


Projekcí hodinového dokumentárního dramatu Akcia Monaco slovenského režiséra Dušana Trančíka o akci StB z roku 1948 v Bratislavě v pondělí organizátoři zahájí 19. ročník festivalu proti totalitě Mene Tekel. Festival potrvá do 1. března, jeho součástí budou výstavy i konference.

Ve středu 25. února se v Senátu bude konat konference Nové hrozby demokracie v 21. století. Pietní shromáždění pod hlavičkou festivalu tentýž den připomene 78. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad.
Loňský film Akcia Monaco ve slovenské, české a francouzské koprodukci připomíná akci StB proti francouzskému generálnímu konzulátu v Bratislavě, v jehož čele stál intelektuál Étienne Manacʼh. Agenti tajné policie vydávající se za filmový štáb četli diplomatickou poštu, což vedlo k zatčení československých pracovníků konzulátu, konzulovi s pobočníkem se podařilo uprchnout. V následném monstrprocesu padly dva rozsudky smrti a několik doživotních vězení. Film vznikl podle knihy Jozefa Jablonického Podoby násilia.
V pondělí také organizátoři festivalu Mene Tekel zahájí v pražském kostele sv. Ludmily na náměstí Míru výstavu Oči státní bezpečnosti. Podílelo se na ní městské Muzeum paměti XX. století. Výstava mapuje sledovací útvary StB a seznamuje s jejími fotografiemi významných osobností, událostí a míst. Jiné dvě výstavy v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí připravilo sdružení Paměť. Dostaly název Musím jít odvážně vpřed a Gottwaldovy oprátky.
V úterý zahájí výstavu Praha 2 ve svém úřadě. Vznikla ve spolupráci s polským institutem a věnuje se ženám, Polkám, Češkám a Slovenkám v opozici mezi lety 1968 a 1989. Ústav pro studium totalitních režimů na náměstí Míru pak zahájí výstavu Otazníky nad naší svobodou.
Ve středu 25. února se vedle pietního shromáždění v Nerudově ulici a konference v Senátu také uskuteční na Staroměstské radnici seminář pro studenty o totalitě.
Ve čtvrtek 26. února se v Paláci Archa odehraje Den Ústavu pro studium totalitních režimů s přednáškami historiků. Týkat se budou bezpráví v Československu od nástupu KSČ k moci. Součástí bude diskuse historika Martina Valenty s bývalými disidenty Františkem Stárkem a Petrem Placákem, ve 2. patře paláce pak proběhne výstava Tváře undergroundu.
Ústav pro studium totalitních režimů se také s Právnickou fakultou UK podílí na rekonstrukci politického procesu. "Tentokrát půjde o dramatizaci procesu s Williamem Oatisem, americkým novinářem a vedoucím pražské pobočky tiskové agentury Associated Press z roku 1951," uvedl ústav na webu. Rekonstrukce je na programu v pátek v budově fakulty.
V neděli 1. března festival zakončí ekumenická bohoslužba za oběti totalit v katolickém kostele sv. Ignáce.



Motoristé chtěli v Praze, Brně i Ostravě uspět, nakonec ale slavili jen v jednom z těchto měst. V hlavním městě jim nepomohla ani symbolická účast ministrů Petra Macinky a Borise Šťastného. Filip Turek, čestný prezident strany a jedna z nejvýraznějších tváří, jakkoliv kontroverzní, přitom do voleb tentokrát nešel. Mohlo to straně ve výsledku uškodit?



„Špatné, špatné, špatné.“ Tak znělo hodnocení člena vedení ODS, když viděl některé výsledky své strany ve volbách. A i když se šéf občanských demokratů Martin Kupka snažil před novináři hledat pozitiva a „prodávat“ dobré výsledky, bylo v centrále strany o volební sobotě zřejmé, že spokojenost rozhodně nepanuje. Podle straníků je tak na čase promluvit do duše neúspěšným kolegům.



Moskvu pobouřil nedávný projev nizozemské ministryně obrany. Ta při jednání v parlamentu uvedla, že Rusko už není pouze „agresorem“, ale je „nepřítelem“. Ruské velvyslanectví v Nizozemsku ostře reagovalo prohlášením, že její slova překročila „všechny myslitelné meze přijatelnosti“. Moskva je podle něj bere velmi vážně a považuje je za „projev touhy vyprovokovat ozbrojený konflikt“.



Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyrazil do Moskvy obhlédnout supermarkety, v nichž nově působí v dozorčí radě. Nakonec ale zamířil i na oslavu narozenin Vladimira Putina. Kreml tvrdí, že se ruský prezident o návštěvě svého „starého přítele“ dozvěděl až z médií. Schröder přitom patří k nejvýraznějším západním politikům, kteří ani po ruské invazi na Ukrajinu nepřerušili vazby na Moskvu.



Mohl by to být nález, který po více než 350 letech odhalí, kde skončil slavný mušketýr d’Artagnan. Kostra objevená letos na jaře v nizozemském Maastrichtu odpovídá některým indiciím. Jenže s každou další analýzou se jistota vytrácí. Kdo tedy leží v hrobě, který může ukrývat jednu z nejslavnějších postav francouzských dějin?