Výtvarný glosář: Neznámé země a Skálovo laminátové Září

Tereza Špinková
24. 9. 2012 16:21
Recenze výstav Františka Skály a Jana Uldrycha
Foto: GVŠ

František Skála: Září (Galerie Václava Špály)

Glosář - František Skála se do pražské Galerie Václava Špály vrací letos již podruhé - v zimě se zde ukázal se skupinou B. K. S., podzimní výstava je výstavou samostatnou. Nedávno rovněž skončila jeho retrospektiva v Olomouci v Muzeu umění, která ukázala Skálovu tvorbu z mnoha úhlů a jak je u jeho výstav obvyklé, trhala návštěvnické rekordy. Ve Špálovce se návštěvník setkává jen s jednou z mnoha podob umělcovy tvorby.

Typicky "skálovská" živelnost, neustálé proměny materiálů a práce s všemožnými nalezenými pozůstatky lidských výrobků či přírodnin se ve třech patrech galerie podivuhodně zklidňuje. Skála zde pracuje v podstatě s jedním používaným materiálem - laminátem (ať už je tam fyzicky přítomný či zprostředkovaně v podobě fotografie) v kombinaci se světlem, vystavené objekty zde jednoduše září.

František Skála
František Skála | Foto: G. Fárová

První setkání s průsvitným polyesterem, ze kterého začal vytvářet (nebo do něj zaobalovat) své objekty, bylo v roce 1993, kdy se autor vydal pěšky na Benátské bienále, kde posléze reprezentoval naši republiku. V kontejneru před jedním z pavilonů v Benátském Giardini našel kus tohoto materiálu a posléze z něj ušil krabici. Materiál jej fascinoval tím, že dokázal lomit specifickým způsobem světlo a podle jeho slov vytvářel auru kolem předmětů. Tuto auru pak zachycoval rovněž skrze fotoaparát, vytvářel cykly fotografií, připomínající malby.

Tyto "fotoobrazy" pocházejí především z roku 2009 a 2010, několik zde vystavených věcí je z roku letošního. Svítící boxy, fotografie, objekty z laminátu souzní s prostory galerie - ve spodním patře jje jakési město osvětlené umělým světlem zevnitř, v prvním patře umělec vystavuje většinou již jen prázdné křehké skořápky z laminátu, osvětlené světlem zvenčí - světlem denním. Zářnost objektů je umocněna dalším, téměř neviditelným světlem z reflektorů.

Objekty jsou příznačně nazvané krystaly, objevuje se zde i reminiscence na v jeho tvorbě často se opakující motiv kytary - zde tedy zastoupený jen laminátovým obalem, Formou na melodii. František Skála skrze objekty vzniklé v průběhu několika desetiletí komentuje proměny věcí a materiálů ve světě.

Foto: GVŠ

Většina věcí vyráběných v dnešní době podle něj neumějí dobře stárnout, zde prezentovaný druh uměle vytvořeného materiálu však sám o sobě navozuje dojem přírodní struktury. Připomíná larvy motýlů, pavučin, evokuje pohled skrze vodní hladinu. Umělcem nasbírané předměty jsou zaobaleny do poloprůsvitného matného hávu, pomocí popisků se můžeme dohadovat, co se za touto zástěnou skrývá.

Tajemnost je však leckdy umocněna i názvy - například Noční ústředna, Lepra, Magic Plastic. Františk Skála tak opět potvrzuje svou vizi, že umění a svou tvorbu chápe jako hru, nebo ještě lépe jako performance, vycházející z dětské radosti. Sám tvrdí, že se u něj se nikdy nepřerušila kontinuita tvorby: "Každé dítě s radostí kreslí, v určitém věku se to přeruší, zkazí se radost z práce a musí se vše znovu uměle učit. U mě se to nikdy nepřerušilo."

Špálova galerie je tak prozářena křehkými tajemnými předměty v nichž se odráží specifická aura autorovy osobnosti, zaobalená do specifické světelnosti babího léta. 

František Skála: Září. 14. 9. - 31. 10. Galerie Václava Špály. Denně 10.00 - 19.00. Vstupné 40 korun

 

Jan Uldrych: Terra Incognita (GHMP, Dům U Zlatého prstenu)

Foto: GHMP

Galerie hlavního města Prahy už od roku 2009 pořádá v domě U Zlatého prstenu měsíční výstavy představující mladé umělce spadající pod projekt nesoucí příznačný název Start up. Podle kurátora GHMP Karla Srpa uskutečnění samostatných výstav mladých umělců znamená "důležité vykročení, ve kterém si především umělec sám ověřuje nosnost vlastních postojů".

Dočasné výstavy tak doplňují dlouhodobou expozici Po sametu, nacházející se v dalších patrech stejné budovy, kde jsou vystavena díla již zavedených českých umělců z posledních zhruba dvaceti let.

Foto: GHMP

V přízemí domu se vystřídali mnozí čerství absolventi uměleckých škol. Již přes týden je zde umístěn cyklus šesti velkoformátových obrazů Jana Uldrycha, který před třemi lety dokončil ateliér klasického malířství prof. Zdeňka Berana. Absolventi tohoto ateliéru se často vyznačují dokonale zvládnutou technikou, směřující k hyperrealistickým znázorňováním detailů, figurálních motivů či portrétů, které leckdy bývají "srozumitelnější" pro širší publikum, než jak tomu je u velké části současného umění vycházejícího z konceptuálnějšího zázemí. Jan Uldrych se však na výstavě v GHMP odchyluje (alespoň zdánlivě) k abstraktnějšímu ztvárnění témat a forem. 

Na většině autorových obrazů z předchozích let se často objevovaly postavy a konkrétní motivy, zaobalené do snového, leckdy až surrealistického hávu. Soubor děl v GHMP ukazuje jeho tvorbu ve specifické sevřené podobě - jedná se na první pohled o jakési potemnělé mlžné abstraktní krajiny.

Foto: GHMP

Jan Uldrych se ovšem pojmenovávání a tématickému škatulkování obrazů brání a v doprovodném videu k výstavě poznamenává, že jeho dílo sice na první pohled připomíná krajinomalbu, on však pracuje spíše s přírodními formami, strukturami, jde o jakousi hru s přírodními principy obecně.

Na obrazech se tedy mezi abstrahujícími celky objevují i konkrétní formy. Uldrych tak nechává diváka nořit se do své Země neznámé, ve které nehraje prim vyobrazení věcí, ale spíše jejich základních tvarů. Autor nedává dílům konkrétní názvy, nechce ukazovat divákovi přímý příběh či "pointu", nechává mu velký prostor pro vlastní imaginaci.

Terra incognita pak naznačuje jakýsi rámec, v němž se odehrává slovy nedefinovatelný svět, unášející svého pozorovatele skrze vnitřní pohyb forem a zkoumání problémů, mající vlastní pravidla. Nám jsou tato pravidla neznámá, přesto však poutavá a fascinující právě svou specifickou nezachytitelností a heterogenností.

Jan Uldrych: Terra Incognita. 6. 9. - 7. 10. 2012. Dům U Zlatého prstenu. Út-ne 10.00-18.00. Kurátorka: Monika Doležalová. Vstup zdarma

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Fotbalový Liberec prodloužil smlouvu s kapitánem Mikulou

Fotbalový Liberec si pojistil služby kapitána Jana Mikuly. Osmadvacetiletý defenzivní univerzál prodloužil se severočeským ligovým klubem smlouvu o další dvě sezony. Slovan o tom informoval na svém webu.

"V Liberci jsem od začátku roku 2017, za tu dobu jsem si zde zvykl a jsem tady spokojený. Je tu dobrý kolektiv a já budu rád dál jeho součástí," uvedl Mikula.

"Miky je součástí Slovanu už pár roků a je dobře, že zůstává. Je to charakterově výborný kluk, který má zkušenosti a je poctivým fotbalistou. Je velmi zodpovědný v defenzivní práci, ale umí i zaútočit. Je také skvělým týmovým hráčem. Jeho další nespornou výhodou je univerzálnost. V defenzivě umí zahrát více postů, když nás tlačí bota při zranění některých hráčů," doplnil liberecký kouč Pavel Hoftych.

Mikula má na kontě 135 ligových startů a čtyři vstřelené branky. Nejvyšší soutěž hrál vedle Liberce také za Slavii Praha a Jihlavu.

Další zprávy