reklama
 
 

Zemřel Wabi Daněk, autor trampských hitů Rosa na kolejích a Píseň, co mě učil listopad

16. 11. 2017
Ve věku 70 let zemřela legenda tuzemské folkové hudby Wabi Daněk, autor hitů Rosa na kolejích, Píseň, co mě učil listopad, Outsider waltz či Hudsonský šífy. Úmrtí zpěváka Wabiho Daňka potvrdila jeho švagrová s tím, že žádné podrobnosti nebude přidávat.

Zpěvák a trampská legenda Wabi Daněk zemřel 16. listopadu 2017 po dlouhé nemoci. "Chodil jsem za ním a poslední dny na tom byl opravdu špatně," řekl Daňkův spoluhráč z projektu Ďáblovo stádo David Landštof.

S Daňkem se potkal přes své někdejší spoluhráče ze skupiny Druhá tráva, když natáčeli písničky do kompilace 16 nej od táborových ohňů. Kompilace vyšla v roce 2008.

"Wabi byl pro mě nejenom bard a legenda, ale hlavně skvělej chlap. Měl dar rozdávat klid a pohodu a byl neuvěřitelná studnice vtipů. Je mi smutno, ale vím, že prožil nádhernej život naplno, měl fantastickou ženu a děti a složil řadu skvělých písní, z nichž řada defacto zlidověla," řekl Landštof pro Aktuálně.cz.

"Bude mi moc chybět a hodlám se řídit jeho slovy: neubližovat a neposrat se! Třeba někdy uděláme na jeho počest pořádnej potlach," dodal.

Wabi Daněk se zdravotními problémy bojoval několik měsíců. V polovině června svým fanouškům vzkázal, že musí kvůli potížím zrušit koncerty.

"Promiňte, moji milí, nikoho to nemrzí víc než mne," napsal. Poslední zprávu zveřejnil na Facebooku 10. září: "To se to rehabilituje, když mi v tom pomáhají takové milé návštěvy. zdravím všechny Wabi". 

Nejdéle jezdil se sanitkou

Stanislav Jan Wabi Daněk se narodil 30. ledna 1947 ve Zlíně, kde se vyučil zámečníkem. Do roku 1983 pracoval v oboru, živil se také jako svářeč, nejdéle jezdil se sanitkou. Od roku 1983 se věnoval výhradně folkové a countryové hudbě. 

Wabi Daněk - Ročník 47

Wabi Daněk - Ročník 47

úryvek písně Wabiho Daňka

Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, 
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, 
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, 
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 

 A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, 
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, 
ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, 
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří.

Mezi jeho nejslavnější a nesmrtelné skladby patří Rosa na kolejích, Píseň, co mě učil listopad, Hudsonský šífy, Outsider waltz nebo Fotky. Během své kariéry spolupracoval s řadou hudebníků - Milošem Dvořáčkem, Mikim Ryvolou, Kapitánem Kidem nebo skupinou Pacifik. 

S bubeníkem Davidem Landštofem a dalšími o generaci mladšími muzikanty, například klávesistou Janem Kořínkem a baskytaristou Janem Lstibůrkem, ale také zpěvačkami Anetou Langerovou nebo Radůzou, se spojil v projektu Wabi a Ďáblovo stádo, který svěžím způsobem předělával staré trampské klasiky.

Dvě "ďáblovy" desky vyšly v letech 2012 a 2014, Daněk s kapelou také tehdy vyrazil na turné. 

"Když vzpomenu na naši první schůzku s Wabim ohledně happeningu Ďáblovo stádo, musím se smát. S kamarády Pepou Štěpánkem a Lubošem Novotným jsme precizně vybírali staré evergreeny, abychom je mistrovi předložili. Wabi na mě pak koukal, jako bych spadl z višně, ale stejně si myslím, že mu oči šibalsky hrály. Všichni jsme věděli, že ten projekt je drzost a na české trampské osadě nás za to přivážou k mučednickýmu kůlu. Nakonec mi řekl: Grizzly, beru si 14 dní na rozmyšlenou. Byly to nejdelší dny," usmívá se Landštof. 

Jiří Černý: Byl to skvělý melodik, textař i zpěvák

Jedno z posledních vystoupení Wabi Daněk odehrál letos v květnu se skupinou Spirituál kvintet na koncertu v Tipsport aréně na pražském Výstavišti, kde kapela oslavila 80. narozeniny svého zakladatele Jiřího Tichoty.

"V té době asi už nebyl v pořádku, ale vůbec to nebylo vidět na jeho chování. Přišel, byl skromný jako vždycky, a zpíval krásně jako vždycky," vzpomněl Tichota.

"Budu na něj vždycky vzpomínat jako na člověka, který byl skutečný formát. Na rozdíl od lidí, kteří si musejí velikost dodávat svým chováním, se on choval vždycky jako prostý obyčejný člověk," dodal.

"Měl jsem ho velice rád. Několikrát jsme společně byli na zájezdě v Americe, kde jsme vystupovali na českém country festivalu. Mimoto jsme s ním zažil mnohokrát všelijaké skotačiny a veselice, například když jsme s kapelou v Mánesu pořádali mikulášské zábavy," vzpomínal na svého kolegu výtvarník a jeden z průkopníků české country music Jan Vyčítal.

Uznávaný hudební kritik Jiří Černý označil Wabiho Daňka za výborného melodika, textaře a přirozeného zpěváka.

"Myslím, že byl vedle Honzy Nedvěda nejvýraznější postavou nové vlny trampské písně a lze ho považovat i za folkového písničkáře. Jeho první album patří k nejlepším debutům v české populární hudbě," řekl Černý. 

První albem byla Rosa na kolejích. Vyšla v roce 1984 a prodalo se jí čtvrt milionu kusů. 

Bude to tím, že jsem nikdy nelhal

Wabi Daněk se roky potýkal se závislostí na alkoholu, již se mu však podařilo překonat.

"Odehrajete bezvadný koncert, jste nadupaný, sednete do auta a jedete tři čtyři hodiny domů. Přijedete, tělo je totálně mrtvé a hlava pořád šrotuje. Spolehlivý trankvilizér jsou dva panáky. Potom tři… Později zaháníte výčitky, pocity studu. A pak už to jede samo," vzpomínal v časopisu Reflex na spouštěč závislosti. 

"Je to ztracený, ale v něčem i užitečný čas. Ne ve chvíli, kdy jste v rauši. Ale když se pevně rozhodnete, že s tím chcete válčit, srovnáte si hodnoty a mnohé vám dojde."

Ve stejném rozhovoru také odpověděl na otázku, proč si myslí, že je mezi posluchači tak populární.

"Ví bůh, jestli je to barvou hlasu. Anebo tím, že jsem nikdy nelhal, vždycky jsem byl sám za sebe, nic jsem nepředstíral. Neskrývám, že jsem mizerný zpěvák a průměrný kytarista. Ne že bych měl mindrák, ale znám své možnosti."

Wabi je držitelem tří autorských a dvou interpretačních Port z kdysi velmi populární soutěže trampské a folkové písně. Za zásluhy o rozvoj žánru získal v roce 1979 Zlatou Portu.

Na kontě má více než 150 písní, sám o sobě ale mluvil jako o velkém autokritikovi. Dříve prý písně sypal z rukávu, v posledních letech ale nápady důsledně třídil. 

Hrál mimo jiné i pro krajany, kromě USA i v Austrálii a v Kanadě. V roce 2012 hostoval na pražském koncertě americké legendy country hudby Krise Kristoffersona, ke kterému ho mnozí příznivci přirovnávají.

Video: YouTube

autoři: Hana Slívová, ČTK | 16. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama