Glosa: Úspěch Marvelu se zdá být neohrozitelný. Po nových Avengers ale přijde těžká zkouška

Martin Svoboda Martin Svoboda
4. 12. 2017 15:06
Studio Marvel dlouhodobě udržuje náskok před konkurencí a třetí Avengers: Infinity War (do kin jdou na začátku května 2018) by měli být dalším triumfálním úspěchem v sérii, jejíž pozice nemá srovnání. Jak je možné, že téměř dvacet velmi podobných filmů mají rádi nejen fanoušci, ale i kritika? A co přijde po Avengers, kdy sérii čeká zásadní proměna?
Co přijde po Avengers?
Co přijde po Avengers? | Foto: Walt Disney Pictures

Vypadá to tak trochu jako výsměch, že se studio Marvel rozhodlo vypustit první upoutávku na třetí Avengers: Infinity War tak brzy po dalším fiasku svého největšího konkurenta DC.

Ten nedávno uvedl do kin upachtěnou Justice League, jež opět získala podprůměrné kritiky a zklamala také finančně.

Marvel oproti tomu o necelý měsíc dřív rozdrtil kina třetím Thorem, jenž se setkal s nadšenými ohlasy a ve své sólovce utržil víc než ansámbl čítající nejpopulárnější superhrdiny komiksové historie Batmana, Supermana a Wonder Woman.

S výjimkou marvelovského Black Panthera, jenž si odbude premiéru v únoru, tedy vyvrcholení Avengers nestojí nic v cestě. 

Továrna vizionářů

Před týmem producenta Kevina Feigeho, který dokázal tento kolos posunout z pozice outsidera na nejlukrativnější filmovou sérii současnosti (konkurovat mohou jen Star Wars), nelze než smeknout.

Zatímco většina slavných sérií se posouvá do škatulky "obskurní" už někdy po třetím dílu, Marvel má za sebou už sedmnáct celovečerních filmů v jedné dekádě bez ztráty diváckých sympatií a pozitivního ohlasu kritiků.

Feigemu leckdo oprávněně vyčítá, že se mu doposud nepodařilo prosadit ani jeden film s ženskou superhrdinkou v čele: jiné prominentní osoby Marvelu a Disneyho to považují za málo lukrativní. Jenže tuto premisu vyvrátil jediný úspěch v sérii katastrof DC - Wonder Woman.

Stejně tak se ozývají hlasy proti jednolitému a nudnému color gradingu, v jehož důsledku mají všechny marvelovky stejně unylou barevnou paletu. Velké potíže bývají také s nevýraznou hudbou. Strážci Galaxie a nyní Thor se sice pyšní pečlivě vybraným soundtrackem sestaveným z hitů, s původními skladbami už je to ale horší. 

Oboje se děje kvůli uniformním a standardizovaným podmínkám, v nichž filmy Marvelu vznikají. Scény se například stříhají na dočasnou archivní hudbu, již  autoři potom nahrazují podobně znějícím "originálním" ekvivalentem.

Trik, jak se vyhnout rutině, spočívá v najímání výrazných režisérů, kteří tento "tovární" postup nalakují zdáním jedinečnosti přidáním kusu svého rukopisu. Marvelovky volí důrazné žánrové dělení a odlišné kulisy, aby filmy, které jsou vlastně velmi podobné, působily na diváka různorodě.

Tento postup zatím funguje. Všechny filmy Marvelu se v jádru podobají, na povrchu se liší a publikum se v nich snadno orientuje, aniž by se nudilo. 

Z uměleckého hlediska je to problém, na druhou stranu lze jen těžko říct, jestli má smysl zrovna po multimiliardové sérii hollywoodských blockbusterů chtít, aby garantovala autorskou kinematografii. 

Ostatně i Fred Astaire si nechal psát scénáře svých slavných muzikálů podle standardizované tabulky. Nejde tedy ani tak o kvalitativní úpadek, jako spíš o maximální demonstraci toho, čím byl Hollywood vždy.

Dva úkoly pro Marvel

Marvel nyní čelí dvěma velkým zkouškám. První jsou třetí (a v úzké návaznosti čtvrtí) Avengers. V nich se totiž setká mnohem víc postav než v předchozích týmovkách, trailery se jeví až nebezpečně přeplněně.

Pokud režiséři Anthony a Joe Russoové chtějí, aby se v ději orientovali i ti, kteří neviděli všechny dosavadní snímky, nečeká je snadný úkol. 

Druhým cílem Marvelu pak je přesunout pozornost na nové hrdiny. Současnému týmu dochází smlouvy a ne všichni herci chtějí s Marvelem strávit dalších deset let.

Třetí a čtvrtí Avengers tedy budou muset pročistit prostor - někteří současní protagonisté musí zemřít, jiné je třeba odsunout na vedlejší kolej. Do čela se vyšvihnou především Spider-Man, Ant-Man a nová Captain Marvel (konečně žena v hlavní roli!), na jejíž představení se zatím čeká.

Úspěch Marvelu nebude trvat věčně, dřív nebo později se lidé jeho komiksy přejedí. Což nebude selhání a nebude to ani smutné - úspěch studia je bezprecedentní a z obchodního hlediska půjde o zcela naplněný potenciál.

Otázkou je, zda odliv diváků nastane právě po třetích a čtvrtých Avengers (ti jsou v plánu na rok 2019), během nichž se producenti pokusí nahradit Iron Mana a Kapitána Ameriku novými hrdiny, nebo až o něco později.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 5 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy