Zemřel světový dirigent Jiří Bělohlávek. Jeho službu hudbě ocenila i královna Alžběta II.

ČTK Hana Slívová ČTK, Hana Slívová
Aktualizováno 1. 6. 2017 19:15
V noci na čtvrtek zemřel po dlouhé nemoci český dirigent Jiří Bělohlávek, někdejší umělecký ředitel České filharmonie. Bylo mu 71 let. Ještě na začátku roku 2017 podepsal s filharmonií novou smlouvu. "To, co s filharmonií zažívám, je zcela jistě to nejlepší. A jsem šťastný, že to zažívám doma," řekl v lednovém rozhovoru pro DVTV. Bělohlávkovu práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila "za službu hudbě" Řád britského impéria. Česká televize zařazuje ve čtvrtek ve 20:20 k poctě Bělohlávka speciální program.

Praha - Ve věku 71 let zemřel v noci na čtvrtek po vážné nemoci šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek.

Bělohlávek byl dirigentem světového formátu, známý svou dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby.

S Českou filharmonií podepsal na začátku letošního ledna smlouvu na dalších šest let. V čele nejznámějšího tuzemského orchestru stál čtyři sezony. Ve funkci měl setrvat do sezony 2021/2022.

To, co teď s Českou filharmonií prožíváme, ta duchovní spřízněnost, to je vrchol mé kariéry. | Video: dvtv

Na začátku letošního roku se ale objevily spekulace o Bělohlávkově zdravotním stavu a onemocnění rakovinou. Proto v květnu pořadatelům Pražského jara navrhl, aby jeho festivalový program plánovaný na 22. května převzal dirigent Petr Altrichter.

"Pro Českou filharmonii, nejen orchestr, ale i celé administrativní zázemí, je odchod Jiřího Bělohlávka nenahraditelnou ztrátou. Nejen z umělecké, ale také z lidské stránky," řekl generální ředitel ČF David Mareček.

Podle něj byla smrt uznávaného šéfdirigenta nečekaná. "Ještě v pondělí jsem za ním byl v nemocnici. Půl hodiny jsme si povídali a nic nenasvědčovalo tomu, že to vezme takový konec," dodal Mareček.

Vedení České filharmonie nyní bude muset vyřešit zamluvené koncerty a zájezdy plánované s Bělohlávkem. "Zajistíme to nejnutnější, ale řešení situace spíše necháme na léto, teď to není na pořadu dne," podotkl Mareček. Česká filharmonie plánuje poslední rozloučení, podrobnosti o jeho podobě zveřejní v pátek.

Na Jiřího Bělohlávka vzpomíná i moderátor Marek Eben, který se podílel na natáčení edukačních videí České filharmonie. "Měl jsem to štěstí s panem dirigentem pracovat během posledních pěti let. Byl to velice statečný člověk. To, jak dokázal zvládat svoji nemoc, bylo impozantní. Když vystoupil před orchestr, tak byste nepoznali absolutně nic, jeho energie a nasazení byla energie zdravého člověka," řekl.

"Také jsem si na něm považoval, že on jako dirigent byl vždy ohromně vkusný. Nikdy se nedopouštěl něčeho levného. V hudebním vyjádření se vždy podřídil autorovi a nikdy nechtěl, aby dirigent trčel nad autorem. On byl prostě ve službách toho autora a s tím se tak často nesetkáme," dodal.

V lednovém rozhovoru, který již nemocný Jiří Bělohlávek poskytl DVTV, mluví o úzkém napojení na domovskou Českou filharmonii. 

"To, co s filharmonií zažívám, je zcela jistě to nejlepší, co jsem zažil. A jsem šťastný, že to zažívám doma. Je to těleso, na kterém jsem vyrostl, zvukem České filharmonie jsem byl odkojený a mám ho zarytý pod kůži. Je to něco, co mi ohromně vyhovuje a co obrovsky opečovávám," řekl.

Ve videu, v němž Česká republika láká turisty k návštěvě, se objevuje i Jiří Bělohlávek
Ve videu, v němž Česká republika láká turisty k návštěvě, se objevuje i Jiří Bělohlávek

Hovořil také o duševním souznění, které s českými filharmoniky zažívá. "Už to není jen otázka cizelování skladeb a jejich vybrušování do dokonalostí, už máme vyšší vztah. To, čeho si hrozně vážím a co mě naplňuje blažeností, je spříznění v oblasti chápání hudby," dodal. 

V rozhovoru pro Hospodářské noviny na začátku letošního roku prohlásil, že k jinému orchestru už by nešel. "Přijít k novému tělesu znamená předat novému vzorku lidí svůj ideál. A to není procházka zahradou, nýbrž velmi tvrdá práce, která trvá dlouho. Zpočátku nemusí být kdovíjak potěšující. Je to práce na roli. Musí se kutat. A může docházet ke konfliktům, pokud narazíte na neporozumění či neochotu. Není příliš o co stát." 

Jiří Bělohlávek se narodil v Praze v roce 1946. V lásce k hudbě ho podporoval jeho otec, ve čtyřech letech ho začal učit hře na klavír. Později účinkoval s Kühnovým dětským sborem, hrál na violoncello a ve 14 letech vytvořil na Pražské konzervatoři z kamarádů svůj první komorní orchestr. Později opakoval, že s notami doslova žije. 

Konzervatoř absolvoval ve dvou oborech - hře na violoncello a dirigování, tomu se pak začal plně věnovat na HAMU. Po studiích ve Stockholmu byl v roce 1972 jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno, kde setrval šest let. Poté se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy.

Život Jiřího Bělohlávka v datech

  • 24. února 1946 - narodil se v Praze
  • 1960 - během studia na Pražské konzervatoři vytvořil první komorní orchestr
  • 1967 až 1972 - dirigent komorního orchestru Orchestra Puellarum Pragensis
  • Červen 1970 - debutoval jako dirigent České filharmonie
  • 1971 - byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana
  • 1972 - absolvoval Hudební fakultu Akademie múzických umění
  • 1972 až 1978 - dirigent Státní filharmonie Brno
  • 1977 až 1989 - šéfdirigent Symfonického orchestru FOK hl. m. Prahy
  • Říjen 1990 až únor 1992 - šéfdirigent České filharmonie (rezignoval po sporech s orchestrem)
  • 1994 až 2006 - zakladatel a šéfdirigent Pražské komorní filharmonie
  • 1995 až 2006 - hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru BBC
  • 1995 - začal vyučovat na Akademii múzických umění
  • Červen 1997 - kvůli nedodržení podmínek rezignoval na funkci šéfa opery Národního divadla, kterým se měl stát od roku 1998
  • Říjen 2001 - Václav Havel mu udělil Medaili za zásluhy
  • Prosinec 2004 - při své premiéře v newyorské Metropolitní opeře dirigoval Janáčkovu Káťou Kabanovou
  • 2006 až 2012 - šéfdirigent Symfonického orchestru BBC
  • Duben 2012 - královna Alžběta II. mu udělila "za službu hudbě" Řád britského impéria
  • Září 2012 až červen 2017 - šéfdirigent České filharmonie (v lednu 2017 podepsal smlouvu na dalších šest let)
  • 1. června 2017 - po vážné nemoci zemřel.

Ke hře na violoncello se Bělohlávek chystal vrátit. "Dostal jsem od ženy k sedmdesátinám nádherný smyčec. A skoro po deseti letech mi studentka vrátila violoncello, které jsem jí kdysi půjčil. Nechal jsem tedy cello seřídit, že znovu začnu hrát. A skutečně jsem i začal, ale po letech necvičení to nešlo. Musel jsem přestat. Snad bych se zlepšil, kdybych zase denně cvičil. Na to však už čas nemám. Spokojím se s tím, že na violoncello občas sáhnu. A mám z toho požitek," řekl v lednovém rozhovoru pro Hospodářské noviny. 

Bělohlávek také spolupracoval s mnoha významnými světovými orchestry. Patří k nim například Berlínská filharmonie, Bostonský symfonický orchestr, Clevelandský orchestr, Newyorská filharmonie či symfonický orchestr v San Francisku. Od roku 2013 byl rovněž hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie.

Bělohlávkovu práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila "za službu hudbě" Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.

Byl také prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.

Českou filharmonii řídil Bělohlávek prvně už ve čtyřiadvaceti letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro Bělohlávka zklamáním. Část orchestru si odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat.

Milovník českých skladatelů

Hluboký vztah poutal Jiřího Bělohlávka k mnoha dílům známých i méně známých českých skladatelů, zejména Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

V roce 2004 "dobyl" s Janáčkovou Káťou Kabanovou největší operní metu, newyorskou Metropolitní operu. V únoru 2007 se tam vrátil opět s Janáčkem, s Její pastorkyní, v březnu 2009 s Dvořákovou Rusalkou. Vedle toho měl vztah třeba k repertoáru britskému.

 

Právě se děje

Další zprávy