"S hlubokou lítostí oznamujeme úmrtí umělce a člověka Davida Lynche. V tuto chvíli budeme rádi, pokud nám dopřejete soukromí. Zůstává po něm velká mezera. Sám by ale určitě řekl: dívejte se na celou koblihu, ne na tu díru uprostřed," napsala rodina na Facebooku s odkazem na jeden z režisérových citátů. Příčina úmrtí zatím není známa.
Lynchova výtvarná díla se letos chystá vystavit pražské Centrum současného umění DOX. Přehlídku nazvanou V plamenech otevře v dubnu, potrvá do listopadu. Lynchovy snímky vloni připomněla samostatná programová sekce na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Před čtyřmi roky nakladatelství Paseka publikovalo knihu o Lynchovi nazvanou Místo snění, která se žánrově pohybuje mezi životopisem a memoáry.
Režisér vloni v interview pro časopis Sight and Sound oznámil, že trpí emfyzémem neboli rozedmou plic. Kvůli tomuto onemocnění dýchacího systému už se nechystal natočit další film. "Mám to z toho, jak dlouho jsem kouřil. Ať se mi to líbí, nebo ne, jsem odsouzený k tomu nevycházet z baráku. Stejně ujdu jen krátkou vzdálenost, než se začnu zadýchávat," řekl filmař, kterého mohla širší veřejnost naposledy vidět roku 2022 ve snímku Fabelmanovi od Stevena Spielberga. Dostal v něm malou, ale pamětihodnou vedlejší roli: ztvárnil režiséra Johna Forda.
Držitel Zlaté palmy z festivalu ve francouzském Cannes či čestného Zlatého lva z benátské přehlídky David Lynch proslul jako autor seriálu Městečko Twin Peaks nebo filmů Sloní muž a Modrý samet. Kromě toho se věnoval hudbě. Vloni se zpěvačkou Chrystabell, která hrála agentku FBI ve třetí řadě Twin Peaks z roku 2017, vydal album nazvané Cellophane Memories.
Lynch rád nahlížel pod povrch reality a nechával diváky, aby ve věcech hledali vlastní významy, napsala agentura ČTK. V jeho bizarních filmech obsahujících surrealistická sdělení podivní lidé skrývají ještě podivnější tajemství, na sestříhaném trávníku lze najít uříznuté ucho a "sovy nejsou tím, čím se zdají být", jak slavně zaznělo v Městečku Twin Peaks.
Lynchovy snímky často připomínající zmatený, iracionální sled událostí reflektují to, jak na někoho může působit samotná existence. "Život je velmi, velmi chaotický, a filmům by mělo být dovoleno být také takovými," řekl k tomu režisér. "Na povrchu se ukazuje jen část pravdy. Až pod ním se skrývá to, co mě na životě zajímá: temnota, nejistota, hrůza, nemoci," konstatoval jindy.
Podle agentury Reuters byl jeho styl tak osobitý, že se pro něj vžilo označení lynchovský. Časopis Vanity Fair k němu přiřazuje další přídavná jména jako divný, strašidelný či pomalý. "Lynch ve svých filmech dokázal vložit to, co je děsivé či znepokojivé, do každodenní všednosti a výsledný efekt ještě umocnit hudbou," píše agentura.
Sám režisér na to konto jednou poznamenal, že důležitější než příběh je pro něj nálada filmu, spoluutvářená obrazovou složkou i zvukem.
David Lynch se narodil v Missoule ve státě Montana jako nejstarší ze tří dětí. Otec pracoval pro ministerstvo zemědělství a rodina se často stěhovala. Své dětství režisér později popsal jako "velmi krásný, téměř dokonalý svět".
Podle svých slov jako malý nechodil do kina, ani nečetl knihy. "Pozoroval jsem život ve velkých detailech, například slinu smíšenou s krví nebo velké celky poklidné dekorace. Ani se nepamatuji, nač jsem myslel: svět mi připadal nádherný," řekl.
Nejprve se učil malbu a sochařství. Po studiu na Americkém filmovém institutu, kam ho roku 1970 přijali díky amatérskému středometrážnímu snímku o chlapci, který si vypěstuje babičku ze semínka, následoval debut Mazací hlava z roku 1977. Morbidní černobílý film o mladém páru, jemuž se místo dítěte narodí nemohoucí zrůdička, okamžitě vyvolal pozornost. Díky němu Lynch dostal nabídku natočit Sloního muže.
Tato bizarní a emocionálně působivá adaptace skutečného příběhu člověka se znetvořenou hlavou z roku 1980 získala osm nominací na Oscara. Následovala méně úspěšná adaptace slavné sci-fi Duna. Po dalších dvou letech pak Lynch vytvořil populární Modrý samet. Příběh mladíka z amerického maloměsta, který se nálezem lidského ucha na trávníku zaplete do sítí zločinu, fascinoval temnou atmosférou plnou vášní, sexuálních úchylek, smrti a násilí.
Stejnou metodu, jež diváky vtahuje do ponurého a znepokojivého světa, umělec použil v televizním seriálu Městečko Twin Peaks z roku 1990. Vyšetřování brutální vraždy studentky Laury Palmerové v poklidném městečku uprostřed lesů se v něm postupně mění v tajemný psychologický thriller prostoupený bizarním humorem.
Seriál, jehož spoluautorem byl Mark Frost, měl nejdřív jen omezený ohlas, postupem let se z něj ale stal fenomén a pro velký úspěch se k němu Lynch v roce 2017 vrátil, když pro televizi Showtime vytvořil třetí řadu.
Také jeho road movie Zběsilost v srdci z roku 1990, kde Nicolas Cage v saku z hadí kůže prchá před zákonem a před matkou své milenky, mísila žánry a vysloužila si Zlatou palmu na festivalu v Cannes.
Po filmu Lost Highway z roku 1997, založeném na snové logice a nelineární vyprávěcí struktuře, natočil Lynch pro něj atypický Příběh Alvina Straighta. Snímek z roku 1999 vyprávěl prostý a lidský příběh o staříkovi, jenž pomalu putuje na zahradním traktůrku za svým bratrem, s nímž se kdysi pohádal.
Zpět ke svému stylu se tvůrce vrátil v tajuplných thrillerech Mulholland Drive a Inland Empire ze začátku tisíciletí.
Kromě filmů Lynch natočil také několik videoklipů, reklam pro módní firmy či dokumentů. Zveřejňoval krátká videa na YouTube, věnoval se hudbě, psal knihy. Byl čtyřikrát ženatý, měl čtyři děti a od roku 1973 denně praktikoval meditaci. V roce 2019 dostal čestného Oscara.
"To, co dělám, miluji, a mám to štěstí, že můžu pracovat na věcech, na kterých pracovat chci. Přál bych si, aby měl tuhle možnost každý," prohlásil roku 2018 v rozhovoru pro web Vulture.com.
Video: Úvodní znělka Městečka Twin Peaks
