Ztohoven lákají do kryptoanarchistického think-tanku

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 10. 2014 11:58
Je možné žít nezávisle na státních strukturách? ptá se umělecká skupina Ztohoven
Paralelní polis v pražských Holešovicích.
Paralelní polis v pražských Holešovicích. | Foto: Ztohoven

Praha - Je možné žít nezávisle na státních strukturách? Umělecká skupina se snaží Ztohoven svými diverzními akcemi velmi často dokázat, že to jde. Její umělecké intervence už dokázaly nažhavit dlouhou řadu státních úředníků i politiků. Ve čtvrtek Ztohoven v Praze otevřeli Institut kryptoanarchie, kde chtějí lidem představit víc ze svých myšlenek.

První akcí nového think-tanku je třídenní hackerský kongres, na který přijedou zástupci komunity z celého světa. Ústředním tématem projektu i kongresu jsou elektronické měny typu bitcoin jako nástroje svobodného obchodu omezující státní kontrolu ekonomických vztahů.

Hackers Congress v Paralelní polis

Ztohoven

10. – 12. října chtějí Ztohoven veřejnosti představit hackery ne jako “narušitele”, ale jako společensko – politicky orientovaného nositele progresu. Kongres se uskuteční v Paralelní polis.

Mezi hosty se objeví také guru světové bitcoinové komunity Amir Taaki (UK), biohacker Julian Melchiori (UK), který vyvinul první umělý list vyrábějící fotosyntézu nebo například tvůrci investičního uměleckého projektu Robin Hood Minor Assets Management (FIN). Podrobný program kongresu naleznete na stránkách www.paralelnipolis.cz.

Paralelní polis lze najít v Praze-Holešovicích, v Dělnické ulici 43.

"Chceme ukázat, že to není jen představa vzdálené budoucnosti, ale že už to funguje. Bitcoinem se platí, nakupuje a v současnosti vzniká řada projektů, jako například Bitnation.co, což je více než jen svobodný obchod, je to sociální systém, který umožňuje život zcela nezávislý na státě," řekl jeden z členů Ztohoven, který se představuje jako Petr Žílka. Bitcoin funguje ve světě asi čtyři roky, jenom v Praze je podle mluvčího asi sedm desítek společností, které měnu přijímají. Kolik lidí ale měnu používá, podle mluvčího zjistit nelze, protože z principu jsou uživatelé nedohledatelní.

Ztohoven odkazují k Manifestu kryptoanarchismu, který publikoval Timothy C. May v roce 1992, v době, kdy se začínal v euroamerické kultuře masově šířit internet. Na této technice oceňoval právě to, že umožní komunikaci v naprosté anonymitě. Světovou síť viděl jako nositele společenské a ekonomické revoluce. Podmínkou zajištění kýžené anonymity ale podle něj je, používání šifrovacích aplikací. Byl si vědom i toho, že anonymní elektronický trh umožní páchání různorodé kriminality a že se státy budou s odkazem na ochranu občanů snažit šíření technologií zastavit.

"V kombinaci s novými informačními trhy bude kryptoanarchie tvořit tekutý trh pro veškerý materiál, který lze vyjádřit slovy nebo obrazy. A stejně jako zdánlivě nevýznamný vynález ostnatého drátu umožnil oplocení rozlehlých farem, a tím navždy změnil pojetí pozemku a vlastnických práv na západě, tak i zdánlivě malý objev z tajemného odvětví matematiky přišel s kleštěmi, které odstraní ostnatý drát kolem duševního vlastnictví," stojí v manifestu.

V Paralelním polis se platí jen bitcoinem. V přízemí je kavárna, v prvním patře kanceláře, kde si budou moci zájemci pronajmout pracovní místo. V posledním patře bude hackerspace, kde se mají odehrávat setkání, přednášky, workshopy a prezentace.

Termín hacker vyvolává u většinové společnosti obavy, vidí za ním někoho, kdo jim na dálku vyloupí účet. Petr Žílka připomíná, že původně hacking znamenal vylepšování počítačových programů a hackeři, kteří přijedou na pražský kongres, jsou prý etical hackers. "Důsledně si stojí za tím, že své dovednosti nevyužívají v rozporu s etikou. Pokud by se chovali jinak, komunita by je vyloučila," říká. Hackeři i v Česku, včetně některých členů Ztohoven, své služby prodávají. Výhradně prý ale soukromým společnostem, nikdy státu.

Od soukromých osob, které nejsou placeny z veřejných peněz, také zatím Paralelní polis dostává peníze na své sídlo, v budoucnu by se mělo financovat samo - z pronájmu kanceláří či z crowdfundingu. Na transparentním účtu jsou jména miliardáře Karla Janečka nebo člena vedení J&T Štěpána Ašera, za což Ztohoven sklízejí kritiku od mladých levicových intelektuálů. Ztohoven odmítají státní peníze, sestavili proto jakousi radu partnerů, kteří měsíčně přispívají - do výše 15 tisíc korun.

Název projektu Paralelní polis si Ztohoven vypůjčili od filozofa, kybernetika, signatáře Charty 77 a polistopadového politika Václava Bendy (1946 až 1999). V roce 1978 jím popsal tehdejší neoficiální aktivity protikomunistického disentu. Nechtějí srovnávat současný režim s komunismem, ale vidějí v současném systému autoritářské tendence, které se do budoucna mohou ještě prohlubovat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Škola chce pomoci rodině otce, který při střelbě chránil dceru, založila veřejnou sbírku

Porubská Základní škola Ivana Sekaniny vyhlásila sbírku na pomoc rodině muže, kterého v úterý zastřelil útočník ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO). Muž vlastním tělem chránil svou dvanáctiletou dceru. Zavražděný muž byl jedním ze členů Spolku rodičů při ZŠ Sekaniny. Sbírka je účinná od dnešního dne, lidé mohou přispívat na účet 1012201912/5500.

Sbírkový účet založila i samotná FNO a je určen na podporu rodin obětí a zraněných. V pátek na ní bylo přes 1,4 milionu korun. Transparentní účet na pomoc pozůstalým po obětech střelby zřídila také Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Studenti a zaměstnanci tam mohou posílat své příspěvky. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy