První díl vyšel v posledních dnech roku 2003. Čtenáři tedy museli čekat více než dva roky, než se Boží bojovníci, kteří vycházejí právě nyní, dostali do Čech.
Zaklínač dobyl slovanskou Evropu
Sapkowski (1948) patří ke svérázným zjevům světové literatury. V osmdesátých letech byl dle vlastních slov tak otrávený ze stavu, v jakém se nalézá fantasy literatura, že se rozhodl napsat si svoji a lepší.
Světe div se,povedlo se mu to. V roce 1986 publikoval v polském časopise Fantastyka povídku Zaklínač, jíž se okamžitě zapsal do dějin tohoto žánru. Už roku 1988 se stal nejoblíbenějším polským autorem fantasy a během dalších let se ze Zaklínače stal kult nejen v Polsku, ale i v Česku, Rusku a dalších zemích.
Po třech, respektive čtyřech povídkových sbírkách (česky poprvé 1993-94) přibližujících svět zaklínače Geralta, který je jedním z posledních vědmáků, geneticky pozměněných bojovníků bojujících s nadpřirozenem, si dokonale připravil půdu pro pět románů, jež jsou vyvrcholením a završením zaklínačovského eposu.
Podle povídek byl natočen i (bohužel neslavný) celovečerní film a seriál.
Sapkowského vesmír je dokonale propracovaný od kartografie až po politiku a ekologii; není zcela zřejmé, zda se jedná o svět postkatastrofický nebo zcela mýtický, ale v každém případě se jedná o svět postmoderní.
Sapkowski využívá jak ozvuky slovanské východní, tak anglosaské západní mytologie a poutavě vypráví o civilizaci, která spěje ke svému konci.
Přichází konec magie doba husitství
Poslední dvě knihy o Geraltovi už mají podstatně složitější strukturu než knihy první. Sapkowski přes nelibost části svého publika nejen deklaruje zánik Zaklínačova světa, ale i literární přerod a novou cestu k velkému románu.
Po Zaklínačovi tak přichází Narrenturm, Věž bláznů. Historický román s prvky magična z období husitských válek. Sapkowski v něm předvedl skutečný balet s historickými událostmi a imaginací; vyčíst by se mu dalo snad jen to, že jeho hrdinové jsou na pozadí výtečně vykreslených středověkých reálií lidé až příliš moderní.
Ústřední postavou je tedy Reynevan, který se snaží o studium medicíny a o každou sukni, kterou potká.
A právě ženy jsou mu prokletím i štěstím; kvůli nim musí prchat z rodného Slezska, aby si zachránil krk, a právě kvůli ženám se dostává do dalších a dalších potíží.
Sapkowski píše o prostředí, které je jeho koníčkem, reálie jsou přesné od knih o černé magii až po heraldiku šlechtických rodů. Narrenturm je postmoderní román, který by snesl i srovnání s Ecovým Jménem růže.
Děj knihy Boží bojovníci začíná o několik let později, než kam vypravěč zavedl milovníky fantasy v předchozím úvodním díle Narrenturm. Na scéně jsou opět husité, starší a zkušenější o vítězství i prohry. Ústřední postava floutek Reynevan je také starší a také se na svět dívá jinak.#reklama
Román čtenáře zavede na Staré město pražské a zdá se, že stejně jako Raynevan, je i kniha dospělejší. Boží bojovníci rozhodně čelí vysokým očekáváním. Sapkowski se s tím musel vyrovnat a podle polských recenzí se zdá, že se mu to povedlo.
