a larev. A abychom dělali něco proti formám hromadného chovu zvířat, při nichž savci jako hovězí dobytek a vepři trpí.
Takže dobrou chuť s šestinožci? Tak snadno a rychle to nejde, upozorňuje agentura DPA. Do byznysu se cvrčky se přesto pustil i mladý český podnikatel Radek Hušek.
V kuchyni kreativního centra v Pforzheimu lahodně voní čerstvé lišky jedlé, bylinky a nudle. Kuchařka pohupuje pánví, v ním jsou nahnědlé těstoviny s tečkami. Ty malé flíčky - to je hmyzí moučka. Vyrobená z larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).
Daniel Mohr, jednatel pforzheimské firmy Plumento Foods, hovoří o těchto larvách s láskou. Stejně jako ostatní výrobci potravin z hmyzu. Jemně pomleté a vmísené do širokých nudlí zvyšují tato zvířátka podíl hodnotných bílkovin.
"Hmyzí těstoviny chutnají podle vyjádření mnoha hvězdných kuchařů skvěle. A sice trochu po ořechách," rozplývá se 50letý vystudovaný ekonom Mohr. Podnikatel žil 14 let v Asii a poznal tam hmyzí pokrmy. Pak přišel přelom. Chtěl začít něco nového, co dává smysl. Pro něj, životní prostředí i svět.
Mohr patří mezi hnací síly druhé vlny šíření hmyzu na jídlo. Průkopníci se postarali o to, že kobylky a mouční červi se vůbec dostali na talíře. Grilovaní nebo orestovaní. Chtěli nalákat zvědavce, lidi s alternativním přístupem k životu i ty, kteří už zvířátka ochutnali v Asii nebo v Africe. Ale počet skutečných fanoušků se drží v mezích. Průzkumy ukazují, že většina lidí o věci informace má, ale nabrat si nechtějí.
Nyní, v druhé fázi, volí výrobci častěji jiný způsob, jak obejít faktor odporu. Hmyz nenabízejí vcelku, ale zpracovaný. Často pomletý na moučku pro těstoviny, takže při zakousnutí už nejsou rozpoznatelné nožičky a oči. Nebo se z hmyzu vyrábí proteinové tyčinky pro sportovce. To, co je málo známé, si má najít cestu na trh v nanejvýš známé podobě.
Toto pole obdělávají start-upy a internetové obchody. Nově se zapojují i velké obchodní firmy jako je Metro. Ta prodává hmyzí nudle od společnosti Plumento mimo jiné v několika pobočkách řetězce Real. A od června je nabízí velkoobchodním zákazníkům v tržnicích Metro například v Hamburku, Kolíně nad Rýnem a Berlíně.
"Dali jsme si za cíl vyrábět produkty, které mohou běžně jíst rodiny. K snídani granule, v poledne krutony v salátu, večer nudle," popisuje Mohr strategii svého týmu.
I když většina firem hovoří o číslech neochotně, je odpovědný zástupce Metra Fabio Ziemssen optimistou: "Most mezi známým a novým, který staví Plumento svou hmyzí těstovinou, je každopádně přijímán," poznamenal. Manažer má u Metra na starosti téma potraviny budoucnosti.
Společnost Meticulous, která se zabývá průzkumem trhu, předpověděla, že objem světového trhu s hmyzem určeným na jídlo do roku 2023 vzroste na 1,18 miliardy dolarů (přes 26 miliard Kč), což znamená průměrný roční nárůst o více než 20 procent.
Pohled do budoucna nutí zajímat se o kobylky či brouky také politiky a odborníky na výživu. V roce 2050 bude třeba uživit zhruba devět miliard lidí. To bude možné jen v případě, že bohaté státy změní chov zvířat a pěstování rostlin a také stravovací návyky. Tradiční chov dobytka vyžaduje velkou plochu a mnoho vody a krmiva. Vylučování skleníkových plynů, které vznikají nejen při chovu dobytka, otepluje klima.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v Římě se tématem zabývá nejméně 15 let. V roce 2013 byla vydána přibližně 200 stran dlouhá zpráva s názvem Edible Insects (Poživatelný hmyz). Experti dávali téměř veškerému hmyzu k jídlu vynikající ekologické známky. Popsali však také, co - kromě skepse spotřebitelů - brzdí vstup hmyzu do kuchyní. Například vysoké ceny a dosud často malokapacitní výrobní struktury.
Snížit cenu masovou produkcí je deklarovaný cíl Radka Huška a jeho firem Cricket Lab a Sens Foods. Pětadvacetiletý Čech v nedávno otevřené fabrice v thajském městě Čiang Mai chová cvrčky domácí (Acheta domestica). Magazín Jetzt.de ho označil za "podnikatelský typ". On sám vysvětluje své ambice tak, že mu jde o zajištění výživy ve světě a lepší ekologickou bilanci, kterou poskytuje hmyz ve srovnání s dobytkem, vepři a drůbeží. "Existují rychlejší způsoby, jak vydělat peníze," tvrdí Hušek.
Z potravinářské branže Hušek zkušenosti nemá. Studií ekonomiky v Londýně zanechal, aby měl čas na byznys s cvrčky. Zhruba 8000 kilometrů daleko s partnery dál rozšiřuje cvrččí farmu Cricket Lab. Thajské teplo snižuje náklady na energie a hmyzu se v něm dobře daří. Pěstuje se v modrých umělohmotných boxech navršených na sebe. To šetří místo.
V továrně běží mnoho věcí automatizovaně. Při průchodu objektem se světlými kovovými zdmi a nádržemi z ušlechtilé oceli pracovníci ukazují, jak je všechno moderní a čisté. Pravděpodobně je třeba rozptýlit i obavy, že hygienické standardy v Asii neodpovídají vždy těm evropským.
Když cvrčci vyrostou, jsou zchlazeni, a tím uvedeni do přirozené fáze spánku. Podle zastánců pěstování cvrčků tak hmyz při zabíjení netrpí. Prášek z nich putuje například do energetických tyčinek a cvrččího chleba.
