Zemřela Věra Chytilová, první dáma českého filmu

Kultura ČTK Kultura, ČTK
Aktualizováno 12. 3. 2014 18:50
Nejslavnější česká režisérka a spoluzakladatelka nové vlny Věra Chytilová zemřela ve věku 85 let.
Režisérka Věra Chytilová.
Režisérka Věra Chytilová. | Foto: ČTK

Praha - První dáma českého filmu, režisérka a scénáristka Věra Chytilová, zemřela v pětaosmdesáti letech. Oznámila to její rodina, která jí byla doma nablízku.

"Setkal jsem se s jednou z největších režisérek, které kdy tato země měla," řekl herec Miroslav Donutil, kterého Chytilová do svých filmů často obsazovala. "Byla to žena, která měla obrovský smysl pro humor, ale i dokonalý smysl pro řád, jakkoliv to tak nevypadalo. Vždy si dokázala podmínky pro natáčení připravit takové, jaké sama potřebovala a o kterých byla přesvědčena, že vedou k úspěchu," dodal.

Podle něj měli ti, kteří s ní přišli do styku, dvojí možnost: buď se jí podřídit, věřit jí a mít úspěch, či poukazovat na to, že její jednání jim nevyhovuje. "Měl jsem ji rád, mám ji rád a nikdy na ni nezapomenu," řekl Donutil.

Umělecká poradkyně karlovarského festivalu a filmová kritička Eva Zaoralová bude na Věru Chytilovou vzpomínat jako na umělkyni i na člověka. "Jestliže vezmeme všechny její filmy jeden po druhém, zjistíme, že každý má nějakou hodnotu. Nedávno jsme mluvili o tom, jak byl kdysi podceněn její snímek Dědictví aneb Kurvahošigutntag. Každý z nich měl v sobě něco zajímavého a osobitého, i když se některé líbily méně. Všechny byly hluboké a originální i svým tvarem," uvedla a připomněla snímek Kopytem sem, kopytem tam z konce osmdesátých let, pozoruhodný svým tématem i formou. "Přitom podobný tehdy nikdo nenatočil," řekla Zaoralová.

Chytilová ovšem upoutala už svými školními filmy Strop a Pytel blech. Za svůj dlouhometrážní debut O něčem jiném, vyprávějící osudy dvou žen, získala cenu festivalu v německém Mannheimu.

V roce 1965 zfilmovala s bývalými spolužáky z FAMU (Jiří Menzel, Evald Schorm, Jaromil Jireš, Jan Němec) soubor Hrabalových povídek Perličky na dně (povídku Automat Svět), čímž vznikl manifest "české nové vlny".

V roce 1966 pak excelovala slavnými Sedmikráskami, které vzešly z její spolupráce s kameramanem (a jejím druhým manželem) Jaroslavem Kučerou a scenáristkou Ester Krumbachovou. Sedmikrásky jsou dodnes zřejmě neoslavovanějším filmem Věry Chytilové v zahraničí.

Foto: Aktuálně.cz

Později proslula filmy Ovoce stromů rajských jíme, Hra o jablko, Panelstory, Kalamita, Vlčí bouda, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Šašek a královna, Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví aneb Kurvahošigutntag nebo Pasti, pasti, pastičky.

Její filmy, plné satirické nadsázky, nelítostně odrážejí stav společnosti a mezilidských vztahů. Osobitý pohled na svět české režisérky a scenáristky Věry Chytilové mnoho lidí dodnes pohoršuje, na festivalech, i mezinárodních, jí ale vynesl řadu cen.

I když její porevoluční snímky nedosáhly takového uznání jako díla z předchozích let, i v nich dostála své pověsti kritické, filozofující a provokující autorky.

Věra Chytilová
Věra Chytilová | Foto: JOSEF VOSTÁREK / MAFRA /Profimedia.cz.

"Pro mě je hádka formou diskuse a i po tom největším kraválu jednám s člověkem normálně. Jako můj otec. Na rozdíl od mámy, která vytahovala věci i po dvaceti letech, uměl ztrestat, a tím to pro něj skončilo," vysvětlovala Chytilová své někdy vznětlivé chování.

Uprostřed práce na filmu Ovoce stromů rajských jíme v roce 1968 ji zastihla okupace; poté co tento film předělala na metaforu o zradě, následovala nucená přestávka. Až v roce 1976 natočila další film - hořkou komedii Hra o jablko.

Velký úspěch u diváků měl i komediálně laděný příběh stárnoucího elegána Faunovo velmi pozdní odpoledne s vynikajícím výkonem Leoše Suchařípy.

Herce Boleslava Polívku si Chytilová vybrala do několika filmů - Kalamita, Šašek a královna, Dědictví aneb Kurvahošigutntag (nedávno mělo premiéru volné pokračování snímku, na kterém se již Chytilová nepodílela) a Vyhnání z ráje.

