"Zemřel v noci po dlouhé nemoci," sdělila Frekvenci 1 a deníku Blesk.cz hercova partnerka Antonie Hemerková. "Odešel další báječný herec a člověk," řekl v reakci na úmrtí jeho kolega Jiří Klem, který s ním mnoho let sdílel hereckou šatnu.

Stanislav Fišer se narodil v Hořicích v Podkrkonoší jako nemanželské dítě herečky z kočovné divadelní společnosti a starožitníka z Vysokého Mýta. S divadlem začínal brzy jako ochotník, už v patnácti letech odešel do Prahy.

Po druhé světové válce hrál nejprve v Divadle pro mládež nebo na Vinohradech, po angažmá v Divadle Jiřího Wolkera a Burianově Divadle D34 ho Jan Werich přijal v roce 1959 do Divadla ABC. To bylo později sloučeno s Městskými divadly pražskými, kde Fišer zůstal v angažmá do roku 1993 a později tam hrál jako stálý host.

V Městských divadlech pražských vytvořil za více než půlstoletí přes 80 rolí. Na jevišti se objevoval i řadu let poté, co ho vážná choroba připravila o hlas. V roce 2004 mu lékaři objevili rakovinu hrtanu, kvůli které mu museli odebrat hlasivky, a tím o svůj typický hlas přišel.

Řadu příležitostí dostal ve filmu. Jeho prvním snímkem bylo Krškovo psychologické drama Až se vrátíš z roku 1947. Režiséři ho pro jeho zjev využívali nejčastěji ke ztvárnění zajímavých figurek z podsvětí, slabošských nebo intrikánských typů, celkem měl na kontě 120 postav. Účinkoval například v seriálu Hříšní lidé města pražského, 30 případů majora Zemana, Pan Tau a ve filmech Smrt černého krále, Pěnička a Paraplíčko a Drahé tety a já.

Za celoživotní mistrovství v dabingu získal cenu Františka Filipovského.