Řím - Ve věku 83 let zemřel v Římě americký malíř Cy Twombly, autor velkoformátových obrazů, které spojovaly malbu a kresbu. Jeho kaligrafické „načmárané" obrazy na jednobarevném (bílém, šedavém nebo okrovém) pozadí kdosi v nadsázce popsal jako školní tabule, na které se někdo učí psát kurzivou.
Posléze začal k liniím a chuchvalcům přidávat prvky graffiti, písmena a slova. Nejeden jeho obraz tak připomene veřejné prostory s tagy a nápisy osob, které měly nepřekonatelnou touhu se zvěčnit. Jindy byly na obrazech vedle stylizovaných falů a ženských prsou kresby srdíček.
Ještě později se v autorových pracích začaly častěji objevovat verše Stéphana Mallarmého a jiných básníků, odkazy na klasickou mytologii i okouzlení Středomořím. Přesto tu stále přetrvával pocit čeho nedodělaného nebo častokrát předělávaného; jakoby vše bylo v provizorním stavu.
Twombly trpěl několik let rakovinou, ještě loni ale vymaloval strop v pařížském Louvru. Této pocty se někomu dostalo poprvé od 50. let, kdy stejnou zakázku dostal Georges Braque. Na tmavomodrém pozadí (pro Twomblyho neobvyklá barva) s „plujícími disky" byla jména sochařů ze starověkého Řecka.
Edwin Parker Twombly se narodil v dubnu 1928 v Lexingtonu v americké Virginii. Přezdívku Cy (z Cyclone) získal po otci-basebalistovi. Je řazen do skupiny amerických abstraktních expresionistů, většinu života ale strávil na starém kontinentě.
Na studiích v New Yorku potkal Roberta Rauschenberga, který ho přesvědčil, aby se přihlásil na Black Mountain College Severní Karolíně, která tehdy byla centrem uměleckých experimentů. Díky stipendiu se podnikl cestu do severní Afriky, Španělska, Itálie a Francie. Další zkušeností, která Twomblyho ovlivnila, byla vojenská služba: v roce 1953 sloužil jako kryptograf.
Cy Twombly často tvořil v cyklech, první samostatnou výstavu měl v roce 1951. V druhé polovině 50. let pobýval v New Yorku a společně s Robertem Rauschenbergem a Jasperem Johnem se stal jednou z prominentních postav umělecké scény. Prvotní Twomblyho inspirací byly práce Paula Kleea, někdy bývá jeho tvorba dávána do souvislosti i s Jacksonem Pollockem. Sám ke zdrojům své tvorby přidával i čínské tisky a Giottovo dílo.
V roce 1959 se Cy Twombly trvale usídlil v Římě, protože ho fascinovaly klasické civilizace. To je pravděpodobně i důvod, proč není tak známý jako ostatní američtí umělci jeho generace - tvořil v jisté izolaci a vzdálen vlivným galeristům a sběratelům, kteří pomáhali novým umělcům k etablování.
"Ať pracuje s velkými plátny, kresbami nebo sochami, vždy cítíte doslova fyzickou přítomnost jeho děl," prohlásil Nicholas Serota, ředitel galerie Tate, v roce 2008, kdy mu tato prestižní instituce uspořádala výstavu.
Twomblymu se od konce 20. století dostávalo stále větší pozornosti včetně velkých expozic. V roce 2001 dostal Zlatého lva na benátském bienále. V té době se také začal velmi dobře prodávat. Nejvyšší sumu (11 milionů dolarů) vynesla v roce 2002 jeho nepojmenovaná malba při dražbě v Sotheby's (předtím se v Christie's prodalo jeho dílo za 5,5 millionu dolarů).
Kritici i diváci se nicméně pořád rozcházejí v názoru na jeho dílo, hlavně na jeho pozdější „romantické" práce od 70. let. Ještě víc se liší pohledy na jeho sochařské práce, které často tvořil z nalezených věcí, jako byly kusy dřeva a obalů, a natíral je nabílo.
V roce 2007 zatkla francouzská policie umělkyni Rindy Sam, která v Avignonu na Twomblyho výstavě políbila jedno z pláten triptychu Phaedrus. Na bílém plátně zůstal otisk její červené rtěnky.
Rtěnku z plátna odstranili restaurátoři a francouzsko-kambodžská výtvarnice musela zaplatit pokutu 1500 eur galerii a jejímu majiteli - a dolar padesát umělci. U soudu prohlásila, že její akt byl uměleckým dílem a láskyplným gestem, které bylo odrazem síly Twomblyho prací, a je si jistá, že umělec to pochopí.