"Je to rána, vždy, když se to stane a je to definitivní, tak to člověka zasáhne. Útěchou nám je, že za sebou nechala tolik krásných filmů a vzpomínek. Tolikrát jsme spolu seděli, tolikrát se spolu smáli, tolikrát jsme na sebe byli naštvaní. A najednou, když se člověk dozví takovou zprávu, je to velká rána," řekl Polívka.

Kritiku společnosti a odlidštěných vztahů si vzala na paškál i v satiře Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979). Originálně poetickou komedii, která se změní v mrazivé drama - Kopytem sem, kopytem tam - natočila v roce 1988 s divadlem Sklep. Jejím posledním celovečerním filmem byla hořká komedie Hezké chvilky bez záruky (2006).

V posledních letech se Věra Chytilová věnovala více dokumentární tvorbě. Vadilo jí, že se svět příliš nezměnil ani po pádu komunismu, že stále chybí soucit, morálka stojí na okraji zájmu společnosti.

Věra Chytilová v roce 2003.
Věra Chytilová v roce 2003. | Foto: DAVID NEFF / MAFRA /Profimedia.cz

Když Chytilová vzpomínala na minulý režim, upozornila, že neměla problémy s mocí, to ona měla problémy s ní, upozornila ve své autorizované biografii z roku 2010.

Z dokumentů je nutné připomenout: Čas je neúprosný, Praha - neklidné srdce Evropy, Vzlety a pády.

Věra Chytilová se narodila 2. února 1929 v Ostravě. Dva roky studovala architekturu v Brně. Během praxe v Praze, když si přivydělávala jako modelka na veletrhu, si jí všiml na přehlídce scenárista Jiří Brdečka, který hledal dvorní dámy pro film Císařův pekař - Pekařův císař.

Při natáčení tohoto snímku se Chytilová zamilovala nejen do svého prvního manžela, fotografa Karla Ludwiga, ale hlavně do filmu. Posléze pracovala jako klapka na Barrandově a pak se přihlásila na FAMU, kde v letech 1957 až 1962 vystudovala režii.

Z druhého manželství měla Chytilová dceru a syna - Tereza Kučerová je výtvarnice a herečka (například Kopytem sem, kopytem tam, Pražská pětka či Mazaný Filip) a Štěpán Kučera kameraman (Návrat idiota či Pasti, pasti, pastičky pod režijním vedením své matky). Štěpán Kučera stál za kamerou i u dokumentu Cesta, který o Chytilové natočila Jasmina Blaževičová.

Věra Chytilová byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní Medaile Za zásluhy.

Kompletní filmografie Věry Chytilové (podle čsfd.cz)

Hrané filmy:

2006 - Hezké chvilky bez záruky
2001 - Vyhnání z ráje
1998 - Pasti, pasti, pastičky
1992 - Dědictví aneb Kurvahošigutntág
1991 - Mí Pražané mi rozumějí
1988 - Kopytem sem, kopytem tam
1987 - Šašek a královna
1986 - Vlčí bouda
1983 - Faunovo velmi pozdní odpoledne
1981 - Kalamita
1979 - Panelstory aneb Jak se rodí sídliště
1976 - Hra o jablko
1971 - Kamarádi (TV film)
1969 - Ovoce stromů rajských jíme
1966 - Sedmikrásky
1965 - Perličky na dně
1963 - O něčem jiném
1962 - Pytel blech
1961 - Strop (studentský film)
1960 - Kočičina (studentský film)

Dokumentární filmy:

2011 - Inventura Febia: Ejhle člověk a život s nebožtíky (TV film)
2011 - Inventura Febia: Iva Janžurová a Miroslav Donutil (TV film)
2011 - Inventura Febia: Jaroslav Foglar a trampové (TV film)
2011 - Inventura Febia: Radovan Lukavský a Jiří Kodet (TV film)
2009 - České milování (TV pořad)
2006 - Potížistky (TV film)
2006 - Táta jako máma (TV pořad)
2005 - Pátrání po Ester
2003 - Trója v proměnách času
2000 - Vzlety a pády (video film)
1995 - Bastard (TV film)
1994 - Pokus a chyba Ivana Vyskočila (TV film)
1993 - Co člověk má (TV film)
1993 - Kam panenky...?
1992 - Ráj srdce (TV film)
1990 - T.G.M. - osvoboditel
1984 - Praha - neklidné srdce Evropy
1983 - Capitali culturali d'Europa (TV seriál)
1981 - Chytilová Versus Forman
1978 - Čas je neúprosný
1974 - Hrst vrásek (TV film)
1961 - Žurnál FAMU: První občasník (studentský film)
1960 - Zelená ulice (studentský film)

TV pořady:

2011 - Pološero
2007 - Velcí a malí
2004 - Dvanáct odvážných
1997 - Jak se žije
1995 - GENUS
1993 - GEN - Galerie elity národa
1992 - Oko - pohled na současnost

 

Právě se děje

před 19 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy