Vytvořil puntíkované olejomalby. Umělec Damien Hirst jich teď tisíce spálí

Kultura Kultura
27. 7. 2022 11:34
Brit Damien Hirst, který v 90. letech minulého století naložil žraloka do formaldehydu, příští měsíc spálí tisíce svých děl. Nejbohatší žijící anglický výtvarník tím chce upozornit na hodnotu umění, píše deník Guardian.
Damien Hirst s jedním ze série svých děl The Currency.
Damien Hirst s jedním ze série svých děl The Currency. | Foto: Prudence Cuming Associates

Podle něj Hirst, jehož jmění bývá odhadováno na 315 milionů liber, v přepočtu 9,2 miliardy korun, zničí vlastní práce ve své soukromé londýnské Newport Street Gallery.

Hirst roku 2016 vytvořil deset tisíc puntíkovaných olejomaleb, každou s jiným názvem, které vloni propojil s jejich virtuální obdobou ve formátu NFT. Touto zkratkou bývá označován nezastupitelný token neboli digitální soubor s obrázkem, videem či hudbou, jehož vlastnictví je zapsáno v internetové databázi blockchain.

Damien Hirst jednu olejomalbu prodával za 2000 dolarů. Kdo si ji koupil, musel rozhodnout, zda si ponechá fyzické dílo, nebo jej smění za NFT. "Sběratel nemůže mít obojí, musí si vybrat," vysvětlil tehdy.

Dosud se 4831 lidí rozhodlo ponechat si olejomalbu, dalších 5169 upřednostnilo NFT, uvádí technologická firma Heni. Majitelé mají čas se rozhodnout do středečního podvečera. Už nyní je ale zjevné, že tisíce fyzických prací bude Damien Hirst muset zničit. Akci pojme jako happening, olejomalby na papíře začne pálit 9. září a bude pracovat denně, vždy v předem oznámený čas. Poslední díla zlikviduje během říjnového týdne, kdy se koná veletrh umění Frieze, doplňuje server The Art Newspaper.

Hirst projekt nazvaný The Currency označuje za experiment. "Je to taková globální instalace," řekl v rozhovoru s Markem Carneym, guvernérem Bank of England. "Tento projekt zkoumá hranice umění a peněz. Ptá se, co se děje, když se z umění stane měna. Není náhoda, že různé vlády světa na bankovky tisknou umělecká díla. Dělají to, aby nás přesvědčily, že jsou ty peníze opravdové. Bez umění je těžké věřit čemukoliv," myslí si autor.

Sedmapadesátiletý Hirst v 90. letech minulého století patřil k nejvýraznějším představitelům skupiny Young British Artists vedle Tracey Eminové, Gavina Turka či Sam Taylor-Johnsonové. Výrazně mu pomohlo, když se za něj postavili majitel vlivné reklamní agentury Charles Saatchi nebo americký galerista Larry Gagosian.

Damien Hirst představuje projekt s puntíkovanými olejomalbami nazvaný The Currency. | Video: Heni

K jeho nejznámějším dílům patří vypreparovaná zvířata nalitá do formaldehydu. Tímto způsobem umělec vystavil akvárium se čtyřmetrovým žralokem, rozpůlenou krávu s teletem nebo hlavu krávy v kaluži krve, kolem níž poletují tisíce živých much.

Dále vytvořil instalaci kombinující černobílé plátno s mrtvými motýly a stovkou živých motýlů nebo lebku s 8600 diamanty. Svou posedlost akvárii, vitrínami či schránkami vysvětluje vzpomínkou na dětství, kdy se školou navštěvoval přírodovědecká muzea.

Podle kritika Petra Volfa se díky Hirstovi stalo současné umění vzrušující i pro lidi, kteří mu sice nerozuměli, ale viděli v něm možnost investice nebo potvrzení "dobrého vkusu".

Hirst zároveň změnil představu o tom, jak má vypadat umělec. Barvou umazaného podivína nahradila nálepka uhlazeného manažera v obleku střiženém na míru, jehož kroky strategicky řídí lidé v pozadí jako galeristé, obchodníci či spekulanti, napsal Volf v časopisu Proč ne?!.

Připomněl také, jak se Hirst roku 2008, na začátku hospodářské krize, ke galeristům obrátil zády a uspořádal dvoudenní dražbu téměř tří stovek svých prací. Aukční síň Sotheby's je prodala za 111 milionů liber. Nikdy předtím nevynesla dražba věnovaná jedinému umělci tolik peněz.

České publikum se s Hirstovými pracemi mohlo poprvé seznámit roku 2009 na komorní výstavě Život, smrt a láska v pražské Galerii Rudolfinum. Hirstova žraloka chtěla krátce nato vystavit Galerie Středočeského kraje, toho času vedená galeristou Janem Třeštíkem, po několika odkladech a výměně vedení však od nápadu upustila. "Jednání, která vedl bývalý ředitel galerie Jan Třeštík se zapůjčiteli Hirstových děl, se po nadějném začátku zkomplikovala, až se ocitla na mrtvém bodě," zdůvodnil tehdejší šéfkurátor Ondřej Chrobák.

 

Právě se děje

Další zprávy