Ve věku 87 let zemřel spisovatel Josef Škvorecký

Pavel Kroulík
3. 1. 2012 18:00
Autor Zbabělců a exilový nakladatel žil v Torontu
Foto: ISIFA

Toronto/Praha - Ve věku 87 let zemřel v Torontu Josef Škvorecký, jenž patřil k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům, ale řízením osudu také nakladatelům. Mezi jeho nejznámější díla patří Zbabělci, Lvíče, Legenda Emöke, Tankový prapor, Mirákl, Prima sezona či Příběh inženýra lidských duší. Poslední tři již vznikly v kanadském exilu.

Zprávu o smrti spisovatele oznámil na svém webu kanadský list The Globe and Mail s tím, že skonal v úterý ráno v Princess Margaret Hospital na rakovinu.

Mnoha knihami už od prvních Zbabělců prochází postava autorova alter ega Dannyho Smiřického - obdivovatele jazzové hudby i krásných dívek. Ctitel americké literatury Škvorecký se neměl rád s minulým režimem, jeho odpor však nevycházel ze striktně ideových pozic, nýbrž z totálního neporozumění.

Škvorecký byl intelektuál-humanista prvorepublikového typu a zároveň milovník svobodného života. Jeho romány "pouze" neuctivě a příliš trefně ukazovaly tehdejší realitu. Byl rovněž autorem námětů a scénářů k celovečerním filmům jako Zločin v dívčí škole a Farářův konec. Celkem je autorem desítek knih s "jazzovou dikcí" a patřil k nejznámějším českým spisovatelům v zahraničí.

Josef Škvorecký a Zdena Salivarová
Josef Škvorecký a Zdena Salivarová | Foto: Aktuálně.cz

Škvorecký však nebyl jen významný umělec. V roce 1971, krátce po emigraci, založil s manželkou v Torontu nakladatelství Sixty-Eight Publishers zaměřené na vydávání české a slovenské exilové a samizdatové literatury. Co socialističtí cenzoři zastavili, to Škvorečtí vytisknou, říkávalo se. Milan Kundera o spisovateli prohlásil, že jako jeden z mála "obětoval" část autorské kariéry vyšším cílům.

Skandál se Zbabělci

Romanopisec, povídkář i esejista Škvorecký se narodil 27. září roku 1924 v Náchodě v rodině bankovního úředníka. Studoval na gymnáziu, po maturitě v roce 1943 byl pracovně nasazen jako pomocný dělník. Tato jeho zkušenost se otiskla do Zbabělců, kteří zachytli poněkud méně heroické časy protektorátu a osvobozování a posléze způsobili velký poprask. Stačila hned úvodní věta: „Tak revoluce se vodkládá na neurčito." - a odpověď: „Jo, z technickejch důvodů, ne?"

Rodné město se objevilo i v dalších prózách jako fiktivní Kostelec. Spisovatel se ke svému "středostavovskému" mládí vůbec často vracel jako ke zdroji energie i romantiky; ale takřka celá jeho tvorba vychází z reality jeho života a z prostředí, jež dobře znal. 

Prezident ČSSR Václav Havel a spisovatel Josef Škvorecký během setkání v kanadském Torontu 19. února 1990.
Prezident ČSSR Václav Havel a spisovatel Josef Škvorecký během setkání v kanadském Torontu 19. února 1990. | Foto: ČTK

Po skončení druhé světové války Škvorecký vystudoval na filosofické fakultě UK angličtinu a filosofii. V roce 1953 nastoupil jako redaktor do pražského Státního nakladatelství krásné hudby, literatury a umění; od roku 1956 působil jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura.

V roce 1958, po vydání Zbabělců, však musel odejít a nastoupil v Odeonu. V témže roce se oženil s herečkou a spisovatelkou Zdenou Salivarovou. V roce 1963 se stal spisovatelem z povolání. Kromě vlastní tvorby překládal hlavně americkou literaturu - Bradburyho, Faulknera, Hemingwaye či Chandlera.

Škvorecký patřil k pražskému intelektuálnímu a uměleckému životu a ke generaci věřící na étos umění. Nejbližšími přáteli mu byli Lubomír Dorůžka (jazz) a Jan Zábrana (americká literatura). Jim či Jindřichu Chalupeckému také předčítal Zbabělce, než nakonec po průtazích vyšli.

Napsal je v rozmezí října 1948 a září 1949 a v předtuše skandálu je před vydáním uvedl: "Zbabělci jsou především satirou na lidský typ, který nenávidím nejvíc: na měšťáka, na onoho patetického pokrytce, který zná vždy jen jednu jedinou ideologii: svůj vlastní sobecký zájem..." 

