Zrůdy Flannery O´Connorové nevraždí frajírky z města

Anna Vondřichová
7. 6. 2013 18:20
Recenze povídek Flannery O'Connorové Všechno, co se povznáší, se musí setkat
Flannery O´Connor
Flannery O´Connor | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Americká prozaička Flannery O'Connorová (1925-1964) píše v jednom ze svých mnoha esejů - v češtině pohříchu neznámých -, že tradice dobrých jižanských autorů jako například Williama Faulknera zavazuje k vytříbenosti stylu i pádnosti myšlenky.

Ve dvou románech, dvaatřiceti povídkách i esejích dostála tomuto požadavku bez výhrad. Po jejím debutu Moudrá krev (1950, česky Argo 2011) a první sbírce povídek Dobrého člověka těžko najdeš (1955, česky Argo 2010) vychází v edici Jiný Jih nakladatelství Argo její druhá povídková sbírka Všechno, co se povznáší, se musí setkat, posmrtně vydaná roku 1965.

Foto: Aktuálně.cz

William Faulkner, Flannery O'Connorová, Truman Capote, autoři generačně rozdílní, přesto čerpají ve svých dílech z živné půdy amerického Jihu. Raší tu témata hluboké sounáležitosti s rodným krajem a jeho zakonzervovaným obrazem, touha po starém řádu, v němž se nad bavlníkovými poli chvěl horký vzduch a dokonale upravené dámy upíjely na verandách rodinných usedlostí slámkou citronádu, zatímco patriarchové vládli železnou rukou celým generacím afroamerických otroků a vlastnímu pokolení.

Tato nostalgie se však tříští o nové společenské uspořádání po Občanské válce (1861-1865) a růst velkoměst, z ráje venkova odchází stále více lidí a na druhé straně do něj vstupují vrstvy, jež tu dříve neměly vůbec místo. Pevně zakořeněný sociální řád podepřený pilířem oddané víry, který metaforicky zobrazuje Faulkner ve fikčním světě fiktivního okresu Yoknapatawpha, se u O'Connorové a Capota již zcela zřetelně rozpadá, což se nejnázorněji ukazuje na mezilidských vztazích.

Mrzáci duše

Krajina amerického Jihu neinspiruje jen zobrazení literární, filmový subžánr hillbilly pictures těží z expresivního zpodobňování zdegenerovaných venkovanů s vybraně násilnickými sklony (nejznámější pravděpodobně Texaský masakr motorovou pilou z roku 1974 režiséra  Tobea Hoopera).

Flannery O´Connor
Flannery O´Connor | Foto: Aktuálně.cz

V díle přesvědčené katoličky Flannery O'Connorové hraje zvrácenost neméně zásadní roli, avšak neukazuje se vždy jen na povrchu, není čitelná ze vzhledu postav (byť mezi její postavy patří mimo jiné stará panna s dřevěnou nohou, mumifikované nemluvně, lotr s koňskou nohou, muž s vytetovaným Kristem na zádech).

O'Connorová zvrhlosti ve svých dílech vysvětluje v eseji Aspekty grotesknosti v jižanské literatuře (1960) tím, že „jižanští autoři zachycují zrůdy proto, že jsou ještě stále schopni je rozpoznat", a v jiném eseji Spisovatel a jeho kraj (1957) pak, že „autoři, kteří se na svět dívají skrze křesťanskou víru, (…) dokážou nejlépe postihnout grotesknost, perverznost a události pro společnost nepřijatelné".

Impulsem je jí řád etický, ne snaha čtenáře děsit nebo šokovat. Ty největší zrůdy v jejích povídkách a románech nevraždí frajírky z města (výjimkou budiž titulní povídka z první povídkové sbírky), ale jde tu o mrzáctví duše. A je ve své podstatě děsivější než zločiny jmenovaného snímku, protože k němu dochází neuvědoměle, ba přímo v dobré víře.

Foto: Aktuálně.cz

Jak je z citovaných esejů zřejmé, právě víra a její různé podoby jsou pro O'Connorovou klíčové téma. Povídky nově vydané sbírky sdílejí základní významový konflikt, jehož kořeny lze hledat až ve starozákonním Desateru. Běží zde o hřích pýchy, falešného milosrdenství a nadřazenosti vůči druhému. Postavy jsou v zajetí klamných představ o vlastním charakteru, hodnotě druhých a své domnělé schopnosti druhé prokouknout a přetvořit.

Všichni lidé jsou si však rovni, takže jejich snahy někoho jiného spasit vedou do záhuby. Známé rčení, že nevědomost hříchu nečiní, zde rozhodně neplatí. Postavy pykají za své přečiny bez milosti a mnohdy musejí dát cenu nejvyšší, jako například kurátor.

Sheppard, který kvůli „záchraně" výtržníka Rufuse Johnsona přehlédne, jak jeho syna pohlcuje šílenství, nebo děda Fortune, jenž tolik touží přesvědčit svou vnučku Mary, aby zavrhla v jeho prospěch svou rodinu, až ji nechtěně zavraždí. Rufus dobře ví, že Sheppard „není správnej", ten to však nazře až příliš pozdě. Ony okamžiky prozření, epifanie, jsou ve většině povídek spojeny až se smrtí.

Flannery O´Connor
Flannery O´Connor | Foto: Aktuálně.cz

Čtenář je zde v jisté výhodě, protože špatné konce jsou zde již od počátku předjímány jasnými symboly, zejména přírodního charakteru nebo ironicky mluvícími jmény (zmíněný Sheppard - pastýř - nebo Fortune) - „Připadalo mu v té halucinaci, jako by za lesy byl někdo poraněn a stromy se koupaly v krvi. (…) Děda se vrátil do postele, zavřel oči a za zamčenými víčky mu vyrůstaly pekelně rudé kmeny černého lesa."

To, že čtenář ví víc než postavy, je obvykle prostředkem odstupu. Zde je však překážkou sympatie k postavám především fakt, že zde v podstatě neexistují postavy kladné. Ať už jde o děti, úctyhodné majitelky plantáží, dědečky či přespříliš laskavé matky, je na nich cosi pokřiveného a nepostižitelného, lze k nim cítit soucit, odpor, ale nelze je docela „přečíst".

Zdá se, jako by O'Connorová záměrně ilustrovala klam postav - druhého nelze nikdy zcela pochopit, natožpak mu vnucovat vlastní smysl. Ukázková je v tomto ohledu povídka Pohodlí domova, v níž iluze všech zúčastněných postav korunuje v závěru bryskní, leč zcela mylný odhad šerifa, který tragické vyústění celé historie přičte nevinnému. I když - lze za nevinného považovat člověka, který se rozhodl křivě nařknout druhého?

Skutečnost podle starých map

Konflikty knihy Všechno, co se povznáší, se musí setkat se odehrávají v prostoru rodiny, matky se snaží ovládat své syny a přivést je k rozumu dle vlastních pravidel, manželé se přou o postavení víry, děti pohrdají rasovými předsudky a netolerancí rodičů, a přitom jednají neméně omezeně.

Foto: Aktuálně.cz

Čtěte také
Perverzní Jižané jsou směšní až k pláči

Stydí se za přezíravost, již rodiče chovají k nové společenské vrstvě „bílé chátry" (white trash), kterou považují za ještě podřadnější než Afroameričany, a nedůvěřivost vůči afroamerické emancipaci, přesto se však ani na okamžik nepokusí tyto zakořeněné postoje předchozí generace pochopit a jejich krutost nemůže nikdy rodiče poučit, jen zranit.

Dysfunkční rodiny jsou obrazem dysfunkční situace umírajícího Jihu, kde si i ti nejbližší přestávají rozumět, kde se stále skutečnost vykládá dle starých map, a kde se ze života proto stává nesmírně nebezpečný podnik, v němž lze snadno sejít na scestí.

Nad povídkami Flannery O'Connorové vyplouvají z mysli dokola tytéž idiomy - až za hrob; až na dřeň; jen přes mou mrtvolu; hlas krve. Jsou to příběhy mytických rozměrů, s poselstvím tak univerzálním, že i přes lokální ukotvenost neztrácejí sílu ani dnes. Nesuď, abys nebyl souzen, ale zachovej si rozum, neboť, jak praví protagonista románu Moudrá krev Hazel Motes: „Pravda nečíhá za každým rohem".

Flannery O'Connorová: Všechno, co se povznáší, se musí setkat. Přeložili František Vrba, Petr Onufer, Tomáš Vrba. 264 stran. 328 korun. Vydalo Argo, Praha 2013.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 6 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 6 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 7 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy