"Dneska v noci umřel náš skvělý, bláznivý a místy nesnesitelný děda, jeden z posledních surrealistů, kontrapunkt ke konzervativismu v naší rodině a vůbec důležitý člověk pro nás všechny," informovala vnučka výtvarníka Pavla Brázdy (1926-2017) Lucie Trlifajová na svém facebookovém profilu.
V rodném Brně založil směr hominismus, umění o lidech a pro lidi, které utvářelo jeho celoživotní přístup k výtvarnému umění.
Pavel Brázda si ještě stihl připravit rozsáhlou retrospektivu v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově, která je pro velký zájem prodloužená až do ledna roku 2018.
Dnes ráno umřel Pavel Brázda, největší umělec, jakej se v týhle zemi narodil...
— Jan H. Vitvar (@jhvitvar) December 17, 2017
Doufal sem, že mu obrazy jeho ženy Věry Novákové v naší literární příloze, mezi nimiž nechybí jeho portrét, zítra zlepší v nemocnici náladu, ale teď mi Věra volá, že... Ach jo, je mi to tak líto... pic.twitter.com/bjym5YcTyr
Brázdu, který kreslil od jedenácti let a kromě výtvarna měl rád i jazz či literaturu, vždy - podobně jako Skupinu 42 - zajímal život města, jež rád přirovnával k živému organismu, a velkoměstský folklor. Studoval dějiny umění a také pražskou UMPRUM v ateliéru Emila Filly.
Po přestupu na Akademii výtvarných umění se seznámil se svou budoucí ženou Věrou Novákovou, během politických čistek v roce 1949 ale školu oba museli opustit.
"Spolu se svou manželkou následujících 40 let tvořili v izolaci. V 70. a 80. letech pracoval jako topič v kotelně," napsala jeho rodina. V krumlovském Egon Schiele Art Centru vystavuje Věra Nováková po boku svého muže obrazy, objekty a kresby.
Vzhledem k obrovskému zájmu o výstavy českých žijících klasiků Věry Novákové (nar. 1928) a Pavla Brázdy (nar. 1926) budeme po dohodě s oběma umělci tyto výstavy prodlužovat. Od listopadu do ledna však už nemáme otevřeno denně, nýbrž budeme mít každé pondělí zavírací den. Věra Nováková / prodlouženo do 31.12.2017 Pavel Brázda / prodlouženo do 28.1.2018
Zveřejnil(a) Egon Schiele Art Centrum dne 01. Listopad 2017
Mezi klíčová, většinou pestrobarevná a členitá díla Pavla Brázdy patří Pět minut před koncem světa (1949-53), Nezapomněl jste se oholit? (1949) či díla ze série Závodníci (1956-58) a cyklu Lidská komedie (2000-2017).
Nepotřebuji být v hlavním proudu
Navzdory útlaku ze strany komunistického režimu a práci v izolaci Brázda patřil k nejvýznamnějším malířům druhé poloviny 20. století.
Z ústraní vystoupil až na začátku 90. let. "Rád zůstávám na okraji umělecké scény. Nepotřebuji být v hlavním proudu, vystavovat na oficiálních místech," řekl před časem.
Jeho obrazy byly často předzvěstí trendů ve světovém umění - Astronauti například anticipují pop-art (Velký astronaut se stal na začátku 90. let symbolem časopisu Respekt), další jeho díla zase magický realismus či informel. V posledních letech zdokonaloval Brázda svá díla pomocí počítače: pracovat s ním začal, když mu bylo 81 let.
Brázda byl příbuzným básníka Josefa Palivce i bratrů Čapkových, v roce 1991 obdržel Cenu Revolver Revue, jež také Brázdovo dílo představila širší veřejnosti, a v roce 2008 se stal nositelem medaile Za zásluhy. Tu mu předal prezident Václav Klaus. V únoru 2013 medaili pro nesouhlas s Klausovými postoji vrátil.
V roce 2006 mu Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci uspořádala velkou retrospektivu, vystavoval také v Brně, Kutné Hoře, ve Vídni a v Paříži. V letošním roce měl kromě Českého Krumlova výstavu také v anglickém v Birminghamu.
Dnes ráno zemřel ve věku 91 let výtvarník Pavel Brázda, nepřehlédnutelná postava české umělecké scény. Poslechněte si jeho rozhlasové vzpomínky, které jsou působivým svědectvím o životě silné osobnosti v dramatické době.
Zveřejnil(a) Český rozhlas Vltava dne 17. Prosinec 2017
