Utíkalo se už před nacismem a komunismem, připomíná výstava v Plzni. Jsou tu obrazy Čapka či Koláře

Imaginace strachu od Stanislava Podhrázského.
František Hudeček: Surreálné městečko (1939)
Emil Filla: Velikonoční oběd (1948)
Alex Beran: Člověk sám v krajině (1943)
Vlastimil Beneš: Ukřižování (1948)
Foto: Reprodukce: Západočeská galerie v Plzni
Hana Slívová Hana Slívová
15. 10. 2017 21:00
"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl," cituje výstava v Západočeské galerii v Plzni mladou dívku Vlastu Lavalovou a její postřehy z války. Deníkový zápis je součástí výstavy Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953, která v tehdejším dění hledá paralelu se současnou migrační krizí. Témata doby od 30. do 50. let ilustruje několik desítek obrazů a koláží od Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka a dalších umělců i od amatérských fotografů. Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.

V době, kdy strany a hnutí sbírají politické body na varování před migranty ze Sýrie či Iráku, které většina Čechů na vlastní oči v životě neviděla, přichází Západočeská galerie v Plzni se zajímavým projektem.

Na výstavě Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953 připomíná, že k masivnímu přesunu lidí (nejen) v rámci kontinentu docházelo už před druhou světovou válkou a po nástupu komunistické strany v roce 1948. A že těmi, kteří si kvůli nesnesitelným podmínkám museli hledat nový domov, byli zhusta Čechoslováci a jejich němečtí sousedé, vystěhovaní po válce.

Tragické útěky a přesuny výstava zachycuje skrz tvorbu umělců v nacistické době a v počátcích komunistické totality.

"V letech 1938 až 1953 došlo k největším nedobrovolným přesunům Evropanů v dějinách," říká jedna z autorek výstavy Marie Klimešová. "A to, co se dělo tenkrát, je v současném světě znovu mimořádně aktuální," upozorňuje na fakt, že v současné době je na útěku ze svých domovů více než 60 milionů lidí. 

Výstavu kurátoři postavili chronologicky od dob před druhou světovou válkou až po padesátá léta. Ke konkrétním údajům o počtu lidí, kteří opustili domovy, přidali uprostřed galerie amatérské dobové fotky. Na stěnách pak kontrastně visí více než šedesát kreseb, koláží, fotografií a obrazů - dobových "profesionálních" reflexí.

Na čas druhé světové války, kdy se lidé stávali oběťmi otřesných životních podmínek, tak přímo reaguje například obraz Františka Hudečka Ve vlaku.

Zajímavý osud má v Německu narozený John Hartfield, jenž spoluzakládal berlínský časopis Dada a po nástupu Adolfa Hitlera na post říšského kancléře utekl před nacismem do Čech. Na výstavě jsou k vidění jeho protiválečné, surrealismem ovlivněné fotomontáže.

Mimochodem, dobu okolo roku 1933 trefně znázornil i Josef Čapek obrazem Mrak. Válečné hrůzy mají na výstavě i textovou podobu: mladá dívka Vlasta Lavalová si do deníku z let 1938 a 1942-1944 zaznamenala:

"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl. Je to příšerné, kolony vozů, které jsou až sedm týdnů na cestě. Peřiny, dětské postýlky, uštvaní koně, strašně ubozí lidé."

Na přelom 40. a 50. let, kdy před zavedením proudu do ostnatých drátů uteklo do zahraničí před nastupující tvrdou režimní rukou přes dvacet tisíc lidí, zase reaguje obraz Imaginace strachu od Stanislava Podhrázského.

Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 3 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy