Vizuální pakultura hrající všemi odstíny šedi. Knižně vyšlo sametové fotoalbum

Vizuální pakultura hrající všemi odstíny šedi. Knižně vyšlo sametové fotoalbum
Bohdan Holomíček: S Adrienou Šimotovou na vernisáži výstavy Mezi vrstvami v Radotíně, 1987.
Karel Cudlín: Návštěva Michaila Gorbačova v Praze, 1987.
Jan Malý: Na silnici, 1990 až 1991.
Ondřej Němec, Ivan M. Jirous: Fotbalový zápas Hrobka vs. Revolver Revue, Strahov, Praha, 1988.
Foto: UPM/BiggBoss
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
23. 6. 2020 16:13
Žádná jiná výstava připomínající loňské výročí sametové revoluce nezachytila tolik rozdílných, někdy bizarních událostí, které předcházely přelomovému podzimu 1989 a také ho následovaly, jako přehlídka Obrazy konců dějin v pražském Uměleckoprůmyslovém museu.

K rozsáhlé, právě skončené výstavě teď muzeum a nakladatelství BiggBoss vydaly originální katalog, jakési tlusté fotoalbum sevřené kroužkovou vazbou.

Nejcennější na knize je bohatá koláž zahrnující široké spektrum oficiální a především neoficiální či přímo zakázané kultury z let 1985 až 1995. Úzké lístky s kalendáriem politických a společenských událostí oddělují a časově zařazují desítky drobných i větších fotoreprodukcí, na kterých defilují přebaly hudebních desek, ukázky z časopisů, strojopisy samizdatů, díla fotografů i třeba snímky z televizních pořadů a stránky dobového zásilkového katalogu.

Je fascinující listovat obrázky, které před 30 lety vytvářely české vizuální prostředí. Ještě zajímavější je dozvídat se nebo si připomínat jejich obsahy. Namátkou rok 1986. Ten začal černě.

Elton John protestoval

V lednu zemřel Nobelovou cenou ověnčený básník Jaroslav Seifert, o pár dní později při startu explodoval americký raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě a tři měsíce nato došlo k černobylské havárii. Československá média o ní referovala s třídenním zpožděním a bagatelizovala následky.

Mezitím si zdejší komunisté na sjezdu odhlasovali hospodářský plán na dalších pět let, takzvanou pětiletku, aniž by nějakými personálními změnami reflektovali rozjíždějící se Gorbačovovu "perestrojku" v Sovětském svazu.

V září Státní bezpečnost zatkla členy zakázaného nakladatelství a hudební agentury Jazzová sekce, kteří byli následně odsouzeni. Na jejich obranu se ozvali hudebníci Elton John, Paul McCartney, Sting nebo Phil Collins.

Československá televize odvysílala pomlouvačnou reportáž o zpěváku Waldemaru Matuškovi, který emigroval. V prodejnách s gramodeskami se objevilo "elpíčko" Darinky Rolincové, Jožky Černého, skupina Elán vydala svou Detektivku a kapela Nerez desku Masopust.

Trojice fotografů a přátel Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer také v roce 1987 pokračovala v neoficiálním velkolepém projektu Český člověk. Se skládacím fotoateliérem cestovali po českých obcích a na negativ 9×12 cm pořizovali portréty lidí. Od roku 1982 do roku 1989 pořídili několik tisíc fotografií, které jsou cennou sociologickou sondou.

Ivan Lutterer: Rašovice, duben 1988, Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Ivan Lutterer: Rašovice, duben 1988, Uměleckoprůmyslové museum v Praze. | Foto: UPM/BiggBoss

Depeche Mode u nádražního stánku

Autoři publikace, především Pavel Vančát, který byl i kurátorem výstavy, sesbírali neuvěřitelně mnoho detailních i unikátních informací. Třeba když v roce 1988 do Prahy přijela první slavná západní kapela Depeche Mode, nezůstalo jen u koncertu. Omšelé historické město, ve kterém se zastavil čas a fasády domů byly místo reklamních poutačů zakryté lešením, hudebníky okouzlilo, a tak se sem inkognito vrátili o několik měsíců později v doprovodu fotografa Antona Corbijna.

Je poměrně unikátní, že katalog reprodukuje čtyři snímky světoznámého autora, který výrazně ovlivnil vizualitu mnoha hudebníků. Na jedné fotografii "Depešáci" popíjejí pivo z kelímku u nádražního stánku s občerstvením.

Nebo když v roce 1995 kapela Rolling Stones vystoupila na Strahovském stadionu, kde hrála pro nadšených 130 tisíc posluchačů. Při té příležitosti skupina věnovala prezidentovi Václavu Havlovi darem nové osvětlení pro Španělský sál na Pražském hradě.

Katalog zásilkového obchodu Magnet, 1989.
Katalog zásilkového obchodu Magnet, 1989. | Foto: UPM/BiggBoss

Na začátku historického "fotoalba" je několik studií, které této koláži vjemů a vzpomínek dávají souvislosti a také ji pojmenovávají. "Vizuální pakultura vybízející ke konzumu a k zábavě v době nedostatku a tísně hrála všemi odstíny šedi," píše filozof a překladatel Miroslav Petříček jr. A jeho slova ilustruje například dobový zásilkový katalog Magnet, jehož stránku si autoři vybrali na obálku monografie.

Magnet, který vycházel od roku 1967 a cílil především na vesnické a maloměstské obyvatelstvo, byl nepříliš dokonalou obdobou západních zásilkových služeb. Podle autorů je nyní "cenným dokladem zachycujícím sortiment obchodů pozdního socialismu a ukazujícím snahu vyrovnat se západnímu konzumu a kompenzovat tak klesající ideologický kredit režimu".

Skinheads jako alibi

Historik Ondřej Daniel ve své stati dokládá, jak vlna nespokojenosti s režimem vedla na jeho konci k velké patriotické euforii, jež nejspíš přiživila nárůst šovinistického nacionalismu v celém východoevropském prostoru. Za vlnami rasistického násilí ale nestála jen subkultura skinheadů. Jejich násilné výpady, v českém prostředí namířené především proti Romům a Vietnamcům, mnoho obyvatel schvalovalo. "Pro neméně rasistickou velkou část české veřejnosti existence a aktivity rasistických skinheads znamenala jistou míru alibi," píše Ondřej Daniel.

Kunsthistorička Zuzana Krišková podrobně sleduje, jak se v rozmezí let 1985 a 1995 proměnila výtvarná scéna. Píše o drzosti mladé generace umělců 80. let, kteří už nestáli o reformování zprofanovaných státem pověřených svazů, jež měly organizovat uměleckou scénu, a hledali možnosti tvorby a vystavování na vlastní pěst, bez povolení.

Obal knihy Obrazy konců dějin.
Obal knihy Obrazy konců dějin. | Foto: UPM/BiggBoss

"Generace osmdesátých let už nebyla poznamenaná tragickými poválečnými událostmi, žili za normalizace, která v nich ale nezanechala takové rány, aby se báli ozvat. Zatímco se umělci činní v sedmdesátých letech smířili s tím, že je třeba si vytvořit paralelní vesmír, paralelní kulturu nezávislou na té oficiální, mladí umělci osmdesátých let nehodlali takto rezignovat, chtěli být součástí umění jako celku, aniž by se tím chtěli politizovat," píše Krišková.

Když popisuje "punkové roky", tedy období těsně po sametové revoluci, vyjmenovává důležité výstavy, časopisy, skupiny i nové galerie. Dobový kvas přirovnává k oslavované etapě 60. let minulého století. Nevyhýbá se ani problematickým věcem. "Zaniklo několik důležitých výstavních síní včetně Mánesa, jehož privatizace je jedním ze signifikantních znaků toho, co se v devadesátých letech nepovedlo a co trápí umělce dodnes," doplňuje Krišková.

Publikace Obrazy konců dějin cituje i bizarnosti, které v 90. letech nebyly až tak okrajové. Trafiky a novinové stánky zaplavily pornografické časopisy a komerční forma erotiky se dostala i do jiných médií, včetně první komerční televize ve východní Evropě, stanice Nova.

Kniha

Obrazy konců dějin: Česká vizuální kultura 1985-1995
Pavel Vančát (ed.)
Vydaly Uměleckoprůmyslové museum a BiggBoss, 2020, 462 stran, 560 korun

 

Právě se děje

před 21 minutami

Lyžovat v Rakousku bude možné. Země na Vánoce povolí zimní sporty

Rakousko od 24. prosince umožní provozování venkovních zimních sportů včetně lyžování a bruslení. Na tiskové konferenci to oznámil kancléř Sebastian Kurz. Některé země včetně Francie, Německa či Itálie přitom v posledních týdnech žádaly, aby se evropská lyžařská střediska přes Vánoce a Nový rok uzavřela, aby se zabránilo šíření koronaviru. Rakousko bylo od počátku proti návrhu.

Od pondělí až do 10. ledna budou také muset lidé přijíždějící do Rakouska z rizikových oblastí do desetidenní karantény. Cílem je omezit cestovní ruch.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Velký zátah na Slovensku. Policie obvinila i bývalého policejního prezidenta Lučanského

Elitní jednotka slovenské policie NAKA zasahuje od rána na několika místech proti současným a bývalým funkcionářům policie a tajné služby. Podle Denníku N vyšetřovatelé obvinili mimo jiné bývalého policejního prezidenta Milana Lučanského. Mluvčí policejního prezidia uvedl, že policisté obvinili osm lidí, šest jich zadrželi.

Jde o osoby, které působily nebo stále působí ve vysokých funkcích policejního sboru, zpravodajské služby SIS a kriminálního úřadu finanční správy, uvedl v tiskové zprávě mluvčí policejního prezidia Michal Slivka.

Policie konkrétní jména obviněných neuvádí. Server Denník N ale píše, že vyšetřovatelé zadrželi mimo jiné náměstka ředitele Slovenské informační služby (SIS) Borise Beňu nebo Petra Gašparoviče, jenž byl donedávna šéfem SIS. Lučanský mezi zadrženými zatím není, v současné době je prý na cestě z Chorvatska na Slovensko a s policií se dohodl, že přijde k výslechu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy