Ztohoven lákají do kryptoanarchistického think-tanku

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 10. 2014 11:58
Je možné žít nezávisle na státních strukturách? ptá se umělecká skupina Ztohoven
Paralelní polis v pražských Holešovicích.
Paralelní polis v pražských Holešovicích. | Foto: Ztohoven

Praha - Je možné žít nezávisle na státních strukturách? Umělecká skupina se snaží Ztohoven svými diverzními akcemi velmi často dokázat, že to jde. Její umělecké intervence už dokázaly nažhavit dlouhou řadu státních úředníků i politiků. Ve čtvrtek Ztohoven v Praze otevřeli Institut kryptoanarchie, kde chtějí lidem představit víc ze svých myšlenek.

První akcí nového think-tanku je třídenní hackerský kongres, na který přijedou zástupci komunity z celého světa. Ústředním tématem projektu i kongresu jsou elektronické měny typu bitcoin jako nástroje svobodného obchodu omezující státní kontrolu ekonomických vztahů.

Hackers Congress v Paralelní polis

Ztohoven

10. – 12. října chtějí Ztohoven veřejnosti představit hackery ne jako “narušitele”, ale jako společensko – politicky orientovaného nositele progresu. Kongres se uskuteční v Paralelní polis.

Mezi hosty se objeví také guru světové bitcoinové komunity Amir Taaki (UK), biohacker Julian Melchiori (UK), který vyvinul první umělý list vyrábějící fotosyntézu nebo například tvůrci investičního uměleckého projektu Robin Hood Minor Assets Management (FIN). Podrobný program kongresu naleznete na stránkách www.paralelnipolis.cz.

Paralelní polis lze najít v Praze-Holešovicích, v Dělnické ulici 43.

"Chceme ukázat, že to není jen představa vzdálené budoucnosti, ale že už to funguje. Bitcoinem se platí, nakupuje a v současnosti vzniká řada projektů, jako například Bitnation.co, což je více než jen svobodný obchod, je to sociální systém, který umožňuje život zcela nezávislý na státě," řekl jeden z členů Ztohoven, který se představuje jako Petr Žílka. Bitcoin funguje ve světě asi čtyři roky, jenom v Praze je podle mluvčího asi sedm desítek společností, které měnu přijímají. Kolik lidí ale měnu používá, podle mluvčího zjistit nelze, protože z principu jsou uživatelé nedohledatelní.

Ztohoven odkazují k Manifestu kryptoanarchismu, který publikoval Timothy C. May v roce 1992, v době, kdy se začínal v euroamerické kultuře masově šířit internet. Na této technice oceňoval právě to, že umožní komunikaci v naprosté anonymitě. Světovou síť viděl jako nositele společenské a ekonomické revoluce. Podmínkou zajištění kýžené anonymity ale podle něj je, používání šifrovacích aplikací. Byl si vědom i toho, že anonymní elektronický trh umožní páchání různorodé kriminality a že se státy budou s odkazem na ochranu občanů snažit šíření technologií zastavit.

"V kombinaci s novými informačními trhy bude kryptoanarchie tvořit tekutý trh pro veškerý materiál, který lze vyjádřit slovy nebo obrazy. A stejně jako zdánlivě nevýznamný vynález ostnatého drátu umožnil oplocení rozlehlých farem, a tím navždy změnil pojetí pozemku a vlastnických práv na západě, tak i zdánlivě malý objev z tajemného odvětví matematiky přišel s kleštěmi, které odstraní ostnatý drát kolem duševního vlastnictví," stojí v manifestu.

V Paralelním polis se platí jen bitcoinem. V přízemí je kavárna, v prvním patře kanceláře, kde si budou moci zájemci pronajmout pracovní místo. V posledním patře bude hackerspace, kde se mají odehrávat setkání, přednášky, workshopy a prezentace.

Termín hacker vyvolává u většinové společnosti obavy, vidí za ním někoho, kdo jim na dálku vyloupí účet. Petr Žílka připomíná, že původně hacking znamenal vylepšování počítačových programů a hackeři, kteří přijedou na pražský kongres, jsou prý etical hackers. "Důsledně si stojí za tím, že své dovednosti nevyužívají v rozporu s etikou. Pokud by se chovali jinak, komunita by je vyloučila," říká. Hackeři i v Česku, včetně některých členů Ztohoven, své služby prodávají. Výhradně prý ale soukromým společnostem, nikdy státu.

Od soukromých osob, které nejsou placeny z veřejných peněz, také zatím Paralelní polis dostává peníze na své sídlo, v budoucnu by se mělo financovat samo - z pronájmu kanceláří či z crowdfundingu. Na transparentním účtu jsou jména miliardáře Karla Janečka nebo člena vedení J&T Štěpána Ašera, za což Ztohoven sklízejí kritiku od mladých levicových intelektuálů. Ztohoven odmítají státní peníze, sestavili proto jakousi radu partnerů, kteří měsíčně přispívají - do výše 15 tisíc korun.

Název projektu Paralelní polis si Ztohoven vypůjčili od filozofa, kybernetika, signatáře Charty 77 a polistopadového politika Václava Bendy (1946 až 1999). V roce 1978 jím popsal tehdejší neoficiální aktivity protikomunistického disentu. Nechtějí srovnávat současný režim s komunismem, ale vidějí v současném systému autoritářské tendence, které se do budoucna mohou ještě prohlubovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy