Vytvořil člen Ztohoven díla z popela zesnulých?

Kultura ČTK Kultura, ČTK
27. 9. 2011 21:00
Výstava Romana Týce nese název Vykradač hrobů
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pražská galerie Dvorak Sec Contemporary dnes zahájila kontroverzní výstavu Vykradač hrobů, jejímž autorem je výtvarník vystupující pod jménem Roman Týc. Autor skrývající svou totožnost na vernisáži veřejně nevystoupil. Obrazy ve stylu portrétů z náhrobních kamenů vytvořil z popela, podle galerie údajně z lidského popela.

Zda je autor mystifikací ve veřejném prostoru na vernisáži přítomen a zda k vytvoření zhruba dvacítky děl skutečně použil zpopelněné lidské pozůstatky, bylo hlavním tématem hovoru přítomných. Někteří z návštěvníků expozici přijali s mírnými rozpaky, jiní tvrdili, že je příliš předvídatelná, další jí byli nadšeni.

Foto: Aktuálně.cz

Zdá se, že by to lidský popel mohl být. Jak to ale je, opravdu nevím. Já sám lidský popel nepoznám," řekl spolumajitel galerie Petr Šec. Totožnost portrétovaných nezná.

"To, že nakonec to z lidského popela je, jsem nikomu neřekl. To je ve výsledku vlastně dedukce a dohad galerie," řekl Týc v České televizi. Popel autor použil nejen na lidské tváře, ale vrstvu navršil také do spodní části rámů.

Aktuální instalaci Týc nazval Grave Robber neboli Vykradač hrobů. Podle galeristů tvrdí, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Výstavou tak chce otevřít diskusi o pokřiveném vztahu současné společnosti ke smrti.

Galerie váhala, zda díla vystavit, a ještě před večerní vernisáží proto vydala prohlášení. "To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného," uvedl Šec. Vystavené obrazy jsou neprodejné a galerie umělci navrhla, aby byl popel zesnulých po skončení výstavy s pietou rozprášen na důstojném místě.

Foto: Aktuálně.cz

"Když vám v šesti letech zemře matka, vy ji vnímáte jako dvoukilovou plechovou urnu a zbytek života její podobu znáte jen z fotografie, tak jako dítě věříte, že existuje způsob, jak ji z té plechovky osvobodíte... a nejen ji," komentoval expozici podle tiskové zprávy autor.

Policie plánuje se výstavou zabývat, řekla její mluvčí Eva Stulíková. Podle advokáta Josefa Lžičaře by mohlo jít o trestný čin. "Popel je považován za lidský ostatek, a pokud s ním je svévolně nakládáno, mohlo by to být klasifikováno jako jeho hanobení. Záleží však na dalších okolnostech a musí to rozhodnout orgány činné v trestním řízení," dodal.

Týc měl kvůli svým uměleckým aktivitám problémy s policií a soudy už několikrát, například kvůli úpravě pražských semaforů. V dubnu 2007 nahradil asi pět desítek sklíček signalizace pro chodce na několika křižovatkách v Praze nestandardními postavičkami. Kráčející a stojící figurky nahradil panáčky v komických situacích. Za "semafory" získal první cenu na festivalu Cidewalk cinema ve Vídni.

Čtěte také:
Ztohoven požadují od policie omluvu za zničené občanky

Policie se zabývala také akcí Není co slavit, kdy poupravil památník 17. listopadu 1989 na Národní třídě přidáním lišty s hajlujícíma rukama s datem 1939 a zdviženými prostředníčky s datem 2009.

Roman Týc na sebe poprvé výrazně upozornil při povodních v roce 2002,  když na kusu dřeva proplouval Prahou. Nakonec byl přinucen záchranářem opustit své plavidlo za Karlovým mostem. Tento zážitek zpracoval v krátkém poetickém filmu "Já řeka".

Členové skupiny Ztohoven, k níž Týc patří, se nabourali do programu České televize a odvysílali záběr simulovaného jaderného výbuchu. Nyní pražští policisté stíhají členy skupiny za to, že na své občanské průkazy použili pozměněné fotografie. Cílem projektu podle autorů bylo otevřít debatu o problematice identity a zprostředkování osobních údajů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy