Ztohoven lákají do kryptoanarchistického think-tanku

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 10. 2014 11:58
Je možné žít nezávisle na státních strukturách? ptá se umělecká skupina Ztohoven
Paralelní polis v pražských Holešovicích.
Paralelní polis v pražských Holešovicích. | Foto: Ztohoven

Praha - Je možné žít nezávisle na státních strukturách? Umělecká skupina se snaží Ztohoven svými diverzními akcemi velmi často dokázat, že to jde. Její umělecké intervence už dokázaly nažhavit dlouhou řadu státních úředníků i politiků. Ve čtvrtek Ztohoven v Praze otevřeli Institut kryptoanarchie, kde chtějí lidem představit víc ze svých myšlenek.

První akcí nového think-tanku je třídenní hackerský kongres, na který přijedou zástupci komunity z celého světa. Ústředním tématem projektu i kongresu jsou elektronické měny typu bitcoin jako nástroje svobodného obchodu omezující státní kontrolu ekonomických vztahů.

Hackers Congress v Paralelní polis

Ztohoven

10. – 12. října chtějí Ztohoven veřejnosti představit hackery ne jako “narušitele”, ale jako společensko – politicky orientovaného nositele progresu. Kongres se uskuteční v Paralelní polis.

Mezi hosty se objeví také guru světové bitcoinové komunity Amir Taaki (UK), biohacker Julian Melchiori (UK), který vyvinul první umělý list vyrábějící fotosyntézu nebo například tvůrci investičního uměleckého projektu Robin Hood Minor Assets Management (FIN). Podrobný program kongresu naleznete na stránkách www.paralelnipolis.cz.

Paralelní polis lze najít v Praze-Holešovicích, v Dělnické ulici 43.

"Chceme ukázat, že to není jen představa vzdálené budoucnosti, ale že už to funguje. Bitcoinem se platí, nakupuje a v současnosti vzniká řada projektů, jako například Bitnation.co, což je více než jen svobodný obchod, je to sociální systém, který umožňuje život zcela nezávislý na státě," řekl jeden z členů Ztohoven, který se představuje jako Petr Žílka. Bitcoin funguje ve světě asi čtyři roky, jenom v Praze je podle mluvčího asi sedm desítek společností, které měnu přijímají. Kolik lidí ale měnu používá, podle mluvčího zjistit nelze, protože z principu jsou uživatelé nedohledatelní.

Ztohoven odkazují k Manifestu kryptoanarchismu, který publikoval Timothy C. May v roce 1992, v době, kdy se začínal v euroamerické kultuře masově šířit internet. Na této technice oceňoval právě to, že umožní komunikaci v naprosté anonymitě. Světovou síť viděl jako nositele společenské a ekonomické revoluce. Podmínkou zajištění kýžené anonymity ale podle něj je, používání šifrovacích aplikací. Byl si vědom i toho, že anonymní elektronický trh umožní páchání různorodé kriminality a že se státy budou s odkazem na ochranu občanů snažit šíření technologií zastavit.

"V kombinaci s novými informačními trhy bude kryptoanarchie tvořit tekutý trh pro veškerý materiál, který lze vyjádřit slovy nebo obrazy. A stejně jako zdánlivě nevýznamný vynález ostnatého drátu umožnil oplocení rozlehlých farem, a tím navždy změnil pojetí pozemku a vlastnických práv na západě, tak i zdánlivě malý objev z tajemného odvětví matematiky přišel s kleštěmi, které odstraní ostnatý drát kolem duševního vlastnictví," stojí v manifestu.

V Paralelním polis se platí jen bitcoinem. V přízemí je kavárna, v prvním patře kanceláře, kde si budou moci zájemci pronajmout pracovní místo. V posledním patře bude hackerspace, kde se mají odehrávat setkání, přednášky, workshopy a prezentace.

Termín hacker vyvolává u většinové společnosti obavy, vidí za ním někoho, kdo jim na dálku vyloupí účet. Petr Žílka připomíná, že původně hacking znamenal vylepšování počítačových programů a hackeři, kteří přijedou na pražský kongres, jsou prý etical hackers. "Důsledně si stojí za tím, že své dovednosti nevyužívají v rozporu s etikou. Pokud by se chovali jinak, komunita by je vyloučila," říká. Hackeři i v Česku, včetně některých členů Ztohoven, své služby prodávají. Výhradně prý ale soukromým společnostem, nikdy státu.

Od soukromých osob, které nejsou placeny z veřejných peněz, také zatím Paralelní polis dostává peníze na své sídlo, v budoucnu by se mělo financovat samo - z pronájmu kanceláří či z crowdfundingu. Na transparentním účtu jsou jména miliardáře Karla Janečka nebo člena vedení J&T Štěpána Ašera, za což Ztohoven sklízejí kritiku od mladých levicových intelektuálů. Ztohoven odmítají státní peníze, sestavili proto jakousi radu partnerů, kteří měsíčně přispívají - do výše 15 tisíc korun.

Název projektu Paralelní polis si Ztohoven vypůjčili od filozofa, kybernetika, signatáře Charty 77 a polistopadového politika Václava Bendy (1946 až 1999). V roce 1978 jím popsal tehdejší neoficiální aktivity protikomunistického disentu. Nechtějí srovnávat současný režim s komunismem, ale vidějí v současném systému autoritářské tendence, které se do budoucna mohou ještě prohlubovat.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy