Zemřel výtvarník Zdeněk Miler, autor Krtečka

Kultura Kultura
1. 12. 2011 8:16
Výtvarníkovi bylo v únoru devadesát let
Zdeněk Miler s vesmírným cestovatelem.
Zdeněk Miler s vesmírným cestovatelem. | Foto: Reuters

Praha - Ve věku devadesáti let zemřel výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů Zdeněk Miler, autor Krtečka. Poslední měsíce života trávil v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší.

Krtkova sláva se na jaře symbolicky "dotkla hvězd", když se jako dvaceticentimetrový maňásek na palubě raketoplánu Endeavour podíval do vesmíru. Tam si ho jako maskota vzal americký astronaut českého původu Andrew Feustel.

Postava Krtečka každopádně proslavila Milera po celém světě, s nemotorným hrdinou vzniklo celkem padesát filmů. Mezi autorovy další počiny patří například seriál Cvrček a Štěňátko, celkem natočil na sedmdesát animovaných snímků.  

Foto: Aktuálně.cz

"Walt Disney použil pro své kreslené filmové příběhy téměř všechna zvířátka, jen jedno ne. To jsem si vybral já," vysvětlil Miler už kdysi, proč si za hlavního hrdinu zvolil malého a trochu didaktického hmyzožravce.

Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 nezakopl Miler při procházce v lesích za Kladnem v soumračném šeru o krtinu. Dostal tehdy za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval nějakého originálního průvodce.

Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel dokončil následující rok. Snímek si hned získal diváky a zabodoval u festivalových porot. Jen z přehlídky v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny.

Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé dcerky Zdeňka Milera a jejich "Jů", "Tady, tady" a "Pá pá" časem zlidovělo.

Foto: Zdeněk Miler

V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler krtečkovi zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě.

Postupně tak dospěl k "estetice dokonalé zaoblené roztomilosti" a příběhy stojí v opozici vůči mnoha dětským příběhům obsahujícím značnou porci násilí. Příběhy, které krtek prožívá, navíc i volbou rekvizit působí nadčasově a kulturně téměř univerzální již 50 let - i technické rekvizity věci typu aut či robotů tu fungují symbolicky a nezastarávají.

"Celý život mi dělal jen radost, nikdy mě nezklamal. Nejdřív se dostal do Německa. Když tam můj animovaný snímek na jednom z festivalů viděli, hned si objednali dvanáct dílů," vzpomínal autor na začátky světové anabáze.

Nebyl prý básník ani spisovatel, ale nakonec s pomocí kolegů vše zvládl. Když byl první tucet hotov, objednali si vzápětí další porci. Příběhy o krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů; jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech Miler pracoval i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce.

Na večerníčcích a knižních příbězích vyrůstají generace dětí nejenom v Česku už přes půl století. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice. S Čínou má postavička laskavého hmyzožravce společného i to, že odtud putují do světa tisíce jeho více či méně zdařilých napodobenin.

Plagiátorství se ale Miler bránil; i v pokročilém věku každý měsíc posuzoval několik desítek nových žádostí na obchodní využití jeho postav. Poskytoval pouze výlučná práva, tedy pokud jedna firma vyrábí s Krtkem deštníky, jiná už povolení nedostane. Trvalý zájem podnikatelů dokládá, že jde o lukrativní byznys a krtek funguje jako zaručené marketingové lákadlo.

Foto: Zdeněk Miler

Miler (21. února 1921 v Kladně) vystudoval grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002.

Příběh Jak krtek ke kalhotkám přišel vydal Albatros knižně v roce 1961. S tímto nakladatelstvím Milera pojilo padesát titulů přeložených do 19 jazyků. Roku 1999 obdržel Zlatou paletu Albatrosu za více než pět milionů výtisků knih, na nichž se podílel jako ilustrátor.

Miler už od začátku 50. let také ilustroval řadu knih pro děti. K nejznámějším patří Hrubínovo Kuřátko a obilí, Kubula a Kuba Kubikula či pohádka O veselé mašince. Do dějin české animované tvorby se zapsal i svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). Z Milerovy dílny pochází také logo filmového ateliéru Bratři v triku.

Výtvarník získal za svou ilustrační i filmovou tvorbu řadu ocenění. V roce 2001 obdržel Cenu za celoživotní práci s dětskou knihou. "Mým krédem vždycky bylo dělat pro děti. A šlo to samo od sebe, aniž bych to nějak popoháněl. Konečně večerníčky s Krtkem se promítají dodnes," řekl Miler u příležitosti výstavy, jež v únoru připomněla jeho tvorbu.

 

Právě se děje

Další zprávy