Zemřel slavný hudební skladatel Ennio Morricone. Bylo mu 91 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 7. 2020 9:44
Ve věku 91 let odešel italský skladatel Ennio Morricone. Podle deníku Corriere della Sera zemřel v noci na pondělí na římské klinice na následky pádu.
Foto: Reuters

Ennio Morricone svými melodiemi doprovodil více než 500 filmů a seriálů, například slavný western Tenkrát na Západě. Mnohokrát zavítal i do České republiky, naposledy byl v lednu loňského roku v Praze.

Morricone patřil k největším osobnostem filmové hudby všech dob. I přes vysoký věk neúnavně jezdil po světě a vyprodával velké haly. 

Rád spolupracoval s Českým národním symfonickým orchestrem (ČNSO), se kterým nahrál i hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných. Právě za toto dílo v roce 2016 získal Oscara, nominován byl už ale předtím celkem pětkrát. Přitom Oscara za celoživotní tvorbu získal paradoxně už v roce 2007, kromě toho má i tři ceny Grammy a tři Zlaté glóby. 

"Nejdůležitější pro mě vždy byla metoda, přesnost a samozřejmě láska, tím jsem se vždy řídil," prohlásil Morricone v prosinci 2010 v Praze, když v hostivařských studiích natáčel s ČNSO hudbu k italskému filmu Jako delfín od režiséra Stefana Realiho.

Z teskných tónů harmoniky v ikonickém westernu Tenkrát na Západě se stal asi nejslavnější hudební motiv v historii filmu. Morricone jednotlivým postavám přiřkl určitý hudební motiv. Jak se spirála děje stupňuje, motivy se opakují a vyvolávají mrazení i atypickými nástroji - kromě palčivé harmoniky je to třeba dramaticky rozdrnkané banjo evokující dusot koňských kopyt. Skladatel použil i neobvyklé zvuky, jako je třeba vrzání vodního čerpadla.

S režisérem westernu Sergiem Leonem spolupracovali i na dalších filmech, třeba slavné trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), kde se v roli osamělého "muže beze jména" představil mladý Clint Eastwood. Morriconeho spojení harmoniky, zvonů a kytar, které ovlivnilo další westernové tvůrce, se časem stalo znakem žánru.

Působivým doprovodem podbarvil Morricone snímky dalších žánrů mnoha režisérů, například Briana de Palmy (Neúplatní), Romana Polanského (48 hodin v Paříži), Franca Zeffirelliho (Hamlet), Giuseppeho Tornatoreho (Malena), Olivera Stonea (U-Turn) či Adriana Lynea (Lolita).

Morricone byl také dvorním skladatelem Piera Paola Pasoliniho. Jedna z jeho starších nahrávek se objevuje i ve snímku Quentina Tarantina Kill Bill.

Hollywood odmítal

Římský rodák se narodil 10. listopadu 1928. Absolvent tamní konzervatoře svaté Cecílie, který hrál na trubku v jazzové kapele, začal psát filmovou hudbu na začátku 60. let.

Začínal doprovodem k lehkým komediím a béčkovým filmům, posléze ale už pracoval pro Ettoreho Scolu či Bernarda Bertolucciho. Průlomem se staly až nahrávky pro režiséra Leoneho. Hudební chameleon Morricone se zabýval i symfonickou a komorní hudbou, je mimo jiné autorem chórové skladby k 11. září 2001.

Skladatel, který celý život odmítal nabídky na přestěhování do Hollywoodu a nikdy se nenaučil anglicky, byl od roku 1956 ženatý. S manželkou Mariou vychovali čtyři děti. Syn Andrea se zcela "potatil" - stal se rovněž skladatelem filmové hudby a dirigentem.

 

Právě se děje

před 59 minutami

O změny klimatu se zajímá polovina Čechů, dvě třetiny lidí se jí obávají, zjistil průzkum

O problematiku změn klimatu se v Česku zajímá 53 procent lidí, z toho sedm procent velmi. Podle 86 procent respondentů dochází v posledních 100 letech na Zemi ke změně klimatu. Na 89 procent lidí míní, že ke změně přispívá lidská činnost, 64 procent z nich je o tom zcela přesvědčeno. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Názor, že lidé mohou svým chováním změnu klimatu zpomalit, zastává 76 procent respondentů, podle sedmi procent ji tak lze i úplně zastavit. Opačný názor má 12 procent české veřejnosti. Dopadů klimatické změny na Zemi se v určité míře obává 67 procent respondentů, z toho 17 procent velmi. Strach nepociťuje 29 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy