Praha - Mezi petrohradskou smetánku zavede diváky Švandovo divadlo. V sobotu zde má premiéru mnohokrát cenzurovaná Lermontova hra Maškaráda.
Jedno ze základních děl světového divadla je typické drama lásky, žárlivosti a msty, ale ruský romantik do veršů vložil i deskripci a náladu tehdejší "high society".
Pokrytectví a přetvářka všech aktérů se mísí s prázdnotou a vnitřními démony, které tu symbolizuje hráčství ústředního hrdiny. Arbenin propadl kartám a jeho vášeň se rozšířila na celý život.
Každý večer se znovu roztáčí ruleta osudu. Knížet Zvjozdič prohrává v kartách a Arbenin mu penníze pomáhá získat zpět.
Po hře se odeberou na maškarní, kde sledují místní dámy. Arbeninova žena Nina tu ztratí náramek. Baronesa, jež mladého knížete miluje, jej najde a věnuje mu ho na památku. Druhý den započne kníže po této ženě pátrat.
Mylně se dostává k Arbeninově ženě, její manžel žárlí a podezírá ji z nevěry. V podstatě nicotná událost díky dalším náhodám, pomluvám i nedorozuměním přeroste v tragédii
"O Maškarádě jsme uvažovali už delší dobu. Problematika člověka a jeho vztahu k vlastní duši a zobrazení toho, co udělá s duší vražda, a jak se k zločinu staví společnost, nás zajímala a zajímá," říkají tvůrci.
Režie se ujal Radovan Lipus, který má nově na kontě dramatizaci románu Jane Austenové Pýcha a předsudek v Uherském Uradišti nebo Matku J. A Pitínského v Ostravě.
Tamní Národním divadlo moravskoslezské je i jeho domovskou scénou; televizní diváci ho pak znají jako režiséra cyklu Šumná města.
"Ta hra má v sobě veliké romantické gesto, má v sobě hudbu, vášeň, a přesto je to obraz, či krátce - halucinace, horečnatý sen, přímý přenos z Arbeninovy hlavy. To mě na tom zajímá," říká režisér.
Architekt Švandova divadla a průvodce Šumných měst David Vávra se vrací na místo činu jako autor výpravy. Hlavní roli ztvární Milan Kačmarčík, po jeho boku si zahraje Jana Stryková.
"Vždycky jsem si s ní přál pracovat, znám ji z předchozích rolí a vždycky mě na jevišti zajímala. Její zvláštní citlivost je myslím přínosem pro tuhle hru a taky pro mě osobně," říká herec.
Že ji v představení mučí a trýzní, mu ale moc sympatické není. "To mi sice osobně vadí, ale prostě je to tak napsané, Arbenin je takový... Tak se jí raději po každé zkoušce ptám, jestli jsem jí nezpůsobil nějakou újmu - já mám na mysli i tu psychickou, kdežto ona mluví jen o těch fyzických."
V dalších rolích diváci uvidí Matěje Hádka, Kazarina ztvární Kamil Halbich, Baronesu Apolena Veldová.
Lermontov první verzi napsal v roce 1835, carská cenzura mu však text vrátila, další přepracovaná verze byla rovněž zakázána.
Pozdější vznikla čtyřaktová verze Maškarády - v této podobě se většinou hraje dodnes. Poprvé se Maškaráda na jeviště dostala až jedenáct let po autorově smrti.
