Veletrh Art Basel narazil na širší problém. Zvětšuje se propast mezi drahým a levným uměním

Roku 1967 americký výtvarník James Turrell vytvořil dílo Catso Violet, letos bylo k vidění na Art Baselu.
Veletrh mimo jiné do historické čtvrti Basileje umisťuje site-specific sochy nebo intervenuje do skulptur již existujících. Na snímku je dílo Exomind od pětapadesátiletého francouzského umělce Pierra Huygheho.
Plátno nazvané Neutrinity letos vytvořil německý umělec Thomas Zipp.
Návštěvník Art Baselu si fotí dílo Tteia 1,B, které vytvořila již nežijící brazilská výtvarnice Lygia Papaeová.
Dominique Lévyová z galerie Lévy Gorvy pózuje před dílem italské umělkyně Carol Ramaové z roku 1968 nazvaným Bricolage.
Foto: ČTK/AP
Reuters Reuters, AFP
17. 6. 2018 8:00
Na trhu s uměním se prohlubuje propast mezi nejbohatšími kupci a malými galeriemi. Pokud ale malé galerie zaniknou, ohrozí to celý ekosystém, zaznělo na letošním veletrhu umění Art Basel.

Mnoho předních galerií v uplynulém roce prodalo umělecká díla za rekordně vysoké částky. Na největším světovém veletrhu umění Art Basel ve švýcarské Basileji se však konverzace tento týden točila nejen okolo rekordů, ale také životaschopnosti méně lukrativních částí trhu.

Ani na Art Baselu, který začal ve čtvrtek a dnes končí, letos nechyběla drahá díla: například dva obrazy již nežijící americké expresionistické malířky Joan Mitchellové byly prodány po 14 milionech dolarů za kus. Stalo se tak již při zahajovacím dnu, kdy akci navštěvují pouze VIP hosté.

"V této části roku jako by nadešla ta kouzelná chvíle," pochvaluje si letošní veletrh Dominique Lévyová z galerie Lévy Gorvy, která díla Mitchellové prodala.

Podobný dojem má Marc Glimcher, jenž stojí v čele jedné z největších světových sítí galerií Pace. "Art Basel je vždy dobrý, ale málokdy je tak dobrý jako letos. Myslím, že tu spousta lidí zažila svůj historicky nejlepší první veletržní den," míní Glimcher.

Jeho galerie letos prodaly portrét americké herečky Judy Garlandové od Andyho Warhola nebo malbu kanadsko-americké výtvarnice Agnes Martinové za 3 miliony dolarů.

Z rozhovorů s účastníky veletrhu však vyplývá, že současné galerie cítí čím dál větší tlak od kupců, kteří disponují méně penězi, a těmi, kteří nakupují stále ve větším.

Svět umění nyní přemýšlí, jak podpořit střed trhu, aby se oba póly dál nevzdalovaly a neuzavíraly se do svých bublin.

"Vždy to bylo tak, že vyššímu segmentu trhu se daří zase o něco lépe než minule a zase o kus odskočil nižsímu segmentu," shrnuje Clare McAndrewová, autorka každoroční studie trhu nazvané The Art Market, kterou veletrh Art Basel vydává se společností UBS.

Obecně vzato za poslední dekádu ztrácejí hodnotu díla oceněná na méně než milion dolarů, zatímco cena těch, která se dříve prodávala za více než 10 milionů dolarů, stoupla zhruba o 150 procent, vyplývá ze studie.

"Odráží to celosvětový problém, kdy roste propast mezi těmi extrémně bohatými a všemi ostatními," srovnává McAndrewová.

Podle ní na díla, která se prodávají nejdráž, už dnes mnohdy nedosáhnou ani relativně zámožní sběratelé či muzea.

Také podle majitele newyorské galerie Seana Kellyho musí svět umění najít cestu, jak umožnit přežití menším galeriím.

Ty dnes mohou nastartovat kariéru začínajících umělců, jež budou jednou slavní třeba jako Vincent Van Gogh, ale pro větší dealery zatím nejsou dost atraktivní.

"Malé galerie podporují díla, která později přejdou do rukou středně velkých galerií a z jejich sbírek si je pak vyberou ti nejmajetnější. Tento proces musíme všichni respektovat, jinak se ocitneme v obdobné situaci, jako když teď sledujeme, jak umírá Velký bariérový útes," srovnává Kelly. "Všichni jsme součástí mnohem většího galerijního ekosystému."

Většina amerických sběratelů dnes už běžně nakupuje díla nanejvýš v hodnotě do 5000 dolarů, což je v přepočtu necelých 111 tisíc korun.

Dealeři tak musí hledat nové kupce, největší šanci asi mají na rozvíjejících se trzích, tvrdí Patricia Ambergová. Ta má ve společnosti UBS na starosti instituci Art Competence Centre, jež klientům s jměním nad 50 milionů dolarů radí, do čeho investovat.

Podle Ambergové další problém představují on-line prodeje - jejich podíl za posledních pět let vzrostl o 72 procent a rovněž přispívá k postupému útlumu spodního segmentu celého trhu.

Sylvie Gleisesová z AXA Art Europe, přidruženého podniku francouzské finanční skupiny, upozorňuje, že nadále zůstává otázkou, jakými způsoby budou galerie digitální umělecká díla prodávat v následujících letech.

Podle studie vypracované veletrhem Art Basel se na trhu s uměním vloni celosvětově uskutečnily prodeje za zhruba 63,7 miliard dolarů, přesný údaj lze však zjistit jen obtížně - mnoho transakcí je neveřejných, případně galeristé pouze oznámí, že dílo prodali, avšak tají výslednou částku.

Údaj 63,7 miliard dolarů každopádně představuje meziroční nárůst ve výši 12 procent. Takovému skokovému navýšení pomohl například listopadový rekordní prodej obrazu Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho.

Veletrh Art Basel ve Švýcarsku končí tuto neděli.

 

Právě se děje

Další zprávy