Zábava funguje, jak má, a stejně tak služby - oproti loňsku viditelné zlepšení. V pátek po poledni se na scénu dostaly první zahraniční kapely, a sice brazilští Cobalto a němečtí Harmful. Následovala česká festivalová stálice Wohnout se svou svižnou a energickou show.
A nechybělo ani taneční Duo Egon v humorných oblečcích. Mnozí fandové pařili, jiní jen postávali a bavili se muzikou i proslovy. Následovala stálice slovenská, Horkýže Slíže a jejich punk jako řemen.
Jedním z větších lákadel pak byla německá kapela Tamoto, již sestavil bubeník dnes již nehrajících Guano Apes, Dennis Poschwatt.
Ten se nejprve ukázal jako kytarista a zpěvák, ale v půlce setu usedl i za bicí. Jeho parta sází na pořádnou show, všichni muzikanti pařili o sto šest.
Rovněž z Německa pochází kapela Kreator, ovšem v ničem jiném se té předcházející nepodobá. Špička světového trash metalu ukázala, že po bezmála pětadvaceti letech neztratila nic ze své energie a syrovosti a že se stále dokáže prosadit.
Naprostým kontrastem byla nizozemská skupina The Gathering. Staví na dlouhých plochách a lyrickém vokálu sličné zpěvačky Anneke.
Publikum na Masters se skládá z příznivců tvrdší a říznější hudby. Nadšeně se tak chytalo každé rychlejší pasáže a začínalo skandovat, kapela ale nereagovala a zas a znova se vracela k pomalým, až unylým písním.
Na druhou stranu si tak fanoušci mohli trochu odpočinout, protože pak přišly na řadu hvězdy večera.
Někteří mohli pochybovat, jakou že to jsou Britové Whitesnake legendou, ale když hned na začátku spustili pecku Burn, bezmála dvacetitisícová masa se jako jeden muž rozjela a zpívala refrén z plných plic.
Zpěvák David Coverdale ukázal, že i v pětapadesáti dovede pořádně zařvat a zaječet, ačkoli už neodzpíval tolik písní jako za mlada. Hodně prostoru tak dostávali hráči pro svá sóla, která rovněž stála za to. Aktuální sestava kapely je plná ostřílených profesionálů.
Make some fucking noise, Czecha!
Celá kapela hrála s maximálním nasazením a publikum reagovalo o to nadšeněji. Horší to ale bylo, když Coverdale otočil mikrofon do diváků, aby zpívali refrény.
Kromě první písně, kterou vlastně proslavili Deep Purple, se lidé moc nechytalli. Jakmile se ale zpěvák dožadoval co největšího hluku, nebyl problém. To vlastně svědčí o tom, že publikum kapelu přijalo vřele a s nadšením, aniž by ji příliš znalo, bod pro Whitesnake.
Na závěr vystoupil ještě německý Masterplan, založený některými bývalými členy Helloweenu, který je na programu v sobotu. Klasický speed metal, mocný zpěvák Jorn Lande a spousta sól.
To už ale řada lidí vypínala své poslední síly, aby se doplahočila do kempu a naspala pár hodin do dalšího dne, kdy krom zmiňovaného Helloweenu zahraje třeba Gamma Ray nebo Rage.
