Výstava Bezhlavý jezdec připomene atmosféru "devadesátek"

Konec devadesátek – doba, kdy vytáčený internet byl luxus, filmy se sdílely na kazetách, hudba se šířila na po domácku udělaných mixech a lidstvo čekalo, jestli na přelomu milénia skončí svět. Výstava Bezhlavý jezdec, která začíná ve čtvrtek v Galerii hlavního města Prahy, připomene tvorbu stejnojmenné umělecké skupiny.

Výstava Bezhlavý jezdec přiblíží atmosféru 90. let 20. století. Její součástí jsou jak díla z tehdejší doby, tak zcela nové instalace, informovala mluvčí galerie Jana Smrčková. Expozici hostí do 11. října Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.

Skupinu Bezhlavý jezdec tvoří Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk. Návštěvníci uvidí jejich dlouhodobě nevystavené či málo známé práce ze závěru 90. let a počátku nového tisíciletí. Doplní je instalace vytvořené na míru pro Dům U kamenného zvonu.

Výstavu připravili kurátoři Vít Havránek a Sandra Baborovská. Podle nich ji prostupují motivy psychedelie, komiksů, science fiction, experimentů se změněnými stavy vědomí, fascinace televizí coby oknem do západního světa i každodennost porevolučních domácností.

Návštěvníci uvidí například stylizovaný pokoj s dobovým nábytkem, televizí, videem, knihami či funkčním walkmanem. Ve vnitrobloku galerie stojí zaparkovaná Škoda 105, jejíž autorádio bude z kazety přehrávat Bolfovu rozhlasovou hru.

Co jsme získali?

„Výstava nabídne návštěvníkům možnost vstoupit do prostředí, které připomíná atmosféru poslední velké předinternetové generace. Prostupují jí motivy fascinace televizí coby oknem do západního světa, psychedelie, komiksů, experimentů se změněnými stavy vědomí i každodennosti porevolučních českých domácností,“ uvádí pozvánka na webu.

„Výstava není jen pohledem do historie českého umění, ale také úvahou o tom, co jsme za posledních 30 let získali, a co jsme naopak ztratili,“ uvedl kurátor Havránek.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) připravila jako doprovodný program například letní kino, bude promítat filmy Šeptej či Suspiria. Součástí vernisáže bude také křest nové knihy, která prostřednictvím archivních materiálů, fotografií, rozhovorů a dokumentace mapuje činnost skupiny v letech 1996–2004 a představuje jeden z nejucelenějších pohledů na tuto kapitolu českého současného umění.

Skupina Bezhlavý jezdec vznikla v roce 1996 na Akademii výtvarných umění v Praze a zařadila se po bok čerstvě vzniklých skupin jako Pondělí, Koza Nostra, Jednotka, Luxsus nebo Podebal. Její členy spojoval hluboký zájem o neoavantgardní umění, klasickou literaturu, sci-fi nebo D.I.Y., což kontrastovalo s mainstreamovou popkulturou. Název odkazoval k jejich společné skepsi vůči vůdcovství a programovému sjednocení.