Praha Všichni jsme Josef K. - s takovou diagnózou přistupuje k románovém fragmentu Franze Kafky umělecký šéf Pražské komorního divadla Dušan D. Pařízek. Jeho dramatizací Procesu zahájí v pondělí šestou sezónu v Divadle Komedie.
Hned poté Kafkova antihrdinu odvezou do Hamburku ke zkoumání zákoutí (středo)evropské identity. Martin Finger jako Josef K. a Jiří Černý jako jeho soudce se představí na mezinárodním setkání Projektion Europa 6. a 7. září.
Do Deutsches Schauspielhaus bylo přizváno šest divadelníků z různých zemí Evropy, kteří tu představí šest evropských příběhů. Kromě Česka se ohledání účastní divadla z Estonska, Irska, Švýcarska, Turecka i domácího Německa. Pařízek se přidává s otázkami: Jsem vinen, tedy jsem? Je pocit viny nezbytnou součástí existence? Je hledání vlastní viny smyslem bytí?
Max Brod neposlechl svého pražského německy píšícího přítele, knihu nespálil, a tak znají čtenáři od roku 1925 příběh prokuristy Josef K. V den svých třicetin se probudí a zjistí, že dva muži vnikli do jeho bytu, aby ho zatkli pro neznámé provinění před záhadným soudem.
Josef K. - podobně jako v Zámku označený prvním písmenem Kafkova příjmení - se marně snaží zjistit, z čeho je obžalován a jak by se mohl ospravedlnit. Jeho život se mění v paranoidní sen, který končí rozsudkem smrti. A Josef K. se podvolí, aniž se dozví, čím se provinil.
Román, často vykládaný obraz Kafkovy "nekompatibility" a posléze coby vize byrokracie a totalitních systémů, Pařízkova adaptace pojímá jako zkoumání lidské existence.
"Proces je jedním z nejvýstižnějších podobenství existence," říká Pařízek, zároveň autor scénáře i scény. "Dnešní doba svědčí o jeho nadčasové kvalitě. Na jedné straně objektivní sledování osobních dat, na straně druhé stále silnější subjektivní pocit pronásledování a utlačování okolím, které přestává respektovat intimní sféru jednotlivce."
