Zapálil 120 ohňů. Výstava na Kampě přibližuje tvorbu umělce Olafa Hanela

ČTK ČTK
15. 12. 2021 13:00
Tvorbu akčního umělce, kurátora a kritika Olafa Hanela od soboty přibližuje pražské Museum Kampa. Výstava potrvá do 27. února. Symbolicky byla zahájena na Den lidských práv, neboť představuje autora, který se pohyboval na pomezí oficiálního, undergroundového a exilového umění.

Pod názvem Na cestě tam a zase zpátky si návštěvníci mohou připomenout Hanelovy performance ze 60. a 70. let minulého století, tvorbu v emigraci i kresby, obrazy a objekty vytvořené po návratu do Čech od 90. let do současnosti. Na nádvoří Musea Kampa se nacházejí dva Hanelovy monumentální drátěné objekty.

Dnes osmasedmdesátiletý autor je spojen s vlasteneckými výlety na Blaník a k pramenům Vltavy s takzvanou Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu, což byla volná společnost umělců. Při ohnivé land-artové akci nazvané Pocta jarním hvězdám v lomu u Světlé nad Sázavou například Hanel zapálil 120 ohňů s cílem okopírovat konstelaci jarní oblohy a vytvořit ohnivou stopou obkroužené území, jež mělo být jakousi dočasnou autonomní zónou pro všechny zúčastněné.

Olaf Hanel se narodil roku 1943 v Praze, vyrostl ve Světlé nad Sázavou. Vysočina se stala dějištěm mnoha jeho land-artových akcí. Už jako student se setkal s Janem Steklíkem a Karlem Neprašem, "řediteli" Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Od počátku tak pobýval v okruhu avantgardistů.

V letech 1967 až 1971 vedl galerii v Havlíčkově Brodě. Po kádrových čistkách pracoval jako snímač u filmu nebo topič v dětské léčebně. Podepsal Chartu 77, v rámci akce Asanace emigroval do Kanady. Domů se vrátil v roce 1991, stal se kurátorem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Dnes žije v Lysé nad Labem.

Samostatně Hanel vystavuje od roku 1969. Zprvu autor kreslených vtipů vymýšlel a uskutečňoval performance pro společenství okolo Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kde měl funkci "vedoucího cestovní kanceláře". Najal tedy třeba autobus a zorganizoval několik výprav. Deklarovaným posláním vlasteneckých výletů k pramenům Vltavy a na Blaník bylo probudit mytické blanické rytíře a vdechnout sílu kultům českého národa.

Až dadaistická hravost a sklon k absurditě stolních společností jako té od Křižovníků bylo v době normalizace jednou z forem zábavy.

Olaf Hanel pracoval s náhodou, některé práce jsou skutečnými záznamy akcí, jiné spadají spíš do kategorie mystifikace.

Rád používal kov a různé domácí předměty: pastičky, náprstky, kyblíky, zahradní pletivo. Z nich akumuloval nekonečné sloupy coby pomyslné spojnice mezi nebem a zemí nebo vyráběl kufry "plné prázdna". Ve Francii pracoval s otisky vík od kanálů. Obrazy s motivy kruhu maloval akrylem na plátně nebo na látce či ubrusu. Bližší seznámení s jeho tvorbou umožní také katalog, který k výstavě vyšel ve spolupráci s Galerií Maldoror.

 

Právě se děje

Další zprávy