Autory více než 200 děl ve třech podlažích gotického domu jsou čeští i zahraniční umělci. Veřejnost je může vidět od pátku 14. listopadu do 5. dubna příštího roku.
Kurátorka Kristýna Jirátová vybrala mezi jinými tematicky spojená díla Andy Warhola, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Františka Drtikola, Josefa Váchala, Jana Švankmajera, Jitky a Květy Válových, Vladimíra Kokolii, Petry Orieškové či Jiřího Sopka. Zastoupeni jsou rovněž Adriena Šimotová, Petr Nikl nebo Man Ray, ze současných autorů např. německá fotografka Barbara Probstová.
Fenomén dvojnictví nelze podle kurátorky obsáhnout v celé šíři, výstava se zaměřila na několik okruhů. Mezi nimi je alter ego, zrcadlo a postava Narcise, stín, digitální dvojník nebo rozdvojenost osobnosti a její vícečetnost. "Pohybujeme se od počátku 20. století do současnosti, ale máme odlitek spícího hermafrodita z druhého století před naším letopočtem, obraz Narcise z 18. století," řekla Jirátová. Prostor nedovolil rozvinout další téma masky.
Na fasádě Domu U Kamenného zvonu na výstavu, pojmenovanou rovněž anglicky The Double, zve reprodukce loňského obrazu Adama Štecha Žena s telefonem. Podle Štecha na dvojnictví odkazuje jednak kubistickým pojetím v duchu Pabla Picassa, a pak tím telefonem. "Je spojený s virtuálním prostorem, v němž je možnost vytvářet nové identity, osobnosti, dvojníky," řekl Štech.
Tomáš Císařovský vystavil obrazy z cyklu negativních dvojníků. "Paradoxně jsem to maloval na začátku 90. let, kdy ve společnosti byla euforie," uvedl dnes. Jemu radost kazily právě otevírané archivy StB, v obrazech dvojníků pak řešil ztrátu tváře, integrity.
Koncept výstavy vzal podle Jirátové v potaz jak mytologické počátky, které dvojnictví chápaly jako pozitivum, dokonce záruku nesmrtelnosti, tak opačné vidění, v níž se jedná o hrozbu, předzvěst smrti.
Tématu se věnovali jak spisovatelé, například Fjodor Michajlovič Dostojevskij v novele Dvojník nebo Oscar Wilde, tak psychologové jako Sigmund Freud, Carl Gustav Jung či mnozí filmoví tvůrci jako Georges Mélies v roce 1904.
Spoluautory výstavy jsou historička umění Stanislava Fedrová, psychologové Iva Andrejsová a Martin Skála nebo filozof Tomáš Koblížek. K výstavě galerie vydala obsáhlý katalog. Některá díla tuzemských tvůrců vznikla přímo pro výstavu: jedná se například o fotografie Ivana Pinkavy nebo o Kaina, který je zároveň Ábelem, Matouše Háši. Výstava se nesoustředí jen na obraz, obsahuje vedle několika filmů rovněž plastiky a kinetické umění.
