Zemřel choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok, bylo mu 88 let

ČTK ČTK
4. 4. 2016 11:17
Ve věku 88 let v noci na dnešek zemřel choreograf, zakladatel Pražského komorního baletu a jeden z tuzemských protagonistů moderního tance Pavel Šmok. Klasický baletní slovník Šmok obohatil o výrazový tanec. Pro klasický balet byl ale kacířem, porušoval totiž zavedená pravidla a nepodřizoval se zvyklostem. Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou. Uplatnil se i jako režisér.
Pavel Šmok
Pavel Šmok | Foto: balet-praha.cz

Zemřel Pavel Šmok, zakladateli Pražského komorního baletu bylo 88 let. ČTK to sdělila Johana Mücková z Pražského komorního baletu, který Šmok vedl dvě desítky let. Termín posledního rozloučení s tanečním mistrem není zatím známý.

"Pavel Šmok nasměroval celý můj život jednoznačně k tanci, odhalil mi ve své tvorbě tajemství i nepřeberné možnosti tohoto umění, a to díky neskutečnému citu pro hudbu, lehkosti až nenucenosti choreografie a tak vzácnému smyslu pro humor," řekla zakladatelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Šmok se narodil v roce 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. V roce 1939 se při vyhlášení Slovenského státu rodina přestěhovala do Prahy. Dospívající Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.

Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného souboru Balet Praha, který měl být "experimentální laboratoří československého baletního umění" a který jako jeden z prvních pronikl i do světa.

V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet, který v tehdejším Československu následně patřil k prvním představitelům současných tendencí v moderním tanci a postupně se stal i nejznámějším českým tanečním souborem na světě.

Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. 

 

Právě se děje

před 4 minutami

Evropská komise chce investovat do obnovy unijních ekonomik 750 miliard eur

Evropská komise chce do obnovy unijních ekonomik zasažených koronavirovou krizí dát 750 miliard eur (20 bilionů Kč), jež si chce vypůjčit. Půl bilionu eur budou přímé platby, 250 miliard bude ve formě úvěrů.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy