Vzpoura mašinistů na úsvitu hi-tech architektury

Ivan Adamovič
19. 5. 2011 8:00
Výstava o ateliéru SIAL má ještě zastávku v Praze

Recenze - Už jen do neděle máte možnost navštívit v pražské Galerii Jaroslava Fragnera putovní výstavu Sial představující tvorbu našeho snad nejvýznamnějšího poválečného architektonického studia.

Divadlo Husa na provázku
Divadlo Husa na provázku | Foto: www.gjf.cz

Řada architektů se snaží působit spíše jako umělci či designéři než jako konstruktéři. Sial šel jinou cestou, a to byla jeho pečeť. Vyznával technologii. Nejenže se za ni nestyděl, ale inženýrskou složku stavby považoval za páteř díla. Oslavoval konstrukci a sílu materiálu.

Přehlížené industriální dědictví

Ostatně Sial, to není pouze akronym pro Sdružení inženýrů a architektů v Liberci, ale také dvojice zkratek ze samotného základu inženýrství: SI jakožto metrická soustava jednotek a Al jako Aluminium, neboli hliník, prvek vzhledem a vlastnostmi symbolizující hi-tech architekturu.

Jak připomíná historik architektury Rostislav Švácha, Sial de fakto existoval jen od července 1968 do prosince 1971. Tehdy nový režim označení skupiny zakázal a sdružení ztratilo status samostatného podniku. Předtím (od konce 50. let) i poté bylo součástí stavebního molochu zvaného Stavoprojekt. Ale filozofie Sialu ani jeho členové nemohli být vymazáni. Sial žil dál a vlastně žije dodnes.

Foto: www.gjf.cz

V jeho počátcích stojí skupina architektů Karel Hubáček, Miroslav Masák a Otakar Binar. Hubáček s Binarem jsou později podepsáni pod nejznámější stavbou Sialu a vlastně vůbec české poválečné architektury - vysílačem a hotelem Ještěd. Miroslav Masák byl zase hlavním mozkem skupiny navrhující obchodní dům Máj.

Jak dokládají nedávné zkušenosti, ale třeba i aktivity Benjamina Fragnera, zdejší společnost si ještě nedovede plně vážit industriální, ale vlastně většiny „nebytové" architektury. Zatímco Ještěd získal v roce 1969 prestižní Perretovu cenu od Mezinárodní unie architektů, obchodní dům stejného jména v centru Liberce byl nemilosrdně zbořen z vůle developerů a pražský Máj měl opravdu namále.

Mašinisté na pochodu

Podobně jako gotický sloh získal svůj název z potřeby jej pohanět, i tvorba Sialu dostala kontroverzní nálepku - „mašinismus". Pokud je podle Corbusiera dům v zásadě stroj, proč to nepřiznat?

Obchodní dům Máj
Obchodní dům Máj | Foto: www.gjf.cz

Členové Sialu se nikdy neštítili trubek vzduchotechniky a nosných stavebních konstrukcí; technologii rádi přiznávali důležité místo, a tak některé (většinou nerealizované) návrhy občas připomínaly spíše motor z automobilu než budovu. Jenže právě „mašinismus" byl tím, čím Sial tak předběhl dobu - či spíše šel s dobou, zatímco architektonický mainstream žil v zajetí sto let starých představ.

Aktuální výstava iniciovaná Muzeem umění v Olomouci představuje tvorbu Sialu v nákresech, modelech a fotografiích. Nehraje si na efekt, je věcná podobně jako myšlení sialistů.  Jedná se o artefakty staré třicet čtyřicet let. Vypovídají mnohé o estetickém cítění architektů; o tom, jak oni viděli stavby, které v tu dobu existovaly teprve v představách. Na modelech dojme jakýsi kutilský duch, když si všimneme, že makety stromů jsou vyrobeny ze štětek k čištění úzkého nádobí. Ale i v tom se projevuje - bezděky - gen technicismu.

Ještěd byl postaven víceméně tak, jak byl navržen, a stal se (v propojení s Binarovými interiéry) opravdovým gesamtkunstwerkem. Naopak obchodní dům Máj prošel mnoha úpravami a leckterá řešení (například zavěšení prosklené fasády, aby se v zimě nezamlžovala) bylo vytvářeno doslova za pochodu při stavbě, což zní téměř neuvěřitelně.

Ještěd, interiér
Ještěd, interiér | Foto: www.gjf.cz

Některé stavby Sialu působí jednoznačně elegantně, u některých eleganci teprve postupně nacházíme (to byl případ zbořeného OD Ještěd). A u jiných účel natolik dominuje, že by je za krásné stále ještě označil málokdo. Třeba Hubáčkův koncertní dům v Teplicích, který má však v jádru své bachraté stavby koncertní síň s nejvyššími evropskými parametry.

Za jeden z posledních „výkřiků" sialovské estetiky můžeme považovat infocentrum Technické univerzity v Liberci -  nesporná hi-tech, i když její pravidelnost a oblost se od původní estetiky skupiny trochu odklání.

Měsíční moduly

Množství návrhů od mladších, vizionářštějších členů či žáků Sialu realizováno nebylo vůbec, kupříkladu futuristické modely Johna Eislera a Zdeňka Patrmana připomínající měsíční základny či fullerovsky řešená Česká bouda na Sněžce od Dalibora Vokáče, Zdeňka Zavřela a Jana Suchánka.

Ostatně ani sami členové původního sdružení nezůstali ve svém mašinismu jednotní. Emil Přikryl se svou nejznámější realizací, Galerií Benedikta Rejta v Lounech, je spíše minimalisticko-mysteriózní a Martin Rajniš, spoluautor Máje, nyní tvrdí, že budova obchodního domu je ošklivá.

česká bouda na Sněžce
česká bouda na Sněžce | Foto: www.gjf.cz
Obchodní dům Ještěd, Liberec
Obchodní dům Ještěd, Liberec | Foto: www.gjf.cz

Dnes staví raději odvážné věžovité dřevostavby. „Mašinismus, to je jako kdybyste se podívali na krásnou ženskou a zajímala by vás její střeva," říká s nadsázkou.

To nic nemění na tom, že Sial je kapitola, na kterou může být česká architektura bez výčitek pyšná. Studio se v souvislosti s výstavou také konečně dočkalo reprezentativní publikace pod editorsko-autorským vedením Rostislava Šváchy. Knihu v grafické úpravě Roberta V. Nováka vydalo vydavatelství Arbor vitae a získalo za ni ocenění Nejkrásnější kniha roku v kategorii odborné a vědecké literatury.

Sial. Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5, Praha 1. www.gjf.cz. Výstava se koná do 22. 5. 2011.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy