Foto: Thinkstock

Proč se vykládají vtipy zrovna o blondýnkách?

Z odpovědi Národní knihovny:

Samotné vtipy o blondýnkách se do českého a i evropského prostoru dostaly prostřednictvím americké populární kultury. Ve Spojených státech se humor o blondýnkách začal vyvíjet v první polovině 20. století. Jeho kořeny jsou ovšem starší a pramení v rozšířeném stereotypu „hloupé blondýnky“, který má evropský původ.

Autoři publikace Encyclopedia of Hair: A Cultural History dávají jeho vznik do souvislosti s osobou Rosalie Duthe – proslulé francouzské kurtizány, jejíž pověst se zakládala na tom, že byla velmi krásná, ale poněkud málo inteligentní a neschopná vést konverzaci na úrovni.

Rosalie Duthe byla zkarikována v divadelní hře Les Curiosités de la foire, která měla premiéru v Paříži v roce 1775 a jistě přispěla k zakořenění archetypu atraktivní a hloupoučké blondýnky v kultuře. Pro prosazení onoho stereotypu v americké kultuře bylo ovšem zlomovým okamžikem vydání románu Páni mají radši blondýnky z pera Anity Loos v roce 1925.

Román, jenž pojednává o dobrodružstvích blondýnky Lorelei Lee, která hledá bohatého manžela, a její chytřejší (avšak méně atraktivní) tmavovlasé kamarádky Dorothy, si brzy získal velkou popularitu a dočkal se několika muzikálových a filmových adaptací (nejznámější z nich je stejnojmenný film z roku 1953, v němž hlavní roli ztvárnila Marilyn Monroe).

Se stereotypem hloupé blondýnky následně záměrně pracovali rozliční filmoví a televizní tvůrci a mnohé herečky (např. zmíněná Marilyn Monroe, Jayne Mansfield či Goldie Hawn) na rolích podobných žen postavily i část své kariéry.