Úmrtí agentuře ČTK potvrdila Menzelova asistentka Míla Řádová.
Jiří Menzel se narodil se roku 1938 v Praze. Na FAMU studoval v letech 1958 až 1962 u Otakara Vávry v silném ročníku, mimo jiné s Věrou Chytilovou nebo Evaldem Schormem. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem československé filmové nové vlny.
Menzel v roce 2017 prodělal náročnou mnohahodinovou operaci hlavy. Po ní byl několik týdnů udržován v umělém spánku. Jeho posledním režijním počinem je snímek Donšajni z roku 2013. Jako herec se naposledy objevil v hlavní roli ve filmu Tlumočník.
"Jiřinko náš milovaný, nejstatečnější ze všech statečných. Včera večer doma v našich náručích tvoje tělo opustilo náš pozemský svět. Bylo nám velkou ctí, že jsme tě mohly doprovodit na tvojí poslední cestě. Tvoje láska ke mně a našim holkám byla láskou, která si neklade podmínek," napsala v neděli pozdě večer na svůj facebookový profil Menzelova manželka Olga.
"Jiřinko, děkuju za každý den, který jsem mohla být s tebou. Bylo to výjimečné. Děkuju i za ty těžké poslední 3 roky. Stále jsi mi pomáhal. Svou statečností, chutí, neobyčejnou vůlí do života a humorem. Přeju ti hezkej obláček, jaks ty sám říkával… Smrtí nic nekončí a věřím, že se setkáme, ať už v jakékoliv podobě. Protože není možné, aby to tak nebylo. Hladím tě a milujeme tě z celého srdce navěky. Tvoje holky. Olinka, Anička, Evička," dodala.
Menzelův první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala získal v roce 1967 Oscara za nejlepší zahraniční film.
Zemřel Jiří Menzel. Děkuji mu za všechno, co pro nás udělal. Sbohem, pane!
— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) September 6, 2020
Velká část Menzelova díla jako režiséra byla spjata právě s Hrabalovým dílem. Už jeden z prvních Menzelových filmů, Perličky na dně z roku 1965, byl zpracováním Hrabalových povídek. Na filmu se tehdy Menzel podílel s dalšími osobnostmi československé nové vlny. Podle Hrabalových knih pak Menzel kromě Ostře sledovaných vlaků natočil také snímky Skřivánci na niti, Postřižiny nebo Slavnosti sněženek. Jeho poslední hrabalovskou adaptací a předposledním režijním počinem byl film Obsluhoval jsem anglického krále z roku 2006.
Menzel ale natočil také třeba filmy podle děl spisovatele Vladislava Vančury, jako byly snímky Rozmarné léto a Konec starých časů. Na dalších snímcích zase spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem, se kterými se koncem 70. let minulého století setkal v souboru Divadla Járy Cimrmana. Vznikly tak filmy Na samotě u lesa nebo Vesničko má středisková. Snímek Vesničko má středisková byl v roce 1985 nominován na Oscara.
Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly, ale působil i v zahraničí.
"Věci musí vznikat lehce, pracovat musíte přirozeně, jako když dýcháte," tvrdil osobitý tvůrce, který se už v dětství zamiloval do filmů Reného Claira, Charlieho Chaplina či Jeana Renoira.
Publikum i odborníky zaujal hned svou první režií, adaptací Hrabalovy povídky Smrt pana Baltazara ve filmu Perličky na dně (1965). Atmosféra jeho Rozmarného léta podle Vladislava Vančury (1967) dokonale souzní s předlohou. Květnatý archaický jazyk, kvůli němuž byla předloha pokládána na nezfilmovatelnou, Menzel citlivě vyvážil záběry, v nichž se takřka nic neděje, ale "hraje" v nich hladina řeky, déšť či zmoklé sklenice na stole. Nalezl zde křehkou rovnováhu mezi humorem a poezií.
