Zemřel dirigent Claudio Abado, dlouholetý šéf La Scaly

ČTK Kultura ČTK, Kultura
20. 1. 2014 13:00
Claudio Abado byl jednou z největších dirigentských hvězd
Video:

Řím - Po dlouhé nemoci v pondělí v Bologni zemřel světoznámý italský dirigent a dlouholetý umělecký ředitel milánské opery La Scala Claudio Abbado. Bylo mu 80 let.

Abbado během své dlouhé hudební kariéry řídil nejslavnější světová tělesa včetně Vídeňské a Berlínské filharmonie, kterou vedl po smrti legendárního Herberta von Karajana. Několikrát vystupoval i v České republice.

Propagátor klasické i současné hudby Abbado si uznání vydobyl svým citlivým přístupem, čistým a originálním provedením i velkou imaginací. Světová auditoria mnohokrát oslnil objevným přednesem hudebních velikánů, například Mozarta, Beethovena, Brahmse, Mahlera, Mendelssohna, Schuberta či Ravela, na repertoár se ale nezdráhal zařadit ani autory 20. století, včetně Albana Berga či svého přítele Luigiho Nona.

Syn houslového pedagoga a pianistky se narodil v roce 1933. Studoval hru na klavír, varhany a skladbu v Miláně a dirigování ve Vídni u Hanse Swarowského. Ve svých 25 letech vyhrál dirigentskou soutěž Sergeje Kusevického v New Yorku a v roce 1960 si odbyl debut v milánské La Scale. O tři roky později zvítězil spolu s českým dirigentem Zdeňkem Košlerem v newyorské soutěži o cenu Dimitriose Mitropulose, čímž začala jeho mezinárodní kariéra.

Od konce 60. let do roku 1986 byl Abbado uměleckým ředitelem proslulé milánské opery La Scala. Na počátku 70. let si také stoupl za dirigentský pultík Vídeňské filharmonie, kterou později vyměnil za orchestr vídeňské Státní opery. Od roku 1979 téměř deset let vedl Londýnský symfonický orchestr, v 80. letech byl hlavním hostujícím dirigentem chicagských symfoniků a v čele berlínských filharmoniků pak stál od roku 1989 do roku 2002. Poté se vrátil zpět do vlasti.

Abbado založil dva mládežnické orchestry a publikum oslovoval i svou invencí. Uvedl mimo jiné originální cykly koncertů věnovaných například poezii Friedricha Hölderlina, faustovskému tématu či řeckým dramatům (Oidipus, Elektra a další). V roce 1988 dal ve Vídni vzniknout festivalu soudobé hudby Moderní Vídeň, pět let byl ředitelem prestižního salcburského Salzburger Festspiele.

Italský prezident Giorgio Napolitano loni v srpnu Abbada jmenoval doživotním senátorem, krátce nato se však Abbado zcela stáhl z veřejného života a bojoval s nemocí. Zdravotními problémy trpěl už dříve - ze zdravotních důvodů v roce 1991 rezignoval na post šéfa orchestru vídeňské opery a v roce 2000 prodělal operaci rakoviny žaludku. Zemřel v pondělí ráno v rodinném kruhu ve svém bytě v Bologni.

Už krátce po oznámení Abbadova úmrtí začali dirigentovi vzdávat hold jeho kolegové a hubední instituce, ale i politici včetně italského prezidenta a premiéra. "Hudební svět dnes ztratil svého velikána," uvedl ředitel vídeňské opery Dominique Meyer. "Itálie je od nynějška o něco chudší," přidal se k němu budoucí umělecký ředitel La Scaly, dirigent Riccardo Chailly.

"Jeho láska k hudbě a neutuchající zvědavost byly pro nás inspirací... Jsme hrdí, že ho můžeme počítat mezi své šéfdirigenty a že můžeme být součástí jeho hudebního dědictví," napsali na internetových stránkách zástupci Berlínské filharmonie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy