S Janou Brejchovou se bude moci veřejnost rozloučit 17. února v kině Lucerna

Poslední rozloučení s herečkou Janou Brejchovou pro veřejnost, organizované rodinou, se uskuteční 17. února v kině Lucerna v Praze. V úterý to sdělila dcera zesnulé herečky Tereza Brodská. "Návštěvníci budou mít možnost tiché vzpomínky a zápisu do kondolenční knihy od 8:00 do 13:00," uvedla Brodská.

Ředitel kina Lucerna Filip Schauer řekl, že se nebude jednat o obřad. Nepočítá se tedy s umístěním rakve v kině. "Mělo by se jednat o pietní akci pro veřejnost na počest paní Jany Brejchové," uvedl Schauer. Pro rozloučení veřejnosti poslouží velký sál kina Lucerna. Další podrobnosti vyplynou z přání rodiny, doplnil.

Jana Brejchová zemřela ve věku 86 let po dlouhé nemoci. Informaci přinesl web iDnes.cz. Brejchová patřila k hvězdám i femme fatale českého filmu, před kamerou stanula už jako školačka a rychle se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Jen pár týdnů nazpět oslavila své 86. narozeniny.

Informaci potvrdila webu iDnes.cz dcera herečky Tereza Brodská, veřejnost i média poprosila o soukromí. „Česká Bardotka“ točila s celou řadou slavných režisérských jmen, namátkově s Vojtěchem Jasným, Jiřím Krejčíkem, Evaldem Schormem a mnoha dalšími. Uspěla také v Německu, Maďarsku nebo Rakousku.

„Překvapilo mě, kolik maminka každý rok natočila filmů. Ta její obrovská filmografie včetně televizní tvorby. Samozřejmě jsem to věděla, ale netušila jsem, jak až moc pracovala. To bylo neuvěřitelné, často točila i dva filmy najednou,“ řekla o ní v roce 2022 Brodská u příležitosti vydání knihy Moje máma Jana Brejchová, v níž zachycuje vzpomínky své matky.

Nejlepší hereckou školou byl Janě Brejchové sám život, jak často tvrdila. Od vstupu do filmového světa točila jeden film za druhým. A přitom nevystudovala konzervatoř ani DAMU. Narodila se v Praze jako druhá nejstarší z osmi dětí. Její otec rozvážel mléko, matka byla v domácnosti. Ve třinácti letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb: „Vybral si mě, asi že jsem byla fotogenická. Krásná ne, ale fotogenická. O talentu řeč být nemohla,“ vzpomínala později.

Po svém debutu šla Brejchová dělat písařku do Laktosu a starala se o mladší sourozence. Ale netrvalo dlouho a půvabná blondýna s velikýma tmavýma očima šla z role do role. Kvůli tomu nakonec odešla z domova i z práce. Točila film za filmem a dostávala ceny na festivalech, ale když se jí novináři ptali, kolik má pokojů a jakými květinami si zdobí byt, byla v rozpacích – rozhodně nežila jako hvězda.

Přesto jí však byla. Zářila ve filmech Jiřího Krejčíka Vyšší princip (1960) a Probuzení (1959), kde si užila roli chuligánky. Točila v Německu, Rakousku a Maďarsku a objevovala se na titulních stránkách zahraničních magazínů. Zásadní byla i spolupráce s režisérem Evaldem Schormem na snímcích Návrat ztraceného syna (1966) nebo Vlastně se nic nestalo (1988). A Zdeněk Podskalský v ní zase objevil komediální talent.

Úspěchy slavila i v divadle

Už v 60. letech z ní média udělala sexsymbol, Brejchová se ale dokázala přehrát do charakterních úloh a nenaplnila se tak její obava, že skončí jako „stárnoucí diblík“. Práce měla vždycky hodně, v dobách největší slávy točila i šest filmů ročně. Hrála mimo jiné v muzikálech Kdyby tisíc klarinetů (1964) a Noc na Karlštejně (1973) i v komediích 60. a 70. let, například Zabil jsem Einsteina, pánové... či Hodíme se k sobě, miláčku...?

Řadu úloh měla také v televizi, byla třeba královnou v pohádkové sérii o princezně Arabele. Z jejích vážnějších snímků v pozdější době vynikají Citlivá místa z roku 1978 o vztahu mezi matkou a dcerou, kde si zahrála s vlastní dcerou Terezou, či drama Skalpel, prosím (1985) podle knihy Valji Stýblové s Miroslavem Macháčkem v hlavní roli.

Od poloviny 90. let ale Brejchová dávala stále větší přednost divadlu a její role před kamerou se dají spočítat na prstech: „Divadlo mě pohltilo, je svobodnější, můžu si vybrat, co chci hrát. Můžu oslovit režiséra, herce... Ve filmu dostanete scénář, a buď ho vezmete, nebo ne,“ uvedla k tomu. Na jevišti si navíc procvičovala paměť a bojovala tak s neurologickými potížemi. Postup nemoci se ale zastavit nepodařilo a v říjnu 2013 přišel kolaps.

Okouzlila Formana i Brodského

Oslnivá kariéra jí přinesla i řadu slavných partnerů. Už v sedmnácti si vzala začínajícího Miloše Formana; vydrželi spolu tři roky. Poté byla rok provdána za německého herce Ulricha Theina. Potřetí se provdala za kolegu Vlastimila Brodského a manželství, ve kterém se narodila dcera Tereza (která zdárně kráčí v hereckých stopách rodičů), vydrželo 18 let.

Poté žila Brejchová přes deset let s Jaromírem Hanzlíkem a začátkem 90. let se sblížila s Jiřím Zahajským, žili spolu až do jeho smrti v roce 2007.

Osobitá herečka se pro několik generací českých i slovenských diváků stala symbolem českého filmu, její umění jí vyneslo i řadu cen. Už ve dvaceti obdržela prestižní cenu na mezinárodním festivalu v Locarnu za roli v Krejčíkově dramatu Vyšší princip. A za vedlejší roli v jejím posledním filmu, Hřebejkově Krásce v nesnázích, k ní v roce 2007 putoval Český lev.

O tři roky později získala dalšího Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. A v roce 2004 jí tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.