Pod názvem Na cestě tam a zase zpátky si návštěvníci mohou připomenout Hanelovy performance ze 60. a 70. let minulého století, tvorbu v emigraci i kresby, obrazy a objekty vytvořené po návratu do Čech od 90. let do současnosti. Na nádvoří Musea Kampa se nacházejí dva Hanelovy monumentální drátěné objekty.
Dnes osmasedmdesátiletý autor je spojen s vlasteneckými výlety na Blaník a k pramenům Vltavy s takzvanou Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu, což byla volná společnost umělců. Při ohnivé land-artové akci nazvané Pocta jarním hvězdám v lomu u Světlé nad Sázavou například Hanel zapálil 120 ohňů s cílem okopírovat konstelaci jarní oblohy a vytvořit ohnivou stopou obkroužené území, jež mělo být jakousi dočasnou autonomní zónou pro všechny zúčastněné.
Olaf Hanel se narodil roku 1943 v Praze, vyrostl ve Světlé nad Sázavou. Vysočina se stala dějištěm mnoha jeho land-artových akcí. Už jako student se setkal s Janem Steklíkem a Karlem Neprašem, "řediteli" Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Od počátku tak pobýval v okruhu avantgardistů.
V letech 1967 až 1971 vedl galerii v Havlíčkově Brodě. Po kádrových čistkách pracoval jako snímač u filmu nebo topič v dětské léčebně. Podepsal Chartu 77, v rámci akce Asanace emigroval do Kanady. Domů se vrátil v roce 1991, stal se kurátorem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Dnes žije v Lysé nad Labem.
Samostatně Hanel vystavuje od roku 1969. Zprvu autor kreslených vtipů vymýšlel a uskutečňoval performance pro společenství okolo Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kde měl funkci "vedoucího cestovní kanceláře". Najal tedy třeba autobus a zorganizoval několik výprav. Deklarovaným posláním vlasteneckých výletů k pramenům Vltavy a na Blaník bylo probudit mytické blanické rytíře a vdechnout sílu kultům českého národa.
Až dadaistická hravost a sklon k absurditě stolních společností jako té od Křižovníků bylo v době normalizace jednou z forem zábavy.
Olaf Hanel pracoval s náhodou, některé práce jsou skutečnými záznamy akcí, jiné spadají spíš do kategorie mystifikace.
Rád používal kov a různé domácí předměty: pastičky, náprstky, kyblíky, zahradní pletivo. Z nich akumuloval nekonečné sloupy coby pomyslné spojnice mezi nebem a zemí nebo vyráběl kufry "plné prázdna". Ve Francii pracoval s otisky vík od kanálů. Obrazy s motivy kruhu maloval akrylem na plátně nebo na látce či ubrusu. Bližší seznámení s jeho tvorbou umožní také katalog, který k výstavě vyšel ve spolupráci s Galerií Maldoror.