


Ve věku 81 let zemřel německý anatom Gunther von Hagens, jenž se stal známým díky konzervaci lidských těl, která následně vystavoval. Informovala o tom v pondělí 27. července agentura DPA.

Von Hagens vynalezl takzvanou plastinaci, při které se voda a tuk v tkáních těl nahrazuje silikonem a epoxidovou pryskyřicí. Takto konzervovaná těla vystavoval po celém světě, včetně Česka.
Von Hagens se narodil v roce 1945 v polské Poznani jako Gunther Liebchen, později přijal jméno své první manželky. V roce 1965 začal studovat v Jeně medicínu, v komunistické Německé demokratické republice (NDR) se ale dostal do konfliktu s úřady a po pokusu o útěk skončil ve vězení. Jako politického vězně jej vykoupila spolková republika. Později působil na univerzitě v západoněmeckém Heidelbergu. Od roku 2008 trpěl Parkinsonovou chorobou.
Plastinaci vynalezl von Hagens v 70. letech minulého století. Lidská i zvířecí těla, která touto metodou konzervoval, pak vystavoval po celém světě. Výstavy se přitom neobešly bez kontroverzí. Kritici mu vyčítali, že porušuje lidskou důstojnost, zpochybňovali i původ preparovaných těl. Von Hagens vždy tvrdil, že těla pocházejí od dárců, kteří s jejich využitím po smrti souhlasili. K velkým odpůrcům von Hagensových výstav patřily v řadě zemí církve.
Na výstavách byla těl k vidění v nejrůznějších pozicích – při hře s míčem, na skateboardu, v zamyšlení či při sexu. Jednalo se o lidi mladé i staré, zdravé či nemocné a také o těhotné ženy. „Bylo přáním Gunthera von Hagense, aby rovněž jeho tělo bylo po smrti k dispozici pro plastinaci,“ stojí podle DPA v prohlášení o jeho smrti, které poskytla von Hagensova rodina. „Jeho blízcí budou toto přání respektovat a provedou ho,“ dodává prohlášení.
Česká veřejnost se mohla s těly podrobenými plastinaci poprvé setkat v roce 2007, kdy do Prahy dorazila kontroverzní výstava Bodies, která ukázala skutečná zvířecí i lidská těla a budila řadu emocí. Ve východoněmeckém Gubenu funguje od roku 2006 Plastinarium, stálé muzeum konzervovaných těl.



Desítky lidí v pondělí zatkla ruská policie před budovou nejvyššího soudu, který v Moskvě projednává odvolání proti vyloučení ruské liberální a protiválečné opoziční strany Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Předseda moskevské pobočky Jabloka Kirill Gončarov informoval o nejméně 55 zadržených, server Mediazona píše, že policie zatkla přes 70 lidí a některé posléze propustila.



Ruská státní rozvojová banka VEB propustila svého hlavního ekonoma Andreje Klepače, a to kvůli jeho výrokům, že Rusko zaostává za Západem a Čínou a že v důsledku války na Ukrajině čelí rostoucím ekonomickým škodám. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací to v pondělí uvedla agentura Reuters.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Dva drony v pondělí zasáhly kancelář premiéra kurdistánské regionální vlády v Iráku (KRG) Masrúra Barzáního a dům šéfa kurdské bezpečnostní a zpravodajské agentury. Útoky byly podle prohlášení kurdské vlády provedeny z íránského území. Zatím nebyly hlášeny žádné oběti, uvedla agentura Reuters.



Americký prezident Donald Trump pohrozil bombardováním Ománu, pokud se tato země postaví do cesty Spojeným státům, zatímco s Íránem vyjednává o pravidlech plavby Hormuzským průlivem. Stanice Fox News v pondělí uvedla, že to republikánský prezident řekl jejímu reportérovi Treyi Yingstovi.