Reklama
Reklama

Život bez kompromisů. Halle Berryová oslavuje šedesátku jako oscarová průkopnice i obhájkyně ženských práv

Šedesáté narozeniny v těchto dnech oslaví americká herečka a režisérka Halle Berryová. Během uplynulých dekád přepsala historii Hollywoodu, musela se vyrovnat s předsudky i osobními útrapami a svou filmovou slávu přetavila v plnou autorskou i občanskou nezávislost.

Reklama

Životní cesta Halle Berryové je definována systematickým překonáváním fyzických i psychických bariér a důsledným odmítáním role pasivní krásky. Jako historicky první – a dosud jediná – Afroameričanka, jež získala Oscara za hlavní ženský herecký výkon, se zapsala do dějin kinematografie.

Její skutečný přínos však spočívá v tom, co dokázala vybudovat po zjištění, že samotná pozlacená soška systémové změny nepřinese.

Narodila se 14. srpna 1966 v Clevelandu ve státě Ohio jako Maria Halle Berry. Své jméno sdílela se starší sestrou Heidi Berry-Hendersonovou. Její dětství bylo poznamenané domácím násilím ze strany otce, rozvodem rodičů i školní šikanou. 

Únik z tísnivé reality dívka nalézala v temnotě kinosálů a u televizní obrazovky. Fascinovaně hltala filmy z jiného světa jako Život je krásný, Čaroděj ze země Oz nebo Carmen Jones. Klíčovou mentorkou a oporou se jí v tomto období stala učitelka ze základní školy a její kmotra Yvonne Simsová, jež v ní povzbuzovala víru ve vlastní schopnosti.

Reklama
Reklama

Teenagerská miss

Po absolvování Bedford High School a studiích na Cuyahoga Community College vstoupila do světa soutěží krásy. První výrazných úspěchů dosáhla v polovině osmdesátých let: v roce 1985 zvítězila v soutěži Miss Teen All American a o rok později získala titul Miss Ohio USA. V roce 1986 se stala první vicemiss USA a následně jako vůbec první afroamerická reprezentantka zastupovala Spojené státy na Miss World, kde obsadila šesté místo.

Přehlídková mola jí sice otevírala dveře do světa luxusních večírků, ale její skutečnou metou bylo dramatické umění. V roce 1989 se proto přesunula do New Yorku. Její začátky v metropoli charakterizovala tísnivá finanční situace, kdy musela krátce využít i služeb azylu pro lidi bez domova.

Oscar a co dál

Filmovým debutem Halle Berryové se stal snímek Horečka džungle (1991) režiséra Spikea Leeho. Aby se vyhnula typovému zařazení na základě fyzického zevnějšku, vybojovala si náročnou úlohu narkomanky Vivian.

V následujících letech potvrzovala svůj široký herecký rozsah v různorodých žánrech – od romantické komedie Bumerang (1992) přes rodinný snímek Flintstoneovi (1994) až po drama Ztracený Izaiáš (1995) nebo politickou satiru Bulworth (1998). 

Reklama
Reklama

Profesním mezníkem pro ni byla role v televizním životopisném filmu Černá Carmen Dorothy Dandridge (1999). Ztvárnění tragického osudu první Afroameričanky nominované na Oscara v hlavní roli jí vyneslo prestižní ocenění Primetime Emmy a Zlatý glóbus. Pro Halle Berryovou šlo o velmi osobní projekt, díky němuž nahlédla limity a systémové bariéry, kterým černošské tvůrkyně v Hollywoodu čelí.

Sama svou oscarovou příležitost proměnila ve zlato díky komornímu dramatu Ples příšer (2001). Za roli zkoušené servírky získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli jako první černošská herečka v historii. Jak ale Berryová později reflektovala v rozhovorech, její vítězství rozhodně neukončilo systematické přehlížení černošských hereček. 

Ikonická bondgirl

Pro ni samotnou nicméně oscarový triumf znamenal alespoň role ve velkých studiových projektech. Stala se nedílnou součástí komiksové franšízy X-Men (2000–2014) a jako bondgirl Jinx uhranula publikum v bondovce Dnes neumírej (2002). 

Ne každé její kariérní rozhodnutí jí ale přineslo vavříny. V roce 2004 ztvárnila hlavní roli v komiksovém filmu Catwoman, který se setkal se zdrcující kritikou a vynesl jí naopak Zlatou malinu za nejhorší herecký výkon. Namísto defenzivy se Berryová k nezdaru postavila s nadhledem a pro anticenu si přišla osobně.

Reklama
Reklama

V průběhu dalších let rozšířila své portfolio o psychologický thriller Gothika (2003), ambiciózní sci-fi Atlas mraků (2012) či fyzicky náročné úlohy v akčních filmech Kingsman: Zlatý kruh (2017) a John Wick 3 (2019). Touha po kontrole nad vlastní kariérou ji v roce 2014 přivedla k založení produkční společnosti 606 Films. 

Logickým vyvrcholením jejího směřování k větší kreativní svobodě byl celovečerní režijní debut Modřiny (2020) z prostředí zápasnic MMA, v němž ztvárnila i hlavní roli. Režii vnímala jako moment emancipace a opakovaně zdůrazňuje, že ženské příběhy vyžadují autorský pohled samotných žen, nezkreslený mužskou perspektivou. 

Osobní zkoušky

Osobní život Halle Berryové poznamenala celá řada zdravotních a fyzických útrap. V roce 1991 v důsledku fyzického napadení ze strany tehdejšího partnera přišla o 80 procent sluchu v levém uchu. Během náročných natáčení utrpěla těžká zranění, včetně zlomené paže při práci na filmu Gothika či zlomených žeber při přípravě akčních scén pro třetího Johna Wicka. Dlouhodobě se rovněž potýká s cukrovkou. 

Své zkušenosti a vliv ovšem využila také k aktivismu. V roce 2006 se zapojila do boje proti výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn u pobřeží Malibu a v roce 2013 prosazovala legislativu chránící děti známých osobností před bulvárem.

Reklama
Reklama

V posledních letech se stala hlasatelkou osvěty v oblasti ženského zdraví. Otevřela v médiích téma perimenopauzy a menopauzy, založila platformu Respin zaměřenou na péči o ženy v této životní fázi a ostrými slovy kritizuje politiky za zanedbávání výzkumu i financování ženské zdravotní péče.

Příběh Halle Berryové, která se z modelky vypracovala v uznávanou herečku, držitelku Oscara, režisérku a zastánkyni ženských práv, je tak příběhem hollywoodské tvůrkyně, která se odmítla podřídit společenským očekáváním, limitům svého odvětví i nepřízni osudu.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama