Zemřela Jeanne Moreauová, herečka s hlasem nejcharismatičtějšího dlaždiče na světě. Bylo jí 89 let

Kultura ČTK Kultura, Independent, ČTK
31. 7. 2017 14:02
Ve věku 89 let zemřela francouzská herečka, režisérka a scenáristka Jeanne Moreauová, která se proslavila zejména účinkováním ve filmu Françoise Truffauta z roku 1962 Jules a Jim. Přátelila se s filmaři Orsonem Wellesem a Jeanem Cocteauem či spisovatelem Jeanem Genetem, za svůj přínos kinematografii dostala celou řadu ocenění. “Paní Moreauová byla nádherná a měla nezaměnitelný hlas, který uhranul těm největším režisérům,” řekla starostka osmého pařížského obvodu Jeanne d’Hauteserreová.
Oscar Werner a Jeanne Moreauová ve filmu Jules a Jim z roku 1962. | Video: YouTube / Umbrella Entertainment

Francouzskou herečku Jeanne Moreauovou na začátku její dráhy nepovažovali za dostatečně atraktivní na to, aby se stala opravdovou hvězdou. To se ale brzy změnilo, pařížská rodačka zabodovala především svojí "intelektuální ženskostí" a stala se múzou francouzské nové vlny.

Jeanne Moreauová a ceny

  • Nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Moderato (Cannes, 1960) 
  • Nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Deníku komorné (Karlovy Vary, 1964)
  • Zlatý lev za celoživotní dílo (Benátky, 1992) 
  • Zlatý medvěd za celoživotní dílo (2000, Berlín) 
  • Řád Zlaté palmy za celoživotní dílo (2003, Cannes) 
  • Řád Čestné legie 
  • Jako první žena byla přijata do francouzské Akademie umění. 
  • V 70. letech dvakrát předsedala porotě na festivalu v Cannes.

Jeanne Moreauová zemřela v noci na dnešek ve svém pařížském domě ve věku 89 let.

Filmová kariéra dámy s hlasem "nejcharismatičtějšího dlaždiče na světě" byla oslnivá a trvala desítky let. Rozličné filmové role, způsob, jakým vystupovala na veřejnosti, i osobité vlastní názory daly vzniknout Jeanne Moreauové jako mýtu: symbolu konvencemi nespoutané, intuitivní a pronikavě inteligentní ženy.

Herečka začínala jako studentka konzervatoře k nelibosti svého otce v divadle. Ve dvaceti letech se stala nejmladší členkou prestižní Comédie Française, v níž zůstala čtyři roky. Poté si vyzkoušela atmosféru experimentálního spolku Théatre National Populaire. Od konce 40. let začala koketovat s filmem.

Přelomové pro ni bylo setkání s režisérem Louisem Mallem, který ji obsadil hned do několika filmů. Poprvé zaujala v temném thrilleru Výtah na popraviště z roku 1957. Věhlas jí přinesla i role znuděné manželky ve snímku Milenci (1958), naopak komediální polohu si vyzkoušela ve westernu Viva Maria! (1965), v němž se o přízeň publika dělila s Brigitte Bardotovou.

Režisér François Truffaut ji obsadil do filmu Jules a Jim (1961), kde ztělesnila svobodomyslnou Kateřinu, jež uniká nástrahám milostného trojúhelníku sebevraždou. Jeden z nejhlubších výkonů pak podala v psychodramatu Michelangela Antonioniho Noc (1960).

Moreauová se časem rozhodla vyzkoušet si i režisérskou práci. V roce 1975 zaujal její debut Světlo, vyprávějící o osudech čtyř hereček, z nichž jednu si také sama zahrála. O tři roky později natočila Dospívající dívku - film s autobiografickými motivy o mladé hrdince vyrůstající těsně před druhou světovou válkou. Herečka se často realizovala i pěvecky, svým podmanivým a nepatetickým hlasem nazpívala desítky šansonů.

Moreauová se narodila 23. ledna 1928 a vyrůstala jako druhorozená dcera v bohémské rodině majitele restaurace na Montmartru a anglické tanečnice a zpěvačky. Její rodiče se ale rozvedli a budoucí filmová hvězda si z neharmonických poměrů dost možná odnesla pro její role tak typický pocit osamění, nutnosti vystačit si sama a vzdorovat okolí, které se s ní snaží manipulovat.

Osobní život herečky, jež tvrdila, že manželství pro ni není to "pravé ořechové", byl spojován s řadou mužů. Byla třikrát vdaná, syna Jeroma (nyní úspěšného malíře) měla s prvním manželem, hercem a režisérem Jeanem-Louisem Richardem.

Naposledy stála před kamerou před dvěma lety. Ještě předtím stihla použít svůj věhlas na podporu ruské punkové kapely Pussy Riot.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Další zprávy