Zapaloval ohně, pracoval s otisky vík od kanálů. Zemřel umělec Olaf Hanel

ČTK Kultura ČTK, Kultura
2. 12. 2022 19:14
Byl členem Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, vytvořil obaly alb skupiny The Plastic People of the Universe. Ve věku 79 let tento čtvrtek zemřel výtvarník a kurátor Olaf Hanel, významný představitel akčního i konceptuálního umění 60. a 70. let minulého století. Jako signatáře Charty 77 jej komunistická Státní bezpečnost roku 1979 donutila k emigraci v rámci akce Asanace.
Olaf Hanel na loňské výstavě svých děl v pražském Museu Kampa.
Olaf Hanel na loňské výstavě svých děl v pražském Museu Kampa. | Foto: ČTK

O úmrtí v pátek informovaly Divadelní noviny, na sociálních sítích ho potvrdilo pražské Museum Kampa, kde měl umělec na přelomu loňského a letošního roku výstavu. "Olaf Hanel se pohyboval na hranici mezi životem, spontánní zábavou a uměním s taneční lehkostí," uvedlo muzeum.

Olaf Hanel se narodil roku 1943 v Praze, vyrostl ve Světlé nad Sázavou. Vysočina se stala dějištěm mnoha jeho land-artových akcí. Už jako student se setkal s kreslířem Janem Steklíkem a sochařem Karlem Neprašem, "řediteli" Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Od počátku tak pobýval v okruhu tohoto neformálního avantgardního společenství mladých výtvarníků, literátů, filozofů i hudebníků. Od roku 1963 se scházeli v pivnici U Křižíků ve stejnojmenné pražské ulici.

V letech 1967 až 1971 vedl Hanel galerii v Havlíčkově Brodě, než byl za normalizace propuštěn. "Vytáhli mě z učitelství, potřebovali, aby někdo vedl galerii, protože odtamtud soudruzi vyhodili Honzu Ambrože. V bláhové naději si vybrali mě, že jsem mladý a nechám si poradit, jenže s nástupem normalizace vyhodili i mě, prý jsem podle nich zakládal buňku kontrarevoluce," vzpomínal pro Paměť národa.

Po kádrových čistkách pracoval jako snímač u filmu nebo topič v dětské léčebně. Podepsal Chartu 77, v rámci akce Asanace pod nátlakem emigroval přes Rakousko do Kanady. Jeho dočasným útočištěm i přístřeším se stalo nejprve městečko Sherbrooke, později se přestěhoval do Montréalu a Toronta.

Dohromady žil v Kanadě 12 let, vyučil se tam tiskařem a nějaký čas pracoval pro exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers spisovatelů Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého. "Nerada uváděla, že mě zaměstnává, ale zkusila to. Jednou se mi podařilo, že jsem špatně vytiskl článek, v němž jsem Škvoreckému uřízl hlavu, za co mě taky vyhodila. Tím skončila moje krátká kariéra tiskaře," řekl Paměti národa. Domů se vrátil v roce 1991, stal se kurátorem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Poslední roky žil v Lysé nad Labem.

Hanel samostatně vystavoval od roku 1969. Zprvu byl autorem kreslených vtipů, pak vymýšlel a uskutečňoval performance pro společenství okolo Křižovnické školy, kde měl funkci "vedoucího cestovní kanceláře". Najal tedy třeba autobus a zorganizoval několik výprav.

Deklarovaným posláním vlasteneckých výletů k pramenům Vltavy a na Blaník bylo probudit mytické blanické rytíře a vdechnout sílu kultům českého národa.

Při ohnivé land-artové akci nazvané Pocta jarním hvězdám v lomu u Světlé nad Sázavou například Hanel zapálil 120 ohňů s cílem okopírovat konstelaci jarní oblohy a vytvořit ohnivou stopou obkroužené území, jež mělo být jakousi dočasnou autonomní zónou pro všechny zúčastněné.

Až dadaistická hravost a sklon k absurditě stolních společností jako té od Křižovníků bylo v době normalizace jednou z forem zábavy. "Všechno to dějství bylo svým způsobem od začátku až do konce mystifikace. Organizoval jsem autobusové zájezdy například k pramenům Vltavy nebo na Blaník, kde Sen noci svatojánské band hrál blanickým rytířům do ouška," říkal Hanel o hudebním tělesu poskládaném kolem Karla Nepraše.

Olaf Hanel pracoval s náhodou, některé práce jsou skutečnými záznamy akcí, jiné jejich mystifikačními rekonstrukcemi. Rád používal kov a různé domácí předměty: pastičky, náprstky, kyblíky, zahradní pletivo. Z nich akumuloval nekonečné sloupy, spojnice mezi nebem a zemí, nebo vyráběl kufry plné prázdna. Ve Francii pracoval s otisky vík od kanálů. Obrazy s motivy kruhu maloval akrylem na plátně nebo na látce či ubrusu.

Poselství pro příští generace, performance Olafa Hanela z roku 1974.
Poselství pro příští generace, performance Olafa Hanela z roku 1974. | Foto: archiv Paměti národa

Během let strávených v exilu vytvořil několik obalů alb skupiny The Plastic People of the Universe. Mezi roky 2004 a 2012 vytvořil výpravu pro koncerty skupiny Plastic People v pražském Divadle Archa zvané Pašijové hry velikonoční.

Výstava Hanelových děl, kterou vloni v prosinci uspořádalo Museum Kampa, připomínala jeho performance, tvorbu v emigraci i kresby, obrazy a objekty vytvořené po návratu do Čech. Na nádvoří Musea Kampa se nacházely dva Hanelovy monumentální drátěné objekty.

 

Právě se děje

Další zprávy