Čtěte také:
Blběnka aneb Čtyřicet let od založení torontského nakladatelství 68

"Oficiálně" si vytyčil i závazek, že ve druhé části dovede Dannyho & spol. k „únorovému vítězství". Nic však nepomohlo; rozpoutala se kampaň, kniha byla stažena a sešrotována. Zbabělci pak vyšli v upraveném vydání v roce 1964. To už byly poměry odlišné a tehdejší kritici si sypali popel na hlavu. Do odchodu Škvoreckých do Kanady v roce 1969 pak román vyšel ještě třikrát; stal se symbolem a jednou z nejúspěšnějších knih 60. let.

Toronto se po srpnu 68 manželům vlastně nabídlo samo: Škvorecký získal možnost přednášet na tamní univerzitě. Zastihla jej v okamžiku, kdy mu končilo stipendium na Cornellově univerzitě v USA a doma přituhovalo. V Československu ho pronásledovala cenzura, byly zastaveny přípravy vydání knihy Tankový prapor o jeho zážitcích z vojny.

Foto: Aktuálně.cz

Škvorecký dostal na University of Toronto místo profesora americké literatury. Z platu ze začátku dotoval i nakladatelství. '68 Publishers vydávalo přední exilové a samizdatové autory, mezi jinými Václava Havla a zmíněného Kunderu; záhy se stalo nejdůležitější neoficiální kulturní institucí. Do roku 1989 vydalo 227 knih; tajně se pašovaly do Československa, kde se ještě tajněji přepisovaly. První vydanou knihou byl právě Tankový prapor.

Skutečný žert

Zdena Salivarová později popsala začátky takto: "V době, kdy jsme měli místo nočního stolku krabici z papundeklu a místo postele matrace na holé podlaze, já jedny džíny a tričko za dolar a nikde žádná jistota, nikde žádné jisté zaměstnání... přijdu s nápadem založit nakladatelství. Jak sebou ve spaní (Josef) házel, jak sténal a kňučel, už sám vylíčil, ale přece jen mi tu trošku peněz nastřádaných na náhlé příhody... na první knihu dal..."

Knihy vydávali na koleni, neúčtovali si plat; ale zábava to prý byla. Škvorečtí si vymysleli, že budou uvádět v tiráži odpovědné redaktory jako kamenná nakladatelství. Ale protože žádné neměli, jména si vymýšleli: podepisovali tam postavy ze svých knížek, takže v tiráži najdeme Josefa Kopance či Milenu Cabicarovou. Protože si pak ale čtenáři mysleli, že jde vskutku o velké nakladatelství, rychle přestali.

Škvorecký byl i milovník "pokleslých žánrů", hlavně detektivní drsné školy. Sám napsal dodnes populární příběhy poručíka Borůvky a detektivní Hříchy pro pátera Knoxe, které na obrazovky převedl po listopadu do podoby seriálu Dušan Klein.

Přepis Tankového praporu byl v roce 1991 první film natočený soukromou společností a dodnes patří mezi komerčně nejúspěšnější snímky. Šest povídek z Prima sezony o milostných trablech gymnazisty Dannyho Smiřického natočil v roce 1994 Karel Kachyňa.

Po listopadu Škvorecký do vlasti dojížděl, jeho jméno nese pražská Literární akademie. Po roce 1990 vydal obsáhlý román o přistěhovalcích do Států Nevěsta z Texasu (1992), Povídky z rajského údolí (1995) či román Dvě vraždy v mém dvojím životě (1996), v němž zachycuje osočení manželky ze spolupráce s StB. V Česku mu vycházely i spisy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Fotbalový Liberec prodloužil smlouvu s kapitánem Mikulou

Fotbalový Liberec si pojistil služby kapitána Jana Mikuly. Osmadvacetiletý defenzivní univerzál prodloužil se severočeským ligovým klubem smlouvu o další dvě sezony. Slovan o tom informoval na svém webu.

"V Liberci jsem od začátku roku 2017, za tu dobu jsem si zde zvykl a jsem tady spokojený. Je tu dobrý kolektiv a já budu rád dál jeho součástí," uvedl Mikula.

"Miky je součástí Slovanu už pár roků a je dobře, že zůstává. Je to charakterově výborný kluk, který má zkušenosti a je poctivým fotbalistou. Je velmi zodpovědný v defenzivní práci, ale umí i zaútočit. Je také skvělým týmovým hráčem. Jeho další nespornou výhodou je univerzálnost. V defenzivě umí zahrát více postů, když nás tlačí bota při zranění některých hráčů," doplnil liberecký kouč Pavel Hoftych.

Mikula má na kontě 135 ligových startů a čtyři vstřelené branky. Nejvyšší soutěž hrál vedle Liberce také za Slavii Praha a Jihlavu.

Další zprávy