Kupují si je do obýváku. Vědci varují, že neobvyklá móda nese staré jedy

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Když lord Carnarvon v roce 1923 krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky náhle zemřel, svět zachvátila horečka zvaná „faraonova pomsta“. O padesát let později dopadla podobná tragédie na vědce v Krakově, kteří otevřeli hrobku krále Kazimíra IV. – deset z nich do několika týdnů podlehlo záhadné infekci. Nová studie varuje, že hrozba je opět aktuální.

Dnes už víme, že za legendou o prokletí nestála magie, ale toxické chemikálie a spory plísní vdechnuté ze starých tkání. A přesně tento smrtící biologický hazard si dnes lidé po tisících kupují na internetu jako výstřední dekoraci do obýváku.

Podle nové rozsáhlé studie vědců publikované v prestižním periodiku International Journal of Cultural Property (vydávaném Cambridge University Press) zažívá svět masivní boom nelegálního i pololegálního obchodu s lidskými ostatky. A neodehrává se v temných uličkách, ale přímo na očích veřejnosti – na e-shopech, v aukčních síních a na sociálních sítích, jako je Facebook či Instagram.

Lovci lebek z Amazonie

Autoři studie podrobili detailnímu zkoumání 128 aktuálních nabídek a inzerátů. To, co našli, šokovalo i zkušené bioarcheology. Lidé přes internet běžně nabízejí k prodeji lidské ruce, nohy, ale z více než padesáti procent jde o celé či částečné mumifikované lidské hlavy.

Mezi „nabízeným zbožím“ se objevují i vzácnosti. Sběratelé draží například takzvané tsantsas – obávané trofejní lidské hlavy se zašitými ústy, které v minulosti preparoval amazonský kmen Šuárů.

„Když jsme analýzu sepisovali, narazili jsme na snímky silně zničených ostatků, které stály u někoho doma jen tak na podstavci bez jakéhokoliv skleněného poklopu nebo klimatizace,“ popsala spoluautorka studie, profesorka bioarcheologie Kirsty Squiresová z univerzity ve Straffordshiru. Lidé si takové předměty kupují jako kuriózní bytové doplňky a stavějí si je na police vedle knížek nebo televize.

Lidská tkáň v obýváku

Prodejci ani kupci přitom – podle všeho – nemají nejmenší tušení, jakému riziku se vystavují. V diskusích pod inzeráty si lidé často vyměňují dojmy a popisují zvláštní, nasládlý „mumiový zápach“.

Vědci však varují: tento zápach nemá s historií nic společného. Je to neklamný důkaz toho, že mumifikovaná tkáň v pokojové teplotě a běžné vlhkosti přestala být stabilní a jednoduše začala hnít.

Dvojí nebezpečí

Jedovatý koktejl z minulosti: Starověcí i novověcí balzamovači používali k zastavení rozkladu extrémně toxické látky. Tkáně jsou často doslova nasáklé arsenem, olovem a rtuťovými sloučeninami. Při dotyku nebo otírání prachu se tyto jedy dostávají na kůži i do vzduchu.
Procitnuté mikroskopické zbraně: Bakterie a spory plísní dokážou v ustrnulém stavu přežít stovky i tisíce let. Nejznámější z nich – plíseň kropidlák žlutý (Aspergillus flavus) – způsobuje těžké plicní aspergilózy a kolaps organismu. Jakmile se s tělem v nevhodném prostředí hovoří, spory se okamžitě rozptýlí do místnosti.

Neviditelná hrozba pro pošťáky a celníky

Největší alibismus prodejců spočívá v tom, jak s těmito lidskými ostatky nakládají při přepravě. Místo speciálních neprodyšných boxů a dekontaminačních obalů balí rozkládající se hlavy a končetiny do obyčejných kartonových krabic a posílají je běžnou poštou nebo kurýrními službami.

Vědci proto zdůrazňují, že nejde jen o nebezpečí pro samotné podivínské sběratele. Bezprostředně ohroženi jsou doručovatelé, pošťáci, skladníci na překladištích a celníci.

Ti všichni berou do rukou balíčky, z nichž se mohou uvolňovat toxické látky či spory, aniž by tušili, že uvnitř přepravují nebezpečný biologický odpad. Obchod s mumiemi tak v 21. století vrhl na moderní logistiku mrazivý stín: stačí pár kliknutí na telefonu a přes půl světa vám v papírovém obalu dorazí skrytá biologická hrozba.

Zdroj: ČTK, The Guardian, International Journal of Cultural Property

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj