Zemřela Ultra Violet, múza Warhola, Dalího i Formana

ČTK Kultura ČTK, Kultura
16. 6. 2014 16:26
Extravagantní umělkyně byla přítelkyní slavných malířů i filmařů. Patřil mezi ně Andy Warhol, Salvador Dalí, ale i Miloš Forman.
Ultra Violet.
Ultra Violet. | Foto: Aktuálně.cz

Washington - Ve věku 78 let zemřela v sobotu americká umělkyně francouzského původu známá pod pseudonymem Ultra Violet. Výtvarnice, herečka a spisovatelka byla kultovní osobností newyorské umělecké scény a proslula především jako múza Salvadora Dalího a Andyho Warhola.

Smrt umělkyně, která žila na Manhattanu a ve francouzském městě Nice, potvrdil přítel rodiny William Butler. Podle příbuzných trpěla rakovinou.

Ultra Violet, vlastním jménem Isabelle Collin Dufresne, byla jednou z osobností úzce spjatých se slavnou Warholovou Továrnou. Patřila mezi krásky, které Warhol nazýval Superstars a které mimo jiné hrály či pózovaly v jeho filmech.

Ultra Violet ve filmu Miloše Formana Taking off. Objevila se i ve snímku Půlnoční kovboj.
Ultra Violet ve filmu Miloše Formana Taking off. Objevila se i ve snímku Půlnoční kovboj. | Foto: Profimédia

Její knižní vzpomínky popisující divoká 60. léta mezi umělci v New Yorku, včetně hojného užívání drog a sexuálních orgií, byly přeloženy do češtiny pod názvem Má léta s Andy Warholem. Ultra Violet později celé období odsoudila, včetně své role, a stala se členkou křesťanské sekty mormonů.

Nikdy se ovšem netajila řadou milenců, mezi něž patřil i Miloš Forman nebo Salvador Dalí.

V Česku byla vystavována také výtvarná díla Ultra Violet, k vidění byla v roce 2006 v pražském Muzeu Kampa. Jako výtvarnice pracovala Ultra Violet až do své smrti. Letos na jaře vystavovala její obrazy, sochy, filmová a další díla Dillon Gallery v newyorské čtvrti Chelsea.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy