Zemřel sochař Olbram Zoubek, bylo mu 91 let. Svými díly uctil Jana Palacha i památku obětí komunismu

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 6. 2017 18:57
Ve věku 91 letech dnes v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Ozmámil to ředitel Národního filmového archivu a Zoubkův zeť Michal Bregant. Zoubek vytvořil mimo jiné pomník obětem komunismu na pražském Újezdě. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal tím, že v roce 1969 vytvořil posmrtnou masku Jana Palacha, který se upálil na protest proti komunistickému režimu. Zoubek vytvořil i Palachův náhrobek. Kvůli své činnosti tak měl za komunistické totality omezené možnosti veřejného působení.
Foto: Archiv OIbrama Zoubka

Poslední socha Olbrama Zoubka, jenž zemřel ve věku 91 let, stojí v zahrádeckém kostele svatého Víta, má přes dva metry a připomíná kněze Josefa Toufara, ubitého komunisty. 

Pomník obětem komunismu Olbrama Zoubka
Pomník obětem komunismu Olbrama Zoubka | Foto: ČTK

"Je to moje poslední velká socha, už žádnou neudělám. Proto jsem rád, že právě tato poslední socha přijde sem," řekl Zoubek letos v únoru. Sochu se rozhodl vytvořit po přečtení knihy Miloše Doležala o páteru Toufarovi, jež ho dojala. Při vybírání místa se byl podívat i v Číhošti, ale tam už pomník je. Proto se rozhodl pro Zahrádku, kde navíc Toufar působil déle než v Číhošti.

Inspirace antikou

Sochy Olbrama Zoubka byly na první pohled rozpoznatelné: typický byl pro něj minimalismus, dramatický výraz, štíhlá, protáhlá figura a také zjevný odkaz na antiku.

Do Zoubkova uměleckého života zasáhl konec 60. let, kdy vytvořil posmrtnou masku a náhrobek studenta Jana Palacha. "Říká se tomu výzva, tomu, co jsem cítil, když Palach zemřel. Byl to takový předěl v mém životě, cítil jsem, že už se nedá žít jako předtím. Tak mě napadlo, že bych mohl poskytnout službu, kterou umí jen málo lidí, nebo je ochotno udělat málo lidí, tedy sejmout jeho posmrtnou masku," řekl loni.

Je také autorem pomníku obětem komunismu na pražském Újezdě, který patří k autorovým nejvýraznějším instalacím. Pomník tvoří zužující se schodiště se sedmi sochami, jež symbolizují muže určené k likvidaci, a na Újezdě stojí od roku 2002. "První postava je celá, další jsou postupně torza. Je to muž, který je likvidován mocí, ale stále stojí a vzdoruje," vysvětlil tehdy Zoubek.

S velkým zármutkem přijala zprávu o Zoubkově úmrtí mecenáška umění Meda Mládková. Zoubek patřil mezi její blízké přátele od konce 60. let, kdy začala jezdit do tehdejšího Československa, sdělil předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil. "Vážila si jej nejen jako umělce, ale i pro jeho občanské postoje," uvedl.

Sochař Kurt Gebauer oceňuje hlavně Zoubkovu tvorbu ze 60. a 70. let, kdy Zoubek se svojí první ženou Evou Kmentovou pracovali na abstraktní figuraci. Zoubek tehdy podle Gebauera patřil spolu s Karlem Neprašem, Alešem Veselým a dalšími k sochařským vzorům.

Na styl, kterým je známý, přešel Zoubek později po návštěvě Řecka. "Nějakým způsobem ho to inspirovalo k těm figurám, které jsou více známé, to jsou ty figury s drapérií a výraznými gesty," podotkl Gebauer v České televizi. Zdůraznil ale, že "to nejdůležitější" Zoubek udělal v 60. a 70. letech. Zavzpomínal také, že v době před listopadovou revolucí v roce 1989 se v Zoubkově ateliéru scházela mezigenerační Nová skupina, která se vymezovala proti oficiální politice Svazu českých výtvarných umělců.

Zoubkovy práce jsou teď k vidění v Berouně či Klatovech

Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze, před studiem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové byl v letech 1944 až 1945 totálně nasazený v továrně na dámské prádlo a plynové masky. Na vysoké se pak potkal s hvězdnými spolužáky: Miloslavem Chlupáčem, Vladimírem Janouškem, Evou Kmentovou, již si později vzal za ženu, nebo Vladimírem Preclíkem.

Byl členem Unie výtvarných umělců a kromě Nové skupiny byl též členem seskupení Trasa. Na přelomu let 2013 a 2014 měl v Jízdárně Pražského hradu největší retrospektivu, které obsahovala zruba tři sta exponátů.

Olbram Zoubek byl dvakrát ženatý a měl tři děti. 

V současnosti mohou lidé vidět Zoubkovo dílo například na výstavách v kostele svatého Vavřince v Klatovech do 18. června nebo v Muzeu berounské keramiky v Berouně do 25. června.

 

Právě se děje

před 23 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy