Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). S plánem kabinetu poté vyslovila souhlas rodina. Vláda stejně rozhodla také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku naopak nevyužila.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na síti X uvedl, že rozhodnutí vlády má zajistit důstojné poděkování člověku, který po desítky let formoval české umění, kulturu i několik generací umělců. Ministerstvo podle něj připraví poslední rozloučení společně s rodinou a dalšími zapojenými institucemi. "Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou," uvedl.
S pohřbem se státními poctami vyslovila souhlas vdova po zesnulém výtvarníkovi Marie Knížáková. "Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží," řekla ČTK Knížáková. Datum a místo veřejného rozloučení zatím nezná.
Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.
Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina.
Knížák se stal po takzvané sametové revoluci rektorem pražské Akademie výtvarných umění, poté 12 let řídil Národní galerii. Už od 60. let minulého století patřil k výrazným osobnostem moderního umění - stál u zrodu českého undergroundu, ovlivnil generace umělců, jeho názory současně provokovaly a polarizovaly společnost. Jeho odchodem ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších tváří, shodli se politici.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.