Vyzývavý pohled fízlů. Fotograf Birgus vystavuje snímky z doby normalizace

Vladimír Birgus: Praha, 1981.
Vladimír Birgus: Praha, 1980.
Vladimír Birgus: Praha, 1978.
Vladimír Birgus: Praha, 1978.
Vladimír Birgus: Praha, 1978.
Foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
24. 10. 2019 11:31
Stárnoucí muž v baloňáku, s rádiovkou na hlavě a cigaretou zapíchlou v zamračených ústech kráčí podél vysoké zdi.

Zachycuje jej fotografie, která vznikla v estonském Tallinnu roku 1982, ale podobně nakvašeného chodce se skloněnou hlavou nebylo v té době těžké potkat kdekoli ve východním bloku, jak se říkalo zemím pod "patronátem" Sovětského svazu.

Vladimír Birgus.
Vladimír Birgus. | Foto: David Váňa

Výrazná osobnost současné české fotografie, pedagog, fotograf, historik fotografie a kurátor Vladimír Birgus sáhl do svého archivu a zveřejnil emotivní černobílé soubory ze 70. a 80. let minulého století. Ve spolupráci s kurátorem Uměleckoprůmyslového musea Janem Mlčochem připravil výstavu nazvanou Tak mnoho, tak málo, kterou lze až do února vidět v Domě U Černé Matky Boží na pražském Ovocném trhu.

Z fotografií je zřejmé, že autorovi lezl socialismus krkem, což je také důvod, proč výstava reflektující normalizační roky začala nedlouho před listopadovým výročím konce totality.

Birgusova výstava působí opulentně. Mimořádně velké, dokonale ostré zvětšeniny, kterým zrnitost neškodí, ale naopak přidává dokumentaristický punc, vyznívají mrazivě. Tomu pocitu pomáhají portréty v téměř životní velikosti. Na několika záběrech z povinných manifestací vystupují muži s tvrdým, pátravým pohledem, v nichž není těžké poznat "fízly". Bez rozpaků hledí přímo do objektivu, jako by v příštím okamžiku mohli vystoupit z papírové plochy.

V kožichu z králičiny

Letos pětašedesátiletý Birgus v sedmdesátých letech souběžně studoval na Filozofické fakultě v Olomouci a pražské FAMU. Tehdy měl už bezmezné okouzlení čistým dokumentem za sebou a hledal způsob, jak tradiční žánr obohatit.

Zachycuje prvomájové průvody i jiná shromáždění s unavenými vlajkonoši a "tajné" s kravatou nebo třeba v kožichu z králičiny. Občas se mu podaří vtipná zkratka - tribuna při vojenské přehlídce poskytuje dobrou clonu. Zatímco nahoře důstojníci komusi salutují, za jejich zády mizí proud lidí, které už dění nezajímá.

Vedle tradičně podaných dokumentárních snímků se objevuje nový typ fotografií, který se v pozdějších letech postupně stane Birgusovým rukopisem. Zpočátku má blízko ke stylu ostravského dokumentaristy Viktora Koláře.

Také Birgus si všímá postav v ulicích měst, lidí ploužících se po rozbitých chodnících nebo postávajících na zastávce s igelitkou v ruce.

Vladimír Birgus: Riga, 1982.
Vladimír Birgus: Riga, 1982. | Foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

O 13 let starší Kolář je zachycuje v konkrétním místě, které má stejnou důležitost jako člověk. Birgus ale na začátku osmdesátých let začíná objevovat jiné, nekonkrétní kompozice, ve kterých se město stává anonymní, nebo dokonce neidentifikovatelnou kulisou dotvářející určitou náladu.

Vznikají první fotografie žánru subjektivní dokument, jehož je Birgus dodnes hlavním českým autorem.

Birgus abstrahuje, v autorské licenci "zneužívá" lidí - jejich výrazů a nekontrolovaných gest - pro vyjádření obecných, ale především autorových pocitů.

I když výběr pro výstavu Tak mnoho, tak málo ještě není skutečně subjektivním dokumentem, ukazuje, že fotograf promyšleně pracoval s určitým konceptem. Představuje normalizaci jako divadlo, do kterého se sice nechce zaplést, ale jehož absurdita ho trochu zvráceně fascinuje.

Vladimír Birgus: Praha, 1986.
Vladimír Birgus: Praha, 1986. | Foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Pohled zabodnutý do země

Výstava Tak mnoho, tak málo ukazuje fotografie nejen z českých a moravských měst, ale také z Leningradu a Moskvy nebo z metropolí satelitů Sovětského svazu. Je vidět, že zamračenost a pohled zabodnutý do země byly stejně rozšířené v Praze jako v Tallinnu, Rize nebo v Leningradu.

Z výběru Birgusova normalizačního souboru vybočuje několik fotografií zachycujících revoluční dny podzimu 1989. Do očí bijící rozdíl mezi socialistickými průvody, na něž se lidé dostavili ze zvyku a povinnosti, a demonstracemi odhodlaných občanů, kteří se sešli dobrovolně, byl zřejmě lákavý.

Přehlídka, ke které nakladatelství Kant vydalo také monografii, by se ale obešla i bez takového happy endu.

Vladimír Birgus: Tak mnoho, tak málo

Dům U Černé Matky Boží, Praha, výstava potrvá do 9. února 2020.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy