Praha - Zřejmě nejsledovanější exponát českého pavilonu na světové výstavě Expo 2010 - obří kapka z ryzího zlata - je připravena k odvozu do Šanghaje. Federico Díaz, autor instalace LacrimAu, doufá, že přes současné potíže s leteckým provozem dorazí včas do zahájení megaakce plánovaného 1. května.
Díaz vysvětluje, že jeho dílo propojuje lidské slzy, zřejmě jednu z mála kapalných látek, s níž se neobchoduje, zlato jako symbol emocí, moci i válek a smutku a čich jako jeden z nejstarších smyslů.
Impozantní kapka (výška 80 cm, šířka 50 cm) bude umístěna ve skleněné krychli, do níž bude moci vejít jen každý pětistý návštěvník českého pavilonu. Ve speciálním křesle budou prý při pohledu na kapku snímány jeho reakce a emoce, po jejichž vyhodnocení automatická pipetovací stanice namíchá z různých esencí osobní vůni.
"Po skončení seance si člověk odnáší ampulku přibližně jednoho mililitru vůně, která vyjadřuje jeho momentální stav. A když si přičichne za týden, měsíc, rok, měl by si na ten moment vzpomenout," popisuje Díaz systém, jenž zní trochu jako sci-fi.
ÚIpně na počátku byla podle něj úvaha o důležitosti čichu, který vzbuzuje city a podle něhož se podvědomě mezi sebou hledají ženy a muži. "A když se narodíte, tak je čich první smysl, který se vám sepne."
Název LacrimAu kombinuje latinský výraz pro slzu s chemickou značkou zlata. Slza byla vybrána proto, že je tvarem a symbolem jak radosti, tak smutku. "Připadala mi jako nejadekvátnější symbol, který se zároveň propojuje s celou instalací, jejímž tématem jsou emoce," dodává Díaz.
Zlato podlě něj zase odráží stav společnosti - a také tento vzácný kov vyvolává emoce. To potvrdil ostatně rozruch, který se kolem kapky strhl, když přípravná kancelář pavilonu neúspěšně žádala vládu o zapůjčení jedné tuny zlata od České národní banky. Organizátoři a umělec nakonec zlato sehnali jinak.
Velikost kapky zůstala podle původních plánů; překvapením má ale být až do 28. října to, kolik skutečně váží. Možná budou všichni překvapeni, kolik zlata vyvolalo tolik emocí. I to může být nakonec neplánovanou součástí hry...
Hádat váhu mohou v soutěži návštěvníci pavilonu. Deset lidí, kteří budou váze nejblíže, si mezi sebou rozdělí kolem 1,3 milionu korun. Kapka má v současnosti tři majitele: Díaze, galeristu Zdeňka Sklenáře a zástupce firmy E-Invest.
Devětatřicetiletý Díaz sám sebe označuje za praktického romantika. Používá nové technologie, ale nevytváří oslavné vize virtuálního světa. Stejně tak ho fascinují zvuky, paměť, chvění a právě emoce - neviditelné věci, které podle něj tvoří základ života a jež se snaží s pomocí moderní techniky zaznamenat, reflektovat a zkoumat.
Jedním z jeho prvních děl je obří bílá umělohmotná mušle Nostalgie, ze které vychází hluboký nízkofrekvenční zvuk, zpomalený záznam praskání ledových ker. K jeho nejznámějším pracím patří projekt virtuální univerzity E-area. Loni na podzim v Galerii Sklenář uspořádal výstavu Adheze - Manuál pro přežití, jakýsi umělecký návod, co dělat, když selže městská infrastruktura.
Světová výstava Expo 2010 - "ekonomická a kulturní olympiáda národů" - bude zahájena 1. května. Na představení České republiky vláda vyčlenila půl miliardy korun.Český pavilon je hotov, během dne zkušebního provozu ho navštívilo kolem 30 000 lidí.
Návštěvníci měli podle očekávání největší zájem o dvě bronzové plakety ze sochy Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Desky, které si turisté hladí pro štěstí, byly zapůjčeny na půl roku.
Díazovo dílo bude součástí stálé expozice na téma město a křížení kultur; autory dalších exponátů jsou Jakub Nepraš, Roman Dušek, Lucie Svobodová, Jan P. Muchow, designéři studia Qubus Jakub Berdych a Maxim Velčovský nebo Lukáš Rittstein s Barborou Šlapetovou.
Stálou expozici doplní ještě doprovodné akce. Jestliže však český pavilon pokrytý puky do reliéfu Hradčan lze vnímat také coby sebironický komentář, pak pak doprovodný program nabízí kromě street artistů spíš tradiční vývozní ikony a prověřené tváře.
