Utíkalo se už před nacismem a komunismem, připomíná výstava v Plzni. Jsou tu obrazy Čapka či Koláře

Imaginace strachu od Stanislava Podhrázského.
František Hudeček: Surreálné městečko (1939)
Emil Filla: Velikonoční oběd (1948)
Alex Beran: Člověk sám v krajině (1943)
Vlastimil Beneš: Ukřižování (1948)
Foto: Reprodukce: Západočeská galerie v Plzni
Hana Slívová Hana Slívová
15. 10. 2017 21:00
"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl," cituje výstava v Západočeské galerii v Plzni mladou dívku Vlastu Lavalovou a její postřehy z války. Deníkový zápis je součástí výstavy Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953, která v tehdejším dění hledá paralelu se současnou migrační krizí. Témata doby od 30. do 50. let ilustruje několik desítek obrazů a koláží od Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka a dalších umělců i od amatérských fotografů. Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.

V době, kdy strany a hnutí sbírají politické body na varování před migranty ze Sýrie či Iráku, které většina Čechů na vlastní oči v životě neviděla, přichází Západočeská galerie v Plzni se zajímavým projektem.

Na výstavě Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953 připomíná, že k masivnímu přesunu lidí (nejen) v rámci kontinentu docházelo už před druhou světovou válkou a po nástupu komunistické strany v roce 1948. A že těmi, kteří si kvůli nesnesitelným podmínkám museli hledat nový domov, byli zhusta Čechoslováci a jejich němečtí sousedé, vystěhovaní po válce.

Tragické útěky a přesuny výstava zachycuje skrz tvorbu umělců v nacistické době a v počátcích komunistické totality.

"V letech 1938 až 1953 došlo k největším nedobrovolným přesunům Evropanů v dějinách," říká jedna z autorek výstavy Marie Klimešová. "A to, co se dělo tenkrát, je v současném světě znovu mimořádně aktuální," upozorňuje na fakt, že v současné době je na útěku ze svých domovů více než 60 milionů lidí. 

Výstavu kurátoři postavili chronologicky od dob před druhou světovou válkou až po padesátá léta. Ke konkrétním údajům o počtu lidí, kteří opustili domovy, přidali uprostřed galerie amatérské dobové fotky. Na stěnách pak kontrastně visí více než šedesát kreseb, koláží, fotografií a obrazů - dobových "profesionálních" reflexí.

Na čas druhé světové války, kdy se lidé stávali oběťmi otřesných životních podmínek, tak přímo reaguje například obraz Františka Hudečka Ve vlaku.

Zajímavý osud má v Německu narozený John Hartfield, jenž spoluzakládal berlínský časopis Dada a po nástupu Adolfa Hitlera na post říšského kancléře utekl před nacismem do Čech. Na výstavě jsou k vidění jeho protiválečné, surrealismem ovlivněné fotomontáže.

Mimochodem, dobu okolo roku 1933 trefně znázornil i Josef Čapek obrazem Mrak. Válečné hrůzy mají na výstavě i textovou podobu: mladá dívka Vlasta Lavalová si do deníku z let 1938 a 1942-1944 zaznamenala:

"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl. Je to příšerné, kolony vozů, které jsou až sedm týdnů na cestě. Peřiny, dětské postýlky, uštvaní koně, strašně ubozí lidé."

Na přelom 40. a 50. let, kdy před zavedením proudu do ostnatých drátů uteklo do zahraničí před nastupující tvrdou režimní rukou přes dvacet tisíc lidí, zase reaguje obraz Imaginace strachu od Stanislava Podhrázského.

Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